Institute of Art History of the ASCR in cooperation with British Archeological Association organized between 7th-12th July 2006 session, that had the character of an international conference, the topic was Medieval Art and Architecture in Prague and Bohemia. The lectures were completed by excursions into main Czech medieval monuments, such as Prague centre, Karlstejn Castle and Kutna Hora Centre. and Klára Benešovská.
Tato studie se věnuje komentářům a glosám k první kapitole druhé knihy Boethiova Úvodu do aritmetiky, jejímiž autory v poslední čtvrtině 10. století byli Gerbert z Aurillacu (Scholium ad Boethii Arithmeticam Institutionem l. II, c. 1), Abbo z Fleury (komentář ke spisu Calculus od Viktorina z Akvitánie, tzv. De numero, mensura et pondere), Notker z Lutychu (De superparticularibus) a anonymní autor textu De arithmetica Boetii. Studie sleduje dva hlavní cíle: nejprve upozorňuje na to, že Boethiův text o převodu číselných posloupností na stejnost lze interpretovat dvěma rozdílnými způsoby, následně se zaměřuje na využití této problematiky v dalších svobodných uměních a při hraní deskové hry rithmomachie., This paper deals with commentaries and glosses to the first chapter of the second book of Boethius’s Introduction to Arithmetic written by Gerbert of Aurillac (Scholium ad Boethii Arithmeticae Institution l. II, c. 1), Abbo of Fleury (commentary on the Calculus of Victorius of Aquitaine, the so-called De numero, mensura et pondere), Notker of Liège (De superparticularibus) and by the anonymous author (the text De Arithmetica Boetii) in the last quarter of the 10th century. This paper follows two main topics: firstly, Boethius’s work implies possibility of double interpretations of converting numerical sequences to equality; secondly, applications of this topic in other liberal arts and in playing board game called rithmomachia., and Marek Otisk.
Záměr: Primárním cílem studie bylo testování modelu předpokládajícího mediační efekt studijní strategie, odhadnuté Dotazníkem přístupu k učení a studiu – ALSI, na vztah mezi výkonovou orientací, zjišťovanou Dotazníkem výkonové orientace – AGQ, a průměrnými výsledky studentů u zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Sekundárním cílem bylo ověření struktury Dotazníku výkonové orientace jako předpokladu pro realizaci primárního cíle. Soubor a procedura: Soubor tvořilo 94 studentů medicíny (63 studentek a 31 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 22 – 25 let). Autoreferenční data byla shromážděna na počátku sedmého semestru po skončení výuky, údaje o hodnocení akademického výkonu z registru fakulty po ukončení zkouškového období. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza: Vztahy mezi proměnnými, založené na odhadu asymptotické kovarianční matice polychorických korelací, byly analyzovány metodou strukturálních rovnic s použitím odhadu maximální věrohodnosti. Výsledky: Analýza dat přinesla akceptovatelnou podporu pro (a) navržený model předpokládající mediační efekt studijní strategie na vztah mezi výkonovou orientací a výsledky zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Velikost účinku byla 17 %, což je o 10 % vyšší účinek než u modelu bez mediačních proměnných; (b) výsledky konfirmační faktorové analýzy rovněž podpořily předpoklad 4 konstruktů nástroje výkonové orientace v kontextu studia medicíny. Omezení studie: Validita studie je limitovaná nízkým počtem pozorování a velkou chybovou variancí proměnných.