Následující text představuje výsledky sociologického šetření, které provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., (CVVM) ve dnech 31. 8. – 7. 9. 2009. Toto rozsáhlé terénní šetření mapovalo postoje a mínění veřejnosti k vybraným tématům a otázkám, které se dotýkaly dvacátého výročí listopadové revoluce v roce 1989. Průzkumu se zúčastnilo 1046 respondentů starších patnácti let., The following text presents the results of sociological survey, conducted by Center for Public Opinion Research, Institute of Sociology of the Academy of Sciences of the Czech Republic, in september 2009. This extensive field survey mapped attitudes and public opinion on selected topics and issues that touch the twentieth anniversary of the November revolution in 1989., and Daniel Kunštát.
The article pursues how the concept of „social cohesion“ is understood by the Czech public. Firstly, the respondents predominantly do not know the concept; in addition spontaneous answers to the open-ended questions show that different meanings are associated with this concept. The second part analyses the battery of statements “what creates a cohesive society”. Three latent dimensions were identified: values of reciprocity and equality, collective identity and European liberalism. We can consider them general value orientations to arrangement of social relations. Only the first dimension is very weakly linked with the position in society. Correlations with political orientations and preferences, albeit weak, corroborate two-dimensionality of political values of the Czech population. In general, we can find two basic meaning spheres in public opinion, how should be achieved a cohesive society: consensus (a unity of values, common goals) and ”functional interpersonal relations” (social justice, solidarity, mutual assistance, decency and confidence)., V tomto článku sledujeme, jak česká veřejnost chápe pojem „společenská soudržnost“, zda se k němu vážou odlišné sémantické dimenze a jaké hodnotové orientace stojí za představami o utváření soudržné společnosti. Pojem sociální soudržnost se objevuje ve veřejném diskursu teprve v posledních několika letech a to především v souvislosti s politikou Evropské unie a vládním programem. Dá se říci, že se vyskytuje především v rámci odborné debaty, do běžného jazyka v odpovídajícím významu jako redukce nerovností, především regionálních, a vytváření společných evropských institucí rozhodně neproniká (podrobněji k prakticko-politickému konceptu koheze viz [Šafr, Sedláčková 2006]). Nicméně, samotný pojem „soudržnost“ ve vztahu k druhým lidem a jako charakteristika sociálních pout je čas od času v běžném diskursu používán, a to ve smyslu pospolitosti ať už národní nebo ve vztahu ke sportu jako týmová jednota. V běžném jazyce tak používáme pojmu soudržnost obyčejně ve významu pojmu solidarita, tedy jako „soudržnost, pospolitost; vzájemnou podporu, svornost, pocit sounáležitosti, ochotu k vzájemné pomoci a podpoře“ [Linhart et al. 2003: 345]., Jiří Šafr., and Seznam literatury
The article is based on the importance of the political culture in czech public opinion. Following the data obtained at Public Opinion Research Centre´s polls the author analyse how critical are czech citizens when talking about political culture of most of politically active people. The fi rst part of the article is devoted to the explanation of the concept of political culture and its use in sociological and politological theory., Markéta Škodová., and Seznam literartury
Increasing policy feasibility is a frequent argument for policy relevance of research on public attitudes to policies. Therefore, this text discusses the interlinkage of public opinion and the policy-making process. The text focuses on the role of public opinion surveys as a source of information about public attitudes towards policies and policy instruments. Following a discussion of conditions of policy responsiveness related to poll measures of public support, public support is argued to emerge from public opinion as a communication process or a process of social organization, rather than to reflect a collective state of mind. As such, public support constitutes one of many possible results of the public opinion communication process – a result which is temporary and thenceforth subject to the ongoing process. It is not reducible to survey responses as expressions of individual attitudes toward policies, which present an oversimplified and partial picture of reality. Surveys, however, constitute an important source of information for researchers and policy makers. Therefore, we need to use and interpret them accordingly. Some recommendations are proposed to improve the current practice. and Zvýšení šancí, že bude politika realizována (feasibility) je častým argumentem v obhajobě relevance výzkumu postojů k politickým opatřením i politikám v širším slova smyslu. Tento přehled proto diskutuje propojení veřejného mínění a politických procesů a zaměřuje se především na průzkumy veřejného mínění jako zdroj informací o postojích veřejnosti k politickým opatřením a nástrojům. Na základě závěrů z diskuse podmínek, za kterých politika reaguje na veřejnou podporu politik, jak je měřena v průzkumech veřejného mínění, je veřejná podpora vymezena jako průběžně vznikající v rámci veřejného mínění jako procesu komunikace a sociální organizace, spíše než kolektivní stav nebo názor. Veřejná podpora politických opatření je jen jedním z možných výsledků procesů veřejného mínění, a to výsledek dočasný, který je nadále součástí těchto procesů. Veřejná podpora proto není redukovatelná na manifestace individuálních postojů. Takto redukovaný koncept veřejné podpory představuje značně zjednodušenou a pouze částečnou reflexi reality. Výzkumy veřejného mínění nicméně představují důležitý zdroj informací jak pro výzkumníky, tak pro politiky a úředníky, pročež je nutné hledat přístupy k měření a interpretaci, které realitu zkreslují co nejméně. V textu jsou proto formulována doporučení.
This article describes the attitudes of the Czech public towards the Velvet Revolution and towards the social situation preceding and following it. The text deals with the general image of Velvet Revolution in the context of modern Czech history, tracks public opinion on this event, deals with evaluations of the period before and after November 1989, and handles assessments of the whole previous period. The event of the Velvet Revolution in Czech history is seen predominantly as a highlight, and as a positive phase in Czech history. Similarly, the stage that followed is seen in a predominantly positive light, although not so much as the change of political regime itself. However, there is a significant difference between how Czech public opinion judged the first and second decades after the Velvet Revolution. According to the public, not all areas of society have showed improvement during the latter period; in some cases developments are viewed negatively., Stanislav Hampl, Jiří Vinopal, Jiří Šubrt., and Obsahuje seznam literatury
Stať převážně empirického charakteru čerpá z archivních dat, ze zdrojů Centra pro výzkum veřejného mínění a z první fáze realizace projektu Grantové agentury ČR s názvem „Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky”. Teoretická část textu vychází z konceptu kolektivní paměti, zejména z myšlenky selektivity a proměnlivosti obsahů uložených v paměti. Článek dále prezentuje kvantitativní data týkající se veřejného mínění o české historii a kvalitativní zjištění výzkumu o historickém vědomí získaná prostřednictvím metody focus groups., The article of a mostly empirical character is drawn from archive data, from the sources of the Centre for Public Opinion Research, and from the first phase of the undertaking of a project of the Grant Agency of the Czech Republic entit - led „The Sociological Research of the Historical Consciousness of Inhabitants of the Czech Republic“. The theoretical part of the text is based on the concept of collective memory, especially on the idea of the selectivity and changeability of contents saved in the memory. This article also presents quantitative data concerning the perspective held by public opinion on Czech history, and qualitative perspectives on historical consciousness attained through the use of focus groups., and Jiří Šubrt, Štěpánka Pfeiferová.
This article examines the relationship between voter turnout (or, precisely, turnout intention) and variables related to the perception of the election campaign in the broader context of the other types of variables such as basic socio-demographic or political characteristics. The data used in this analysis are from surveys conducted during the period of three month before elections in 2010. All of the surveys were designed as public opinion polls and approximately 1000 Czech adults were interviewed nationwide at the beginning of each month. To explain the relationship between voter turnout (or rather a kind of readiness to vote) and the perception of the campaign, the binary logistic regression was chosen and three models were created. In relation to voter turnout, in addition to basic socio-demographic characteristics, the variables related to the perception of the election campaign are statistically significant, too. In the extended model, however, it is showed that behind the effects of most of them stands the rate of interest in politics. The only variable, which draws on a basis other than the interest in politics, proved to be awareness and acceptance of campaign influence on own voting behaviour. The frequency of consumption of media content proved to be more important than age, education and living standards. However, again behind these variables stands the interest in politics. Therefore, the interest in politics appears to be essential in relation to voter turnout in our analysis., Paulína Tabery, Gabriela Šamanová., and Obsahuje seznam literatury