The second half of the 18th century marked an extraordinary flowering of music, especially church music in the Czech lands. Monastic churches, in particular, were characterised by a high level of music production performed by choral scholars whose liturgical music was conducted by chosen monks. Some members of religious orders also composed. These were for example M. J. Haberhauer (1746-1799), a member of the Benedictine order situated in Rajhrad near Brno and P. J. Marek (1748-1806) who belonged to the Augustinian monastery in Brno. Both of them got a musical education as choral scholars and remained musically active also after entering orders. Eventually these two authors both performed as chorregents in the 70’s and early 80’s of the 18th century and they collected sacred and secular pieces of music of their more famous and popular contemporaries (C. Ditters, F. X. Brixi, Haydn, etc.). Apart from a few exceptions they were only composing liturgical works. Haberhauer bequeathed 90 compositions, most of whom composed of Mass for choir and solo accompanied with instrumental ensemble as well as vespers and motets. Marek, however, composed only 21 church compositions and most of them consist of Marian antiphons and litanies of Loreto. These were necessary at the Augustinians, given the honor rendered to the picture of Virgin Mary placed in their church. The two monasteries ran a mutual cooperation which can be proved by Haberhauer music collection preserved at Augustinians in Brno. Haberhauer work can be also found in the collections of other Moravian churches and also at Prague Benedictine order. While Marek’s compositions were exclusively connected to the Augustinian monastery in Brno. Their pieces of music are purely purposeful showing features of a musical classicism. Lives and works of both composers are now the subject of research of the author and of Pavel Žůrek from the Ins, Irena Veselá., and Obsahuje bibliografické odkazy
Stať představuje jednoduchý nástroj měření konceptu tzv. přemosťujícího sociálního kapitálu (PSK) pomocí baterie otázek dotazujících odlišnosti v okruhu přátel adaptovanou pro podmínky dospělé populace v ČR. Tato baterie byla použita ve výzkumu veřejného mínění Naše společnost 2007-04 (CVVM). Nejprve ověřujeme konvergentní a diskriminační validitu nástroje pomocí explorační a konfirmační faktorové analýzy, ve které sledujeme, zda je koncept vícedimenzionální. Výsledky ukazují, že o přemosťujícím sociálním kapitálu je třeba uvažovat ve třech různých dimenzích: odlišný životní způsob, okrajové skupiny a odlišné zájmy. Dále ověřujeme pomocí strukturního modelu konstruktovou validitu. Vycházíme z teoretického modelu pozitivních efektů strukturní dimenze sociálního kapitálu (diverzita v přátelských vazbách) na jeho kulturní dimenzi (tolerance, důvěra). Pozornost věnujeme také položkové reliabilitě škál PSK. Závěrem navrhujeme doporučení pro využití baterie PSK v dalších výzkumech., Jiří Šafr, Julia Häuberer., tabulky, obrázky, and Obsahuje bibliografii
Teploty vzduchu okolo 100 °C, erupce sopek, blesky, dopady masivních asteroidů, silné ultrafialové zářeni. Jak v takovém pekle na Zemi před čtyřmi miliardam ilet mohl vzniknou život? Otazek je více než odpovědí a pátrání po původu živoat zůstává dobrodružnou disciplínou, v níž spolu soupeří zastánci různých teorii. and Luděk Svoboda, Stanislava Kyselová.