Autor se v této práci zaměřuje na vztahy komunistického režimu v Československu a katolické církve z poněkud neobvyklého úhlu jejich vzájemné spolupráce. Sleduje snahy komunistické strany o získání katolických kněží pro své záměry a o ovládnutí katolické církve prostřednictvím konformních struktur v jejím rámci, přičemž zpracovává historii „kolaborantských“ církevních sdružení, rozebírá instituci církevních tajemníků a mapuje pokusy o získání spolupracovníků Státní bezpečnost v řadách kněží v prvním dvacetiletí komunistické vlády. Recenzent pouze lituje, že se autor nezabývá předpoklady spolupráce s komunisty i na straně katolické církve, neboť nešlo zdaleka jen o jednostranný a násilný proces. and [autor recenze] Jakub Štofaník.
Das tschechische Adjektiv ryzí, ursprünglich 'rotbraun, fuchsrot', hat die Bedeutung 'pur, ohne Beimischung' (besonders von Gold) wahrscheinlich unter dem Einfluss der mitellateinischen Wortverbindung aurum obrissum/obrizum 'pures Gold' gewonnen; etymologisch unklares lat. Adjektiv obrissum wird nämlich durch Volksetymologie mit lat. russus 'rot' verbunden. Im gegenwärtigen Tschechischen hat Adj. ryzí die ursprüngliche Bedeutung 'rotbraun' ganz verloren.
Church Slavonic sanĭ, snŭ, sanŭ 'dragon (= devil)' is used in the translation of Isaiah´s Prophecy (Is 27,1) instead of Greek ofis 'snake'. In both cases these are substitutions of a taboo term for devil. And the word sanĭ, which is etymologically less clear, can be a shortened version of (due to de-tabooing) a taboo word sotona, satana 'adversary of God (= devil)'.
This article is a response to Daniela Tinková’s study Enlightenment as ‘vernacularization of knowledge’. In the first part we comment on the positive aspects of Tinková’s conception of the history of the Enlightenment, but also on the lack of clarity concerning the nature of knowledge as both a component of cultural transfer and the outcome of that process. The second part changes perspective, focussing on ‘the transfer of Enlightenment’ and the ‘radiation’ of Enlightenment from the Czech Lands to surrounding regions of the Habsburg monarchy, especially Galicia. For this reason the Czech Lands assumed a regional hegemony in many areas of administration and economic and intellectual life. We also attempt to explain the motivations for accepting ‘Enlightenment knowledge’ while relativizing the power asymmetries in these processes.