Záměr: Primárním cílem studie bylo testování modelu předpokládajícího mediační efekt studijní strategie, odhadnuté Dotazníkem přístupu k učení a studiu – ALSI, na vztah mezi výkonovou orientací, zjišťovanou Dotazníkem výkonové orientace – AGQ, a průměrnými výsledky studentů u zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Sekundárním cílem bylo ověření struktury Dotazníku výkonové orientace jako předpokladu pro realizaci primárního cíle. Soubor a procedura: Soubor tvořilo 94 studentů medicíny (63 studentek a 31 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 22 – 25 let). Autoreferenční data byla shromážděna na počátku sedmého semestru po skončení výuky, údaje o hodnocení akademického výkonu z registru fakulty po ukončení zkouškového období. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza: Vztahy mezi proměnnými, založené na odhadu asymptotické kovarianční matice polychorických korelací, byly analyzovány metodou strukturálních rovnic s použitím odhadu maximální věrohodnosti. Výsledky: Analýza dat přinesla akceptovatelnou podporu pro (a) navržený model předpokládající mediační efekt studijní strategie na vztah mezi výkonovou orientací a výsledky zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Velikost účinku byla 17 %, což je o 10 % vyšší účinek než u modelu bez mediačních proměnných; (b) výsledky konfirmační faktorové analýzy rovněž podpořily předpoklad 4 konstruktů nástroje výkonové orientace v kontextu studia medicíny. Omezení studie: Validita studie je limitovaná nízkým počtem pozorování a velkou chybovou variancí proměnných.
Záměr: Studie byla zaměřena na testování předpokládaného vztahu mezi úspěchem ve zkráceném americkém testu medicínských znalostí a dovedností (USMLE) a kognitivním stylem odhadovaným dotazníkem přístupu k učení a studiu (ALSI) u studentů 6. ročníku medicíny.
Soubor a procedura: Soubor tvořilo 82 studentů medicíny (49 žen a 33 mužů, průměrný věk 24,2, SD = 0,7). Nástroj byl administrován po ukončení testu USMLE, účast byla dobrovolná a žádný student neodmítl na výzkumu participovat.
Statistická analýza: Regresní model byl analyzován procedurou maximální věrohodnosti a vícenásobnou lineární regresní analýzou krokovou metodou.
Výsledky: Nálezy podpořily předpoklad vztahu mezi úspěchem ve zkráceném americkém testu medicínských znalostí a dovedností (USMLE) a kognitivním stylem odhadovaným dotazníkem přístupu k učení a studiu (ALSI) u studentů 6. ročníku medicíny. Ačkoli všechny čtyři stupnice dotazníku (Hloubavý přístup, Povrchní přístup, Monitorovaní studia, Strategický přístup) byly statisticky významně asociovány s výkonem v USMLE, variabilita úrovně medicínských znalostí a dovedností byla z 16 % „vysvětlena“ především Hloubavým a Strategickým přístupem ke studiu.
Omezení studie: Nálezy jsou pravděpodobně závislé na datech.