Search

Start Over Creator Kozák, Jan Date Unknown

3. Historická zobrazení geofyzikálního charakteru

Creator:
Kozák, Jan
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
geofyzika, seizmologie, staré mapy, geophysics, seismology, old maps, 6, and 53
Language:
Czech
Description:
Při studiu hlavních dynamických projevů Země, jako jsou zemětřesení a vulkanické erupce, usilují dnešní geologové, geofyzici a ostatní přírodovědci zcela přirozeně o to, seznámit se podrobně především s nejposlednějšími poznatky a výsledky výzkumu v těchto oborech a na nich pak dál stavět. Ukazuje se však, že efektivnost tohoto všeobecně využívaného principu může být v některých případech zvýšena, je-li současný výzkum zasazen do kontextu dřívějších, někdy i "historických" prací. Ne každý v minulosti dosažený výsledek je totiž zastaralý a hodný zapomenutí., Jan Kozák., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

4. Mrtví a jejich poklady. Funkce mohyl podle staroseverských ság

Creator:
Kozák, Jan and Ratajová, Kateřina
Type:
article and TEXT
Subject:
staroseverská literatura, doba vikinská, mohylové hroby, revenanti, vykrádání hrobů, Old Norse literature, Viking Age, burial mounds, revenants, and grave plundering
Language:
Czech and English
Description:
V době vikinské platilo za obvyklý pohřební ritus uložení těla do mohyly spolu s pohřebními dary. Ve staroseverské literatuře nacházíme jako výrazný a poměrně častý motiv vyprávění o vykrádání mohyl (haugbrot), při němž dochází obvykle k zápasu s pohřbeným „nemrtvým“ (draugr, haugbúi). Nicméně zdaleka ne všechny příběhy o revenantech prezentují tento nepřátelský rozměr. Na základě pokrevních či přátelských svazků mohou revenanti být živým prospěšní zcela dobrovolně. Ani jedno z obou pojetí vztahu mezi živými a mrtvými není archeologicky prokazatelné, nicméně na základě rozboru literárních pramenů (především islandských rodových ság a ság o dávnověku) lze částečně rekonstruovat staroseverskou představu o tom, co mrtví mohou živým nabídnout a co lze od nich získat. V závěru autoři shrnují různé typy přínosu mrtvých a navrhují religionistickou koncepci mohyly jako hranice mezi světem živých a světem mrtvých. and The usual burial rite of the Viking Age was inhumation in a burial mound accompanied by valuable gravegoods. The Old Norse literature strikingly often makes reference to robbing grave mounds (haugbrot) and fighting the buried „undead“ (draugr, haugbúi). Some other tales of revenants present a more friendly attitude towards the living visitor. When they have a cognate or sworn relationship, the revenants can be voluntarily beneficent to the living. Neither of these notions of relations between the living and the dead can be proven archeologically, but the analysis of the family sagas and the legendary sagas (íslendingaso˛ gur and fornaldarso˛ gur) provides partial reconstruction of the Old Norse concept of what the dead can offer to the living and what can be gained from them. The conclusion sums up the types of contributions from the tombs and the authors suggest an understanding of the burial mound as a boundary between the realm of the living and the realm of the dead.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/