Východiska: Předkládaný způsob hodnocení počítačových testů vychází z potřeby snížit riziko tipování správných odpovědí při testování velkého množství studentů zdravotnických oborů. Systém vede studenty k uvědomování si svých chyb a odečítá body za neuvědomělé chyby. Cíl: Porovnat vhodnost metody testu s mírou jistoty oproti testu bez korekce tipování při hodnocení znalostí studentů zdravotnických oborů. Metody: Znalostní test průběžného hodnocení látky z anatomie podstoupilo 150 studentů. Jednalo se o počí- tačem hodnocených 40 dichotomických úloh s korekcí na hádání pomocí míry jistoty. Výsledky byly přepo- čítány na korekci pomocí odečtu bodu a na výsledky bez korekce. Výsledky: Průměrná hodnota obtížnosti testových položek Q dosahovala hodnoty 22,3. Přesto s korekcí výsledku pomocí míry jistoty byl medián 49,2 % z požadovaných 70 %. Bez korekce byl medián výsledku testu 77,5 %. Závěry: Hodnocení pomocí míry jistoty se zdá být ke studentům příliš přísné, avšak jestliže by studenti testovanou látku skutečně dobře ovládali, byli by úspěšní. Velkým přínosem oproti jiným korekčním mechanismům na hádání je větší stratifikace výsledků podle míry neuvědomělých chyb a otipovaných odpovědí., Background: The presented method of evaluating computer tests is based on the requisite to reduce the risk of guessing the correct answers while testing a large number of Healthcare students. The system guides students to realize their own mistakes and deducts points for their mistakes made unconsciously. Aim: To compare the suitability of a method dealing with the certainty based marking tests in contrast to the tests without correction of guessing the correct answers while marking the knowledge of students of health studies. Methods: 150 students undertook a test evaluating their level of knowledge from anatomy which is taken on regular basis. This test had a form of 40 computer evaluated dichotomous tasks with the correction of guessing the correct answers with a degree of certainty. The results were recalculated for correction using a negative marking and for results without correction. Results: The average value of the difficulty of test items Q reached the level of 22.3. Yet corrected using the degree of certainty the outcome median was 49.2% of the required 70%. Without corrections the median was 77.5%. Conclusion: This evaluation using the degree of certainty seems to be too strict for the students, however if the students actually had the required knowledge, they would have been more successful. A great benefit compared to other correction mechanisms designed for guessing is greater stratification of the results according to the number of mistakes made unconsciously and guessed answers., Vít Blanař, Jan Pospíchal, and Literatura