Detektorem kovů byly na vrcholu hory Kletečná (706 m n. m.) v Českém středohoří objeveny dva srpy, datované do Ha B2–3. Střepů či bronzů a depotů pochází z kopců magické krajiny sopečných vyvřelin tohoto třetihorního komplexu značné množství, nejasné nálezové okolnosti a pochybnosti o přesné lokalizaci však komplikovaly votivní interpretaci, nálezem z Kletečné nyní rehabilitovanou. Poloha naleziště při dálkových cestách vedoucích přes České středohoří je činí ještě zajímavějším. V článku je věnována pozornost okolnostem získání nálezu, jeho datování, místu a významu v kontextu krajiny sz. Čech a výšinných lokalit knovízské kultury Br D – Ha B3, paměti krajiny a interpretaci v rámci širšího kontextu, přičemž se zabýváme hlavně nálezy z vrcholků kopců a hor. and Two sickles datable to the Ha B2–3 were found by a metal detectorist on the peak of Kletečná Hill (706 m a.s.l.) in the České středohoří Mts. The find has rehabilitated the sherds or bronzes and hoards known in considerable numbers from the hills in this magical landscape, a Tertiary complex formed by volcanic action, the uncertain finds contexts and doubts as to the precise localisation of which have complicated their votive interpretation. The location of the site, on the long–distance trade route which leads along the range, makes it even more interesting. This contribution considers the circumstances surrounding the discovery of the finds, their dating, their place and importance in the context of the landscape of North–West Bohemia and highland localities in the Br D – Ha B3, landscape memory and interpretation in the wider context, including hills and mountains.
In 1892, during alterations to a field, a large tumulus was destroyed somewhere near Panenský Týnec (9 km south–east of Louny, in North–West Bohemia). The only find to survive was a marvellous and oft–published mask fibula from the turn of the 4th century BC (illustrated for example in Filip 1969, 995, Tab. LXXXIV/1; Pleiner et al. 1978, fig. 149, tab. 66). By comparing aerial photographs with old cadastral maps and the original, very short report in the literature, it was possible after 110 years to precisely locate the site and partially reconstruct the finds situation. The tumulus, with a diameter of 30 m and a 2.5 m wide ring ditch, lay on the western edge of the village, on the summit of an extended spur offering broad views of the surrounding landscape. The inhumation burial was either at the original ground surface level or somewhat above it within the earthwork, either beneath stony rubble or in a stony cist. In neither case was there a sunken grave chamber – the original report, the aerial photograph and the geophysical measurements conducted on the site all go against this suggestion. A „Princely“ tumulus of such size must have contained a large quantity of grave goods, but these were either stolen or destroyed due to the discoverers’ lack of knowledge. Aerial prospection conducted by one of the authors in North–West Bohemia over the last decade has led to the discovery of 445 archaeological sites, of which 50 are documented tumulus relicts (actual tumulus accumulations in other areas, with the exception of the densely wooded regions of southern and western Bohemia, have almost all been ploughed out or otherwise destroyed).
11. srpna 1813 vyhlásilo Rakousko po složitém politickém manévrování Francii válku a připojilo se k již existující britsko-rusko-prusko-švédské protinapoleonské koalici. Z obav před vpádem Napoleonových vojsk do Čech v případě porážky při plánovaném tažení do Saska byla během července a srpna vybudována na pravém břehu řeky Ohře mezi Postoloprty a Budyní nad Ohří opevněná linie dlouhá zhruba 35 km. Baterie tvořící její páteř byly soustředěny hlavně na obou křídlech tak, aby zabránily postupu nepřítele do vnitrozemí blokováním silnic a příp. poskytly ochranu ustoupivší či poražené tzv. České (Hlavní) armádě, včetně možnosti protiútoku. Po porážce Napoleonových vojsk u Lipska ztratila opevnění, kterých se válka nikdy nedotkla, své opodstatnění a byla zplanýrována. O okolnostech výstavby vypovídají regionální historické prameny, zjistit přesnou polohu a typy baterií se podařilo komparací s leteckou prospekcí. Z 35 písemnými prameny doložených polních opevnění se podařilo lokalizovat 29 a objevit 21: z nich 16 leteckou prospekcí, 2 pozemním průzkumem, ve 3 případech šlo o opevnění dodnes existujících budov a kostelů s hřbitovy. Článek pojednává nejen o opevněních, ale i o dalších pramenech, událostech a souvislostech. and On 11th of August 1813 and after complicated political manoeuvring, Austria declared war on France and joined the exiting Anglo-Russian-Prussian-Swedish anti-Napoleon coalition. Due to fears of an invasion of Bohemia by Napoleon’s armies in the event of a defeat during the planned campaign in Saxony, a fortified line, approximately 35 km long, was built on the right bank of the Ohře River between Postoloprty and Budyní nad Ohří in July and August. The batteries forming its spine were mostly concentrated on both wings, to prevent the enemy advancing into the interior by blocking roads and, if appropriate, to provide protection to the withdrawing or defeated Bohemian (Main) Army, including the possibility of a counterattack. After the defeat of Napoleon’s armies at Leipzig, the fortifications, which were never touched by war, lost their meaning and were levelled. Regional historical sources tell us something about the construction circumstances, and the precise position and types of the batteries could be ascertained by comparisons with aerial prospecting. Of the 35 field fortifications documented by written sources, 29 could be localised and 21 discovered: 16 through aerial prospecting, 2 by ground research, and in 3 cases they served as fortifications for currently existing buildings and churches with cemeteries. The article discusses not only the field fortifications, but also all the sources, events and context indicated here.