Záměr. Cílem studie bylo ověření psychometrických parametrů české verze Jeffersonské škály empatie (JSPE-S) na podkladě výpovědí českých studentů medicíny a testování diferencí z hlediska pohlaví, délky studia medicíny a místa studia. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 725 studentů medicíny 3. lékařské fakulty UK a 871 studentů Fakulty medicíny UPOL. Studie byla průřezová a odpovědi byly získány od studentů všech šesti ročníků. Výsledky. Explorační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří ortogonálních faktorů „Perspective taking“ (přebírání perspektivy), „Compassionate care“ (soucitná péče), „Empathetic understanding“ (empatické porozumění) a vnitřní konzistence stupnice byla pro celý soubor 0,76. Efekt pohlaví a místa studia nebyl statisticky významný. Výše JSPE-S skórů českých studentů statisticky i klinicky významně klesala v prvních dvou letech studia a zůstala beze změn do konce šestého ročníku. Nálezy obecně podpořily konstruktovou validitu i vnitřní konzistenci české verze nástroje. Omezení studie. Postoje k roli empatie se mohou výrazně lišit od skutečného chování, vzhledem k průřezovému plánu studie je zde možný kohortový efekt, data byla získána pouze na dvou lékařských fakultách., Objectives. The objective of the study was to examine the psychometric parameters of the Czech version of the Jefferson Scale of Physician Empathy-Student (JSPE-S), and to study differences in empathy scores between women and men, and students in different years of medical school. Sample and setting. The JSPE-S was administered to 725 students at the 3rd Medical School, CU Prague and to 871 students at the Faculty of Medicine UPOL. The design was cross-sectional and first to sixth year students were surveyed. Results. Exploratory factor analysis supported the existence of three components of “Perspective taking”, “Compassionate care”, “Empathetic understanding” and the Cronbach alpha coefficient was 0.76. The effects of gender and locality were not statistically significant. The JSPE-S scores of Czech students decreased in a statistically significantly and clinically meaningfully way over the first two years of study, staying low until the 6th year. The construct validity and internal consistency of the Czech version of the JSPE-S was generally supported. Study limitations. Firstly, attitude toward the role of the empathy in doctor-patient relation may differ substantially from actual behavior. Secondly, there is very strong possibility of cohort effects. Thirdly, the survey was conducted at one Czech and at one Moravian medical school only, what potentially limits the external validity of our finding., Jiří Kožený, Lydie Tišanská, Cyril Höschl., and Obsahuje seznam literatury
Záměr: Primárním cílem studie bylo testování modelu předpokládajícího mediační efekt studijní strategie, odhadnuté Dotazníkem přístupu k učení a studiu – ALSI, na vztah mezi výkonovou orientací, zjišťovanou Dotazníkem výkonové orientace – AGQ, a průměrnými výsledky studentů u zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Sekundárním cílem bylo ověření struktury Dotazníku výkonové orientace jako předpokladu pro realizaci primárního cíle. Soubor a procedura: Soubor tvořilo 94 studentů medicíny (63 studentek a 31 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 22 – 25 let). Autoreferenční data byla shromážděna na počátku sedmého semestru po skončení výuky, údaje o hodnocení akademického výkonu z registru fakulty po ukončení zkouškového období. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza: Vztahy mezi proměnnými, založené na odhadu asymptotické kovarianční matice polychorických korelací, byly analyzovány metodou strukturálních rovnic s použitím odhadu maximální věrohodnosti. Výsledky: Analýza dat přinesla akceptovatelnou podporu pro (a) navržený model předpokládající mediační efekt studijní strategie na vztah mezi výkonovou orientací a výsledky zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Velikost účinku byla 17 %, což je o 10 % vyšší účinek než u modelu bez mediačních proměnných; (b) výsledky konfirmační faktorové analýzy rovněž podpořily předpoklad 4 konstruktů nástroje výkonové orientace v kontextu studia medicíny. Omezení studie: Validita studie je limitovaná nízkým počtem pozorování a velkou chybovou variancí proměnných.
Záměr: Studie byla zaměřena na testování předpokládaného vztahu mezi úspěchem ve zkráceném americkém testu medicínských znalostí a dovedností (USMLE) a kognitivním stylem odhadovaným dotazníkem přístupu k učení a studiu (ALSI) u studentů 6. ročníku medicíny.
Soubor a procedura: Soubor tvořilo 82 studentů medicíny (49 žen a 33 mužů, průměrný věk 24,2, SD = 0,7). Nástroj byl administrován po ukončení testu USMLE, účast byla dobrovolná a žádný student neodmítl na výzkumu participovat.
Statistická analýza: Regresní model byl analyzován procedurou maximální věrohodnosti a vícenásobnou lineární regresní analýzou krokovou metodou.
Výsledky: Nálezy podpořily předpoklad vztahu mezi úspěchem ve zkráceném americkém testu medicínských znalostí a dovedností (USMLE) a kognitivním stylem odhadovaným dotazníkem přístupu k učení a studiu (ALSI) u studentů 6. ročníku medicíny. Ačkoli všechny čtyři stupnice dotazníku (Hloubavý přístup, Povrchní přístup, Monitorovaní studia, Strategický přístup) byly statisticky významně asociovány s výkonem v USMLE, variabilita úrovně medicínských znalostí a dovedností byla z 16 % „vysvětlena“ především Hloubavým a Strategickým přístupem ke studiu.
Omezení studie: Nálezy jsou pravděpodobně závislé na datech.