Stať představuje jednoduchý nástroj měření konceptu tzv. přemosťujícího sociálního kapitálu (PSK) pomocí baterie otázek dotazujících odlišnosti v okruhu přátel adaptovanou pro podmínky dospělé populace v ČR. Tato baterie byla použita ve výzkumu veřejného mínění Naše společnost 2007-04 (CVVM). Nejprve ověřujeme konvergentní a diskriminační validitu nástroje pomocí explorační a konfirmační faktorové analýzy, ve které sledujeme, zda je koncept vícedimenzionální. Výsledky ukazují, že o přemosťujícím sociálním kapitálu je třeba uvažovat ve třech různých dimenzích: odlišný životní způsob, okrajové skupiny a odlišné zájmy. Dále ověřujeme pomocí strukturního modelu konstruktovou validitu. Vycházíme z teoretického modelu pozitivních efektů strukturní dimenze sociálního kapitálu (diverzita v přátelských vazbách) na jeho kulturní dimenzi (tolerance, důvěra). Pozornost věnujeme také položkové reliabilitě škál PSK. Závěrem navrhujeme doporučení pro využití baterie PSK v dalších výzkumech., Jiří Šafr, Julia Häuberer., tabulky, obrázky, and Obsahuje bibliografii
Stať představuje jednoduchý nástroj měření konceptu tzv. přemosťujícího sociálního kapitálu (PSK) pomocí baterie otázek dotazujících odlišnosti v okruhu přátel adaptovanou pro podmínky dospělé populace v ČR. Tato baterie byla použita ve výzkumu veřejného mínění Naše společnost 2007-04 (CVVM). Nejprve ověřujeme konvergentní a diskriminační validitu nástroje pomocí explorační a konfirmační faktorové analýzy, ve které sledujeme, zda je koncept vícedimenzionální. Výsledky ukazují, že o přemosťujícím sociálním kapitálu je třeba uvažovat ve třech různých dimenzích: odlišný životní způsob, okrajové skupiny a odlišné zájmy. Dále ověřujeme pomocí strukturního modelu konstruktovou validitu. Vycházíme z teoretického modelu pozitivních efektů strukturní dimenze sociálního kapitálu (diverzita v přátelských vazbách) na jeho kulturní dimenzi (tolerance, důvěra). Pozornost věnujeme také položkové reliabilitě škál PSK. Závěrem navrhujeme doporučení pro využití baterie PSK v dalších výzkumech.
This article analyzes the test-retest reliability of network size and density measures originally implemented in face-to-face surveys, but implemented in this research in a telephone survey for examining “Social Relationships among Czech Citizens.” For this purpose we can divide family and friendship networks. Network size is measured with the number of family members; respondent’s friends at work, in the neighbourhood, as well as other friends. Network density is operationalised as frequency of contact with family members and friends. The analyses show a high test-retest reliability of the network size and density measures of the family network, but very low reliability for the measures of the friendship network. More detailed analysis reveals that the low reliability of network size, density of friends at work, and contact frequency with friends, can be explained in terms of respondent characteristics. In contrast, the low level of reliability exhibited by other variables is independent of respondent characteristics., Julia Häuberer., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
a1_strukturu a míru vnímané sociální opory u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a porovnat ji s oporou kontrolní skupiny. Soubor a metoda. Ve studii byla použita data od 101 dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění a data od 231 jedinců z běžné populace. Všem respondentům byl předložen Dotazník sociální opory QOLOP, který byl sestaven pro účely projektu QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients). Hypotézy. Vnímaná sociální opora od rodičů je u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění vyšší než u jedinců z běžné populace. Sociální opora poskytovaná kamarády je nižší u dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění v porovnání s jedinci z běžné populace. Výzkumné studie / 339 Statistická analýza. Analýza dat (deskriptivní statistika a faktoriální analýza rozptylu) byla provedena v programu SPSS., a2_Výsledky. Největším zdrojem vnímané sociální opory u obou skupin jsou rodiče (zejména matka). Jako další důležité zdroje opory byli uváděni prarodiče, kamarádi a sourozenci. Děti a dospívající po léčbě onkologického onemocnění pociťují větší míru opory od matky, učitelů, prarodičů, sourozenců i kamarádů, než jedinci z běžné populace. Určité rozdíly ve vnímané sociální opoře byly nalezeny také mezi věkovými skupinami a mezi pohlavími. Omezení studie. Ve studii nebyl sledován zdravotní stav kontrolní skupiny. V rámci skupiny dětí a dospívajících po léčbě onkologického onemocnění nebylo přihlíženo k věku při diagnostikování onemocnění a délce remise., b1_Objectives. The purpose of this study is to describe the structure and the level of perceived social support in childhood cancer survivors and compare it with the support of control group. Sample and settings. Data from 101 childhood cancer survivors and 231 individuals from the general population were used. To determine the structure and level of social support Questionnaire of social support QOLOP which was originally designed for the QOLOP (Quality of Life Longitudinal Study in Oncology Paediatric Patients) project was used. Hypotheses. Perceived parental social support in childhood cancer survivors is higher than in the general population. Social support provided by friends is lower in childhood cancer survivors than in the general population. Statistical analysis: The statistical analysis (descriptive statistics and factorial analysis of variance) was performed using SPSS., b2_Results. Parents (especially mothers) were the most important sources of perceived social support for both groups. Grandparents, friends and siblings were mentioned as relevant sources of social support, too. Childhood cancer survivors perceived higher level of social support from mothers, teachers, grandparents, siblings and friends. Specific differences in perceived social support were also found depending on age and gender. Study limitation. The health status of control group was not monitored. In the group of childhood cancer survivors, the age in time of diagnosis and the time since the end of the treatment were not taken into account., Veronika Koutná, Marek Blatný, Tomáš Kepák, Martin Jelínek, Tereza Blažková., and Obsahuje seznam literatury
This study reviews existing research devoted to the topic of social support in childhood cancer survivors, the structure of their social network and its influence to selected characteristics of childhood cancer patients and survivors according to the source of support. Parents, siblings, friends, medical staff, classmates and teachers are analyzed as support sources. Positive as well as negative social support outcomes are reported. Among the positive outcomes, lower levels of anxiety, loneliness and pain, quality of life improvements and strenghtening of coping strategies can be named. Negative outcomes can be represented for example by excessive paren tal care, lack of privacy and feeling of being left out after the end of treatment. The limits of existing research are discussed, too., Tereza Blažková, Veronika Koutná., and Obsahuje seznam literatury