Increasing policy feasibility is a frequent argument for policy relevance of research on public attitudes to policies. Therefore, this text discusses the interlinkage of public opinion and the policy-making process. The text focuses on the role of public opinion surveys as a source of information about public attitudes towards policies and policy instruments. Following a discussion of conditions of policy responsiveness related to poll measures of public support, public support is argued to emerge from public opinion as a communication process or a process of social organization, rather than to reflect a collective state of mind. As such, public support constitutes one of many possible results of the public opinion communication process – a result which is temporary and thenceforth subject to the ongoing process. It is not reducible to survey responses as expressions of individual attitudes toward policies, which present an oversimplified and partial picture of reality. Surveys, however, constitute an important source of information for researchers and policy makers. Therefore, we need to use and interpret them accordingly. Some recommendations are proposed to improve the current practice. and Zvýšení šancí, že bude politika realizována (feasibility) je častým argumentem v obhajobě relevance výzkumu postojů k politickým opatřením i politikám v širším slova smyslu. Tento přehled proto diskutuje propojení veřejného mínění a politických procesů a zaměřuje se především na průzkumy veřejného mínění jako zdroj informací o postojích veřejnosti k politickým opatřením a nástrojům. Na základě závěrů z diskuse podmínek, za kterých politika reaguje na veřejnou podporu politik, jak je měřena v průzkumech veřejného mínění, je veřejná podpora vymezena jako průběžně vznikající v rámci veřejného mínění jako procesu komunikace a sociální organizace, spíše než kolektivní stav nebo názor. Veřejná podpora politických opatření je jen jedním z možných výsledků procesů veřejného mínění, a to výsledek dočasný, který je nadále součástí těchto procesů. Veřejná podpora proto není redukovatelná na manifestace individuálních postojů. Takto redukovaný koncept veřejné podpory představuje značně zjednodušenou a pouze částečnou reflexi reality. Výzkumy veřejného mínění nicméně představují důležitý zdroj informací jak pro výzkumníky, tak pro politiky a úředníky, pročež je nutné hledat přístupy k měření a interpretaci, které realitu zkreslují co nejméně. V textu jsou proto formulována doporučení.
Objectives. The goal was to find out whether pu-blic policy attitudes to the preference of policy instruments in solving long-term unemployment are explained through a big-five factor model of personality or through political orientation. Participants and settings. Authors administered a questionnaire survey among 8,554 university students in the Czech Republic.Hypothesis. Public policy attitudes to individual policy instruments are most influenced by poli-tical orientation and the related personality traits of openness and conscientiousness. Authors as-sume that the personality traits of openness and conscientiousness correlate most significantly with the ideological predisposition, however, the political orientation directly influences pre-ferences for policy instruments.Statistical analysis. Correlation analysis, multi-ple linear regression, structural models.Results. Public policy attitudes to policy instru-ments were most influenced by political orien-tation and the related personality traits of ope-nness and conscientiousness. However, on the basis of structural models, not only the direct in-fluence of political orientation on preferences to policy instruments has been demonstrated; from the personality traits, it is again an openness of mind and conscientiousness.Study limitation. The use of a short version of BFI-10; the lack of theoretical and empirical studies dealing with the influence of personality traits on public policy making. and Cíle. Cílem je zjistit, zda může být preference opatření sloužících k řešení problému dlouhodo-bé nezaměstnanosti vysvětlena prostřednictvím pětifaktorového modelu osobnosti či prostřed-nictvím politické orientace.Participanti a procedura. Dotazníkové šetření mezi 8 554 studenty vysokých škol v České re-publice.Hypotéza. Základní hypotéza vychází z předpo-kladu, že veřejně politické postoje k jednotlivým opatřením nejvíce ovlivňuje politická orientace a s tím související osobnostní rys otevřenost a svědomitost. Předpokládáme, že osobnostní rysy otevřenost a svědomitost nejvýznamněji korelují s ideologickou predispozicí, nicméně přímý vliv na postoj k jednotlivým opatřením má právě politická orientace.Statistická analýza. Korelační analýza, mnoho-násobná lineární regrese, strukturní modely.Výsledky. Veřejně politické postoje k jednotli-vým opatřením nejvíce ovlivňuje politická ori-entace a s tím související osobnostní rysy ote-vřenost a svědomitost. Na základě strukturních modelů se však neprokázal pouze přímý vliv politické orientace na postoje k jednotlivým opatřením, ale také vliv dvou osobnostních rysů (otevřenost mysli a svědomitost).Omezení studie. Použití krátké verze BFI-10, nedostatek teoretických a empirických studií zabývajících se vlivem osobnosti na tvorbu veřejné politiky.