Cieľ. Osobnosť typu D je spojená tendencia k negatívnej afektivite (NA) a sociálnej inhibícii (SI). Cieľom štúdie bolo zistiť psychometrické kvality slovenskej verzie škály osobnosti typu D (DS14). Súbor a metódy. Štúdia zahrňuje 390 slovenských univerzitných študentov. Všetci vyplnili slovenské verzie DS14 a päťfaktorového inventáru NEO-FFI. Hypotéza. Autori predpokladali, že validita a reliabilita DS14 je porovnateľná s inými európskymi krajinami a že pozícia typu D v päťfaktorovom modeli je v dimenziách Neuroticizmus a Extraverzia (reverzne). Štatistické analýzy. Analýza hlavných komponentov s varimax rotáciou, scree plot, konfirmatórna faktorová analýza, Cronbachovo α, priemerná medzipoložková korelácia, Studentov t-test pre nezávislé výbery, Pearsonova korelácia a kroková regresná analýza. Výsledky. Dvojfaktorová štruktúra a validita DS14 bola podporená. Subškály DS14 sú vnútorne konzistentné (Cronbachovo α = 0,89/0,86; priemerná medzipoložková korelácia = 0,53/0,47). Prevalencia osobnosti typu D je 33,1 %. Typ D najlepšie opisují dimenzie Neuroticizmus a Extraverzia (reverzne). Záver. Predbežné výsledky poukazujú na to, že slovenská verzia DS14 je validný a reliabilný nástroj. Na testovanie užitočnosti škály u rôznych pacientov sú potrebné ďalšie štúdie. Obmedzenia štúdie. Psychometrické kvality DS14 boli skúmané v populácii študentov a výsledky nie sú zovšeobecniteľné na pacientov so somatickými alebo duševnými chorobami. Testretestová reliabilita nebola zisťovaná, takže dáta pre časovú stabilitu chýbajú., Objectives. Type D personality is the joint tendency toward negative affectivity (NA) and social inhibition (SI). The purpose of the current study is to examine the psychometric properties of the Slovak version of Type D personality scale (DS14). Sample and setting. The study included 390 university students from Slovakia. They all filled out the Slovak versions of DS14 and of Fivefactor model inventory NEO-FFI. Hypothesis. It was assumed that validity and reliability of the DS14 is comparable to other European countries and the position of Type D in the Five-factor model is in the Neuroticism and the Extraversion (reversed) dimensions. Statistical analysis. Principal component analysis with varimax rotation, scree plot, confirmatory factor analysis, Cronbach`s α, mean interitem correlation, Student`s t test for independent samples, Pearson`s correlations and stepwise regression analysis were used. Results. The two-factor structure and the validity of the DS14 were confirmed. The DS14 subscales were internally consistent (Cronbach`s α=0,89/0,86; mean inter-item correlation =0,53/0,47). The prevalence of Type D personality was 33,1%. Type D can be best described in the Neuroticism and the Extraversion (reversed) dimensions. Conclusion. Preliminary evidence suggests that the Slovak DS14 is a valid and reliable measure. Future studies are warranted to test the utility of the scale in various patient samples. Study limitations. The psychometric properties of DS14 were examined in the student population and results are not generalizable to patients with somatic or mental diseases. Test-retest reliability was not examined, so the data for the temporal stability is missing., and Róbert Ďurka, Willibald Ruch.
Gelotofobie je definována jako strach ze zesměšnění. Byla konceptualizovaná jako jednodimenzionální rys. Empirické studie podporují zjištění, že se jedná o validní a využitelný nový koncept identifikovaný nejen u jedinců s poruchami osobnosti, ale také v běžné populaci. Prezentovaná studie představuje první empirické údaje o zkoumání strachu ze zesměšnění v České republice (N = 286) a na Slovensku (N = 440). Seznamuje s novým konceptem a popisuje adaptaci metody po zjišťování míry gelotofobie na základě sebeposouzení. Česká i slovenská verze metody vykazují uspokojivé psychometrické charakteristiky (reliabilita α ≥ 0,87). U českých respondentů koncept nejlépe reprezentují položky vyjadřující vyhýbání se místům, na nichž člověk zažil nějakou trapnou situaci; u slovenských respondentů pak položky vyjadřující sebeovládání spojené s úsilím nepřitahovat negativní pozornost druhých a nepůsobit na druhé směšně. Zjistili jsme, že gelotofobie nesouvisí s demografickými charakteristikami jako je např. věk, rod a rodinný stav, ale koresponduje s osobnostními charakteristikami obsaženými v pětifaktorovém modelu osobnosti. Osobnostní charakteristiky se podílejí na vysvětlení rozptylu skóru gelotofobie 41 % v českém souboru a 21 % ve slovenském souboru. V České republice 6,29 % a na Slovensku 6,14 % respondentů překročilo hranici indikující minimálně mírnou přítomnost gelotofobických příznaků. Výsledky české a slovenské verze GELOPH 15 nasvědčují, že se metoda může stát užitečným nástrojem pro další výzkumy gelotofobie.