Photography started to be applied in sciences shortly after the announcement of the daguerreotype in 1839 and become one of the most important supporting disciplines for science. This review concentrates on the history of scientific research on photographing processes which was conducted at Charles University. The most important was development of sensitometry which started by work of Vojtěch Šafařík (1829-1902) who thoroughly studied the dry proces. Photographic work in the Institute of Physics (IP) of the Czech part of "Carlo-Ferdinand University" was initiated due to studies of X-rays (from 1895) and later the Institute of Photochemistry and Scientific Photography was founded within IP by Professor Viktorin Vojtěch (1879-1948). In 1950-s this institute disappear and splitted into chemical part (colloidal chemistry and photochemistry) at Faculty of Natural Sciences and physical part (photophysics, studies of latent image and silver halogenides) at Faculty of Mathematics and Physics under leadership of Professor Ladislav Zachoval (1906-1982). His follower Professor Karel Vacek then turned interest from scientific photography into modern subjects of chemical physics and biophysics., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografii
Československý časopis pro fyziku vznikl roku 1951 rozdělením Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky, který vydávala Jednota českých mathematiků od roku 1872. Později, ke konci roku 1968, se Čs. čas. fyz. rozdělil na cizojazyčnou odbornou řadu (B) s modrou obálkou a domácí, populárnější řadu (A) se žlutou obálkou. Je tomu tedy téměř 50 let, co byl tento "žlutý časopis" ustaven. Při listování starými čísly lze najít zajímavé paralely i kontrasty mezi tehdejším a dnešním životem fyzikální obce. Dovolte nám některé úryvky reprodukovat., Vybral Jan Valenta., and Obsahuje 6 vybraných příspěvků
Jubilejní, dvacátý ročník žlutého časopisu měl již zaběhnutou novou podobu, kterou mu v roce 1968 po svém nástupu vtiskl nový vedoucí redaktor Zdeněk Málek. Doba začínající normalizace nebyla příliš radostná, jak můžeme číst mezi řádky. Z celého ročníku, který před půlstoletím zahrnoval 704 stran formátu B5, vybíráme několik ukázek s přesahem do dnešních dnů., Jan Valenta., and Zahrnuje 9 ukázek z vybraných článků publikovaných v roce 1970.
Tak jako společnost se v roce 1969 vzpamatovávala z nárazu do reality spojeneckých tanků, tak i ve žlutém časopise postupně dozněla velká anketa, kriticky hodnotící stav československé fyziky a výzkumu vůbec. V roce 1969 se již řešily praktičtější otázky: jak dál ve vztahu k nedávno založené EFS, příprava moderních učebnic fyziky apod. Objevují se také humorné příspěvky., Jan Valenta., and Článek obsahuje 9 vybraných příspěvků z roku 1969
Polemika člena korespondenta Akademie věd Jindřicha Bačkovského a docenta Františka Janoucha odráží atmosféru jara roku 1968. Začala nejprve v denním tisku (Rudém právu, nejdůležitějším deníku v ČSSR, tiskovém orgánu Komunistické strany Československa) v roce 1967 a pak se přenesla do Čs. čas. fyz. Janouch zřejmě chtěl především bojovat za vyšší podporu jaderné fyziky. Nato se ozval akademik Bačkovský, jeden z hlavních "organizátorů" fyzikálního výzkumu v socialistickém Československu, který se mohl cítit kritikou o generaci mladšího Janoucha dotčen. Z dnešního pohledu není ani tak zajímavé, kdo z diskutujících byl blíže tehdejší realitě a měl lepší návrhy na zlepšení, ale uvědomění si konstrastu s dnešní situací. Dnes se žádná taková diskuse (alespoň ne v otevřené formě) nevede. Je samozřejmě diskutabilní, zda lze seriózně vyhodnotit význam různých oborů vědy, ale na druhé straně - je dobré nechat vývoj struktury pěstovaných oborů zcela "náhodě" (podle toho, jak se kde objeví nějaká silná osobnost s vlivem, která dokáže svůj obor "nadopovat" evropskými dotacemi)? and Vybral Jan Valenta.