Tíhové pole Země je složeno z gravitačního pole zemského tělesa a pole odstředivé síly zemské rotace [1]. Předmětem gravimetrických měření jsou tíhové zrychlení a gradienty tíhového zrychlení. Tíhové zrychlení je měřeno relativními a absolutními gravimetry, Relativními gravimetry se měří rozdíly tíhového zrychlení v prostoru a v čase, zatímco pomocí absolutních gravimetrů se měří plná hodnota tíhového zrychlení s přesností až 10-9 g. První přesná absolutní tíhová měření lze datovat od první poloviny 19. století, kdy bylo tíhové zrychlení určováno pomocí kyvadlových přístrojů s přesností okolo 100 μm s-2. Tyto metody, využívající vztahu mezi dobou kyvu kyvadla o známé délce a tíhového zrychlení, byly používány až do 60tých let 20. století s maximální dosaženou přesností 3 μm s-2. Nástup přesného určování tíhového zrychlení z měření délky a času při pohybu tělesa ve vakuu (tzv. balistické metody) lze datovat od 50tých let 20. století. Již pomocí prvních přístrojů tohoto typu bylo dosahováno přesnosti 10 μm s-2. Vývoj přesných absolutních balistických gravimetrů (nejdříve pouze laboratorních a pak i přenosných) probíhal zejména ve Francii, USA, SSSR, Japonsku a Itálii. Nejpřesnějšími absolutními balistickými gravimetry jsou v současnosti gravimetry FG5, které jsou výsledkem téměř 40 let výzkumu započatého prof. Fallerem z University of Colorado [2] a které jsou vyráběny firmou Micro-g Solutions. Přesnost gravimetrů FG5 je 10-20 nm s-2 [3], což znamená, že během padesátiletého vývoje absolutních balistických gravimetrů došlo ke zvýšení přesnosti v určení tíhového zrychlení o tři řády., Jakub Kostelecký, Vojtěch Pálinkáš., and Obsahuje seznam literatury
V článku s uvedeným názvem, publikovaným ve 3. čísle Čs. čas. fyz. 68, 144 (2018) mne upoutaly (a přiměly k napsání této poznámky) dvě věty: "...Deset principů Leidenského manifestu nastavuje dosavadní praxi hodnocení vědy v Česku nemilosrdně kritické zrcadlo, ale nedělejme si iluze, že tento dokument pohne českým vědeckým vesmírem..." a "...pokušení nechat rozhodovat čísla v Česku podivuhodně odolala Akademie věd."..., Jiří Kamarád., and Obsahuje bibliografické odkazy
Během posledních třiceti let se adaptivní optika proměnila z vysoce sofistikované, nákladné a utajované technologie v běžnou součást pozemských teleskopů, mikroskopů, laserových systémů či nastupujících systémů pro satelitní komunikaci. Podívejme se zblízka na technologie, které byly pro její účely vyvinuty a stojí za jejím úspěchem., In the last thirty years adaptive optics have transformed from a highly sophisticated, expensive and secret technology into a common component of earth-bound telescopes, microscopes, laser systems or emerging systems for satellite communication. Let‘s take a closer look at these technologies which have been developed within this field and stands behind its success., Jan Pilař., and Obsahuje bibliografické odkazy