Search

Start Over Creator Smetana, Vít

2. Mnichov. A „pokus” o jakou revizi?

Creator:
Smetana, Vít
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Příspěvek je polemikou s recenzí Piotra M. Majewského „Mnichov, Británie a pokus o revizi českého pohledu“ (Soudobé dějiny, roč. 16, č. 1 (2009), s. 174–176) na knihu Víta Smetany In the Shadow of Munich: British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement (1938–1942) (Prague, Karolinum Press 2008). Autor přičítá recenzentovy výtky vesměs nepozornému čtení nebo neznalosti. Nesouhlasí s jeho tvrzením, že problematika pojednávaná ve Smetanově knize je již dost dobře probádaná, a je toho názoru, že obecně ani s vydanou monografií nelze téma odbýt jako vyčerpané. Konstatuje, že se ve své práci téměř vůbec nezabývá událostmi kolem mnichovské konference na podzim 1938, na kterou upírá pozornost recenzent. Polemizuje s jeho přesvědčením, že by pro postoje úředníků britského ministerstva zahraničí vůči československé exilové vládě za války byly určující jejich antičeské předsudky. A zejména se ohrazuje proti recenzentovu „nálepkování“ a „škatulkování“, které spatřuje v hodnocení své práce jako „revizionistické“, usilující o překonání „českého pohledu“ – takové schéma ze současné české historiografie podle jeho názoru není možné vydestilovat., In this article the author takes issue with Piotr M. Majewski’s review of his book, In the Shadow of Munich: British Policy towards Czechoslovakia from the Endorsement to the Renunciation of the Munich Agreement, 1938–1942 (Prague, Karolinum Press, 2008), which appeared in the last issue of our journal (‘Mnichov, Británie a pokus o revizi českého pohledu’ [The Munich Agreement, Great Britain, and an Attempt to Revise the Czech View], Soudobé dějiny, vol. 16 [2009] no. 1, pp. 174–76). The author attributes the reviewer’s reproaches solely to lax reading or ignorance or both. He rejects the reviewer’s claim that the subject discussed in his book had already been sufficiently researched by others, and believes that the subject cannot be considered exhausted, even after the publication of his own monograph. He argues that his book is hardly at all concerned with the events around the Munich Conference of autumn 1938, which the reviewer, by contrast, has fixed his attention on. He rejects the reviewer’s opinion that what was of utmost importance in forming the attitudes of the British Foreign Office towards the Czechoslovak Government-in-Exile was the anti-Czech bias of the civil servants employed there. And he particularly defends himself against the reviewer’s ‘labelling’ and ‘pigeonholing’, which he perceives in the assessment of his work as ‘revisionist’ and as an attempt to overcome the ‘Czech view’. There is, the author argues, no such thing as ‘revisionism’ or ‘the Czech view’ in contemporary Czech historiography., and Diskuse
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Nad recenzí JIřího Peška

Creator:
Cuhra, Jaroslav, Ellinger, Jiří, Gjuričová, Adéla, and Smetana, Vít
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
In this article, the authors of the fourth volume of the textbook České země v evropských dějinách (The Bohemian Lands in European History), Jaroslav Cuhra, Jiří Ellinger, Adéla Gjuričová, and Vít Smetana, react to Jiří Pešek’s review of their textbook, which is published in the current issue of Soudobé dějiny. They reject most of his reproofs as being unsupported by fact and real argument. and Diskuse k recenzi
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Několik komentářů k odpovědi Jindřicha Dejmka

Creator:
Smetana, Vít
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor se stručně vyjadřuje k jednotlivým bodům Dejmkovy polemiky, kterou pokládá za nepřesvědčivou. Vyčítá jí, že dílem zkresluje a dílem pomíjí jeho argumenty, a trvá na svých hodnoceních vyslovených v recenzi., The author replies concisely to the individual points of Dejmek’s defence. Dejmek’s unpersuasive article, the author argues, in part distorts and in part ignores his arguments. He therefore stands by the judgements expressed in the review., and Diskuse
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Nekonečný příběh s náhlým koncem - a jeho bezprostřední důsledky pro středovýchodní Evropu

Creator:
Smetana, Vít
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor se v úvodním článku vrací k historické konferenci „Železná opona – její spouštění, střežení a stržení: Studená válka a středovýchodní Evropa dvacet let poté“ (Dropping, Maintaining and Breaking the Iron Curtain: The Cold War and East-Central Europe Twenty Years Later), která se konala ve dnech 19. až 21. listopadu 2009 ve Strakově akademii a v Lichtenštejnském paláci v Praze, podrobně informuje o jejím průběhu a zároveň seznamuje s tématem tohoto dvojčísla Soudobých dějin, jehož hlavní blok sestává z šesti studií vzniklých rozpracováním zvláště zajímavých referátů, jež přednesli zahraniční účastníci pražské konference. Při příležitosti dvacátého výročí zhroucení komunistických režimů ve středovýchodní Evropě konferenci uspořádal Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky a rovněž s Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Bilančního setkání špiček světové historiografie studené války nad postupně zpřístupňovanými dokumenty a měnícími se interpretacemi se aktivně zúčastnily tři desítky historiků ze Spojených států a jedenácti zemí z obou částí dříve rozdělené Evropy. Během konference tehdejší premiér České republiky Jan Fischer udělil sedmi historikům Pamětní medaili Karla Kramáře za významný přínos k poznání moderních českých, respektive československých dějin (vyznamenáni byli Vojtěch Mastný, Thomas Blanton, Alex Pravda, Mark Kramer, Vilém Prečan, William Taubman a posmrtně Saki Dockrillová). V úvodní panelové diskusi se historici spolu s některými tehdejšími aktéry zamýšleli nad formováním nového mezinárodního uspořádání ve světě, a hlavně v Evropě v prvních měsících a letech po skončení studené války. Klíčovými procesy zde bylo sjednocování Německa, rozklad vojensko-politických struktur východního bloku a rozšiřování západních integračních struktur – Severoatlantické aliance a Evropské unie. Dynamicky se utvářející realita přitom pohřbila koncepce, jež ve svých myšlenkách rozvíjeli někteří státníci (evropská konfederace Françoise Mitterranda, „společný evropský dům“ Michaila Gorbačova). V bohaté výměně názorů se opakovaně vracela myšlenka, že podoba evropského uspořádání, k níž dospěl vývoj po studené válce, nebyla nikterak samozřejmá a že především s rozšířením NATO východním směrem původně prakticky nikdo z aktérů nepočítal. V následujících panelech se účastníci věnovali otázce, zda soupeření o střední Evropu bylo hlavní příčinou studené války, úloze strategického plánování a jaderných zbraní a protisměrným snahám o udržení, respektive rozbití and studenoválečného statu quo. Vrchol konference podle Smetany přinesly panely zasvěcené Německu – jeho rozdělení, paralelní existenci dvou států a znovusjednocení – a zvláště konci studené války. Konferenci pak uzavřely nadčasové reflexe komunismu a studené války. V poslední části příspěvku se autor zabývá některými terminologickými problémy v souvislosti s publikovanými články.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Pod křídla Sovětů

Creator:
Smetana, Vít
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Článek se zamýšlí nad alternativními možnostmi československého vývoje po druhé světové válce. Jako nejpříhodnější moment, kdy bylo ještě reálné zvrátit vývoj směřující k nástupu komunistického režimu, se autorovi jeví československé rozhodování v červenci 1947, zda se připojit či nepřipojit k těm evropským zemím, jež se rozhodly přijmout americkou nabídku rozsáhlé hospodářské pomoci – Marshallův plán. Zároveň však poukazuje na fakt, že odporovat sovětskému nátlaku na to, aby Československo americkou pomoc odmítlo, takřka nikoho z představitelů demokratických stran zřejmě ani nenapadlo. Text proto hledá kořeny této závislosti na Sovětském svazu a nachází je především ve strachu z Německa v součinnosti s traumatickou zkušeností Mnichova 1938. Jakkoli hledání opory před možným opakováním německé hrozby mělo své racionální jádro, je zjevné, že v československém případě šlo rozhodné a bezvýjimečné ustupování sovětským přáním – mnohdy ještě dříve, než byla vyslovena – velmi často nad rámec toho, co bylo ještě možné považovat za sebevědomou a důstojnou zahraniční politiku nezávislého státu. Dělo se tak již v letech druhé světové války, a po jejím skončení tento trend ještě zesílil. Autor dále hodnotí československé poválečné možnosti ve srovnání s jinými zeměmi (Polsko, Rakousko, Jugoslávie, a zejména Finsko) a zamýšlí se stručně rovněž nad důsledky možné vynucené sovětizace Slovenska a rozdělení země. V epilogu – „snění o minulosti“ – pak nastiňuje pravděpodobný vývoj Československa v případě, že by bylo v červenci 1947 přijalo Marshallův plán. and This article considers alternative possibilities to Czechoslovak developments after the Second World War. The most likely moment when it would have still been possible to reverse the course of events heading towards the Communist take over was, it seems to the author, during the decision facing Czechoslovak policy-makers in July 1947 about whether to join the European countries that had opted to accept the US offer of substantial economic assistance, known as the Marshall Plan. Nevertheless, he also points to the fact that it probably occurred to almost no representative of the Czechoslovak democratic parties to resist Soviet pressure on them to reject American assistance. The author therefore looks for the roots of this dependency on the Soviet Union, and fi nds them mainly in the fear of Germany in conjunction with the traumatic experience of the Munich Agreement of 1938. No matter how much any search for support had a rational core when faced with a resurgence of the German threat, it is clear that for the Czechoslovaks it was a matter of definite, unconditional concessions to Soviet wishes – sometimes before they had even been expressed – very often going beyond what could have still been considered the confident, respectable foreign policy of an independent state. This was still happening during the Second World War, and intensified after the war had ended. The author then assesses the post-war possibilities for Czechoslovakia in comparison with Poland, Austria, Yugoslavia, and particularly Finland, and briefly considers what the consequences of a possible forced Sovietization of Slovakia and the division of the country would have been. In the epilogue – “dreaming of the past” – he outlines the probable development of Czechoslovakia if the Marshall Plan had been accepted in July 1947.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Ten propositions about Munich 1938: on the fateful event of Czech and European history - without legends and national stereotypes

Creator:
Smetana, Vít and Mareš, Jiří
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Munich Agreement, Czechoslovakia, and history
Language:
English
Description:
This essay examines, in ten clearly formulated propositions, the causes and the long-term impact of the Munich Agreement of September 1938. This complex theme is approached through not purely national lenses. The term ''betrayal'' as a dominant label of the actions of the two West European democratic powers is thus questioned. The author claims that the British and French unwillingness to go to war because of Czechoslovakia’s border regions is, in the light of previous historical developments, understandable and, in a way, even rational. He also points out certain defi ciencies in the Czechoslovak treatment of its German minority. At the same time, Czechoslovakia’s political leaders were playing a strange game with their people in September 1938, alternately stirring up and moderating their patriotic feelings - depending on where the behind-the-scenes negotiations on Czechoslovak border regions were heading at a given moment. Also the alleged Soviet preparedness to come to Czechoslovakia’s assistance in September 1938 is more than questionable; Stalin intended to intervene only in a European war, not to help lonesome Czechoslovakia. Nonetheless, Munich has had, and unfortunately continues to have, a fundamental infl uence on the Czech ''mental map'' of Europe. The lesson according to which the West should not be trusted and it would therefore be advisable to look for protection and alliance in the East still lives on in minds of a number of Czech politicians and of a not negligible segment of the public. On the other hand, the ''lessons of Munich,'' according to which it is not advisable to make concessions to any aggression or blackmailing, became a part of policies of Western statesmen confronting expansionist dictatorships, and the other life of Munich thus continued to complicate the use of ''negotiations'' as a method of dealing with international crises by Western politicians in the Cold War and beyond. and Přeložil Jiří Mareš
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. The British, the Americans, and the Czechoslovak-Soviet treaty of 1943

Creator:
Smetana, Vít
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
second world war and historiography
Language:
English
Description:
The Treaty on Friendship, Mutual Assistance and Postwar Cooperation between the Czechoslovak Republic and the Union of Soviet Socialist Republics signed on 12 December 1943 in Moscow had a fundamental impact on the orientation of Czechoslovak foreign policy at the end of the war and in the years that followed. At the same time, the lengthy negotiations in 1943, which ultimately resulted in signing the treaty in question, were one of the few moments during the war when Czechoslovakia became the object of an opinion clash between the Great Powers. In this study, which is based primarily on British and US documents (some of which have not been used before), the author analyses in detail the role of the Czechoslovak-Soviet treaty project in the policies of the two Western powers until the signing of the document, before assessing the impact of the treaty in concern on Czechoslovakia’s relations with the United Kingdom and the United States at the end of the war. He points out that neither the British nor the Americans were prepared to conclude a similar treaty with Czechoslovakia since both Western powers wanted the international security system to be based on foundations different from those which had repeatedly failed during the previous three decades. However, the signing of the Czechoslovak-Soviet Treaty dramatically reduced any chance for a federative or confederative arrangement in the region of Central Europe, as well as hopes for a multilateral treaty of alliance ensuring security in this region. For this reason, it was accepted without enthusiasm both in London and in Washington.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

9. Úvodem k historickým alternativám „osudových osmiček”

Creator:
Smetana, Vít and Drápala, Milan
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Vít Smetana a Milan Drápala zasazují projekt tematického bloku věnovaného alternativním (respektive kontrafaktuálním či virtuálním) dějinám Československa, jak jej přináší aktuální číslo Soudobých dějin, do kontextu tohoto specifického žánru historického myšlení, rozvíjejícího se v západní historiografii od osmdesátých let uplynulého století a do českého prostředí teprve zvolna pronikajícího. Záměrem bylo postihnout sice neuskutečněné, avšak reálné možnosti československého vývoje na osudových „historických křižovatkách“ let 1938, 1948 a 1968 a také v souvislosti s poválečným odsunem sudetských Němců, který byl událostí mimořádného dosahu. Zdůrazňují přitom, že autoři všech čtyř statí, o nichž zároveň poskytují základní referenci, postupovali metodicky, ctili vědeckou akribii, kriticky posuzovali pravděpodobnost alternativních scénářů vzhledem k dochovaným pramenům a neuchylovali se ke svévolným spekulacím. Narozdíl od různých podobně laděných projektů se celý tento tematický blok k alternativním dějinám tedy nevzdaluje půdě vědecké historiografie, jejíž pravidla se snaží respektovat. and As an introduction to this thematic issue of Soudobé dějiny devoted to alternative (or counterfactual or virtual) histories of Czechoslovakia, Vít Smetana and Milan Drápala consider the context of this genre of historical writing. Counterfactual history, which has been developing in Western historiography since the 1980s, is only just now slowly making its way into the Czech milieu. The intention here is to examine some unrealized, but real, possibilities of Czechoslovak developments during the fateful “historical junctures” of 1938, 1948, and 1968, and also in the context of the post-war expulsion of the Sudeten Germans, an event of exceptional impact. Smetana and Drápala, provide basic information about all four articles, and emphasize that the authors have proceeded methodically, respecting the rules of rigorous scholarship, critically assessing the probability of alternative scenarios with regard to the surviving sources, while eschewing capricious speculation. Unlike other similar projects this whole thematic block on alternative histories does not therefore stray too far from scholarly historiography, trying instead generally to respect it.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public