Vývoj pěstování hudby v Praze v 19. stol. jako ohlasy Mozartových návštěv, činnost pěveckého Spolku sv. Cecilie (zal. 1840), rozvoj pražské hudební kritiky, činnost B. Smetany, návštěvy R. Wagnera a vzpomínky J. Portheima na hudební salony. Přehled zdůrazňuje německé hudební podniky, takže vynechává např. činnost pěveckého spolku Hlahol a při popisu vývoje hudební kritiky se výlučně zabývá osobností Franze Gerstenkorna (1834 Praha -1910 Praha) (s.36-40). - Kniha je provázena fotografiemi a faksimilemi rukopisů skladatelů a doplněna vzpomínkami průmyslníka Josefa von Portheim na hudební salony, které pořádala jeho rodina (s.65-67).
Během výzkumu na parcele v Josefské ul. 7 (1988–1992, 2001) byla odkryta jáma z 12./13. stol. se souborem zlomků tyglíků, které byly vyrobeny většinou z okrajů grafitových zásobnic. Jen jeden zlomek pochází ze speciálně vyrobeného tyglíku rovněž s příměsí grafitu. Pomocí analytických metod (RFA, SEM-EDX, EMPA) byla prokázána přítomnost mědi a zinku na povrchu tyglíků, lze uvažovat o produkci či recyklaci mosazi. Svědectví o kovové produkci v několika místech v Brně 12. stol. můžeme spojit s rozvojem zdejší předlokační aglomerace. Novou kvalitu přinesla výroba velkých grafitových tyglíků v souvislosti se založením města ve 2. čtvrtině 13. století. and Evidence of non-ferrous metallurgy from the end of the 12th century, discovered in Josefská St in Brno. A pit from the 12th/13th century excavated in the area of the pre-urban agglomeration of Brno produced a collection of small crucibles, mostly made from the rims of graphite clay storage vessels. Only one potsherd comes from a specialised smelting pot, also with an admixture of graphite. As a variety of analyses (XRF, SEM-EDX, EMPA) proved the presence of copper and zinc on the surface of the crucibles, we can therefore assume this probably relates to the production of brass objects. The find is further evidence of metal production in Brno of the 12th century. The production of large graphite crucibles expanded with the founding of the town in the second quarter of the 13th century, and the occurrence of these vessels indicates a new quality in metallurgical production.
This study concerns glazed objects from two major centres in Silesia: Wrocław and Opole. All the glazed items from layers dated from the late 10th to the first half of the 13th century are appraised, i.e. ceramic and stone Easter eggs, knobbed rattles, ‘stars’ and pottery. Each category of artefacts is appraised separately as they differ from each other in terms of the production technique and presumably their provenance. Therefore, the locations of the workshops that produced these items is considered. Based on the collections from Wrocław and Opole, a different frequency of individual glazed items is observed, which is related to their specific distribution and most likely the different role of both centres. A separate issue is determining the value and social function of the glazed vessels, Easter eggs and rattles. In contrast, less emphasis is placed on their symbolic function, as this issue has been widely discussed by other researchers.