Nedávno byly publikovány první výsledky dosažené pomoci metody využívající pro účely zobrazovací hmotové spektrometrie ablaci zkoumaného materiálu submikronovým svazkem extrémního ultrafialového (XUV) laseru s kapilárním výbojem., Recently, significant advantages have been demonstrated using a compact capillary discharge extreme ultraviolet (XUV) with a wavelength of 46.9 nm for mass spectrometry applications. 26.4 eV energy photons provide efficient single photon ionisation while preserving the structure of molecules and clusters. A radiation absorption depth of tens of nanometres coupled with focusing of the laser beam to -100 nm results in the ablation of atto-litre scale craters, which in turn enables high resolution mass spectral imaging of solid samples. First results obtained with this new mass spectrometry imaging method, developed and implemented at he NSF Engineering Research Center for Extreme Ultraviolet Science and Technology in Fort Collins (CO, USA), are summarised in this brief review., Tomáš Burian, Ilya Kuznetsov, Libor Juha, Jorge J. Rocca, Carmen S. Menoni., and Obsahuje seznam literatury
Před sto lety usoudil Max von Laue, že krystaly, coby soustavy atomů, molekul či iontů periodicky uspořádaných s typicky ångströmovými (1 Å = 0,1 nm = 10(-10)m) rozestupy, mohou sloužit jako difrakční mřížky pro záření s ångströmovou vlnovou délkou, jemuž na počest jeho objevitele, Wilhelma Conrada Röntgena, říkáme záření rentgenové. Ideálním nástrojem pro sledování krystalové mřížky a její dynamiky by byl rentgenový laser. Jeho realizace je však z mnoha důvodů tak obtížná, že jsme jejími svědky až nyní, sto let po Laueho objevu., Tomáš Burian, Věra Hájková, Libor Juha., and Obsahuje bibliografii
První část článku obsahuje přehled periodických struktur s prostorovou periodou řádu mikrometrů (mluvíme o mikrostrukturách) či jejich zlomků (pokud mají prostorovou periodu kratší než 100 nm, můžeme již mluvit o nanostrukturách) vznikajících spontánně na površích vystavených působení laserových svazků. Z nespontánních periodických mikrostruktur (struktur připravených "na přání“, kdy je periodicita na povrch přímo vnášena z vnějšku) zmíníme jen ty, vytvořené pomocí interference laserového nebo synchrotronního záření. Nebudeme se zabývat strukturováním povrchů přenosem strukturního motivu z masky nebo jejich řádkováním energetickým mikrosvazkem či hrotem sondy řádkovacího mikroskopu. Tradiční mikrolitografické techniky [1]-[4] i novější a méně běžné postupy [5]-[7] byly již podrobně popsány v řadě monografií [1]-[5], a to i v češtině [4], [5]. Srovnání zmíněných metod nalezne čtenář v Šikolově úvaze, otištěné nedávno v tomto časopise [8]. V navazující, druhé části článku přehled doplníme o mikrostruktury vytvářené iontovými svazky. Třetí, závěrečná část pojednává o strukturách vznikajících spontánně na různých površích následkem chemických reakcí a fázových přeměn provázejících přenos hmoty a tepla v soustavě., Michal Bittner, Libor Juha, Jiří Vacík., and Obsahuje seznam literatury
The discovery of the ruby laser by Theodore Maiman in Malibu, CA on 16 May 1960, triggered extensive work around the world to make lasers. In the former Czechoslovakia, the first laser was successfully designed, built and operated at the Institute of Physics of the Czechoslovak Academy of Sciences in Prague. Karel Pátek (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), a distinguished research scientist working at the Department of Luminescence of the Institute, registered 1.06-μm laser action in an optically-pumped Nd:glass rod on 9 April 1963. Pátek's group studied a variety of different Nd3+ doped glasses using a number of experimental and theoretical techniques and, together with Jaroslav Pantoflíček at Charles University in Prague, obtained some valuable results in this area., První plně funkční protyp laseru byl v našich zemích vyvinut a uveden do provozu v dubnu 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV díky Karlu Pátkovi (5. 5. 1927 - 25. 11. 1967), významnému badateli v oboru luminiscence pevných látek. V této stati představíme zmíněný laser a seznámíme čtenáře s pozoruhodným životem a dílem jeho konstruktéra., Luděk Vyšín, Libor Juha., and Obsahuje bibliografii