Autori sa v príspevku venujú problematike dvoch významných princípov uplatňovaných pri výstavbe systému orgánov štátnej správy v procese reformy miestnej štátnej správy, ktorá v Slovenskej republike v súčasnosti prebieha. Ide o princíp územný a princíp rezortný. Autori pritom neopomínajú ani ďalšie princípy výstavby organizačnej základne štátnej správy,predovšetkým princíp koncentrácie, ktorý je v procese spomenutej reformy obzvlášť badateľný. Jadrom príspevku je konfrontácia teoretickej podstaty oboch diskutovaných princípov s charakteristickými črtami reformy miestnej štátnej správy na Slovensku. and Authors deal in their article with two substantial principles applied in construction the system of state administration bodies in process of reforming the local state administration, which is actually in Slovak Republic in progress. The territorial principle and the departmental principle are concerned.Authors do not leave out of consideration other principles applied in construction the system of state administration bodies, mainly concentration principle, which in process of the above mentioned reform appears to be especially marked. Core of the article is constituted by confrontation between theoretical substance of both discussed principles and characteristic features of reform in local state administration in Slovak Republic.
Studie přináší první empirické zkušenosti s diagnostickým užitím české adaptace mezinárodní metody s názvem Woodcock-Johnson International Edition (WJ IE COG, Ruef, Furman, Muñoz-Sandoval, 2006b). Jedná se o první standardizovanou kognitivní baterii u nás, která přejala Cattellův-Hornův-Carrollův nový, mezinárodně uznávaný hierarchický model kognitivních schopností. Metoda byla aplikována na výběrový soubor (N = 118) mimořádně rozumově nadaných jedinců s dyslexií a bez tohoto handicapu. Autoři poukazují na některé důležité poznatky, které se týkají zejména otázek stanovení vhodného kritéria pro identifikaci nadání u skupiny nadaných žáků a studentů s dyslexií. Ukazuje, že v případě této skupiny jedinců není možné odvodit kritérium nadání pouze od globálního IQ, ale je nutné analyzovat i širší faktory schopností, případně samotné schopnosti, které metoda měří. Diagnostickou pozornost je třeba věnovat prvořadě faktoru myšlení a verbálnímu faktoru. Výkon v tzv. faktoru kognitivní efektivnosti je pravděpodobně významně negativně ovlivněn poruchou učení. Studie se rovněž pokouší porovnat dosažený profil výkonu v dané metodě u sledovaných skupin nadaných probandů s profilem výkonu rozumově nadaných studentů získaných administrací obsáhlejší americké verze testu, jenž byl nedávno publikován.
The fourth part of a revision of linear-leaved species of the genus Potamogeton in the Czech Republic is given, dealing with P. pusillus s.l. and P. trichoides. The appropriate taxonomic concept and species delimitation within P. pusillus s.l. are discussed. Because of still unresolved taxonomic difficulties and high percentage of specimens that cannot be assigned to one of the two traditionally distinguished species, P. pusillus s. str. (syn. P. panormitanus) and P. berchtoldii, the broader concept of P. pusillus s.l. has tentatively been adopted in this revision. This species complex is widespread in the Czech Republic, absent only in relatively small areas of the highest elevations and the driest areas without suitable biotopes. P. pusillus s.l. is the commonest taxon of Potamogeton in standing waters. P. trichoides, a well defined species distinguished by several morphological characters, occurs scattered mainly in S, C and E Bohemia and S and C Moravia, with most localities concentrated in S Bohemia. It is considered as strongly threatened species of the Czech flora. Species descriptions, relevant synonyms, illustrations, a list of specimens examined and distribution maps are provided for both species. P. rutilus was once reported from the Czech Republic in error. No specimen from this country has been found in herbaria.
The last part of a revision of linear-leaved species of the genus Potamogeton in the Czech Republic focuses on P. pectinatus. This species is the only member of subgenus Coleogeton occurring in this country. Species description, relevant synonyms, illustrations, a list of specimens examined and a distribution map are provided. P. pectinatus is widespread in the Czech Republic; it is the most common Potamogeton species particularly in runningwaters. P. pectinatus still quite often grows in most lowland rivers and their basins.
The third part of a revision of linear-leaved species of the genus Potamogeton in the Czech Republic is given. Two species, P. obtusifolius and P. friesii, are dealt with in this contribution. Species descriptions, relevant synonyms, illustrations, a list of specimens examined and distribution maps are provided. P. obtusifolius grows almost exclusively in the Bohemian part, particularly in S and E Bohemia, whereas in Moravia it is confined to a few localities mainly in its NE part (Silesia). It is classified as a threatened species of the Czech flora. P. friesii has been collected only in a few localities in C and NE Bohemia. Last time it was seen in 1989 but has not been confirmed in the site since then; thus the species belongs among missing (and probably extinct) taxa in the Czech Republic.
Study summarizes political psychology research dealing with the effects of anxiety and anger based on theory of affective intelligence. In this field of study, emotions are understood as emotional categories that cluster similar affects. According to the theory of affective intelligence, anxiety and anger have different effects on political thinking and behavior, a fact that corresponds to most of the existing findings. Researches in this study are divided into three political psychology domains according to their research problems. These domains are acquiring information and thinking, forming opinions and attitudes, and political participation. and Studie shrnuje výzkumy z oblasti politické psychologie zabývající se vlivem úzkosti a hněvu na politické myšlení a chování, které vycházejí z teorie afektivní inteligence. Tyto dvě emoce jsou chápany jako emoční kategorie shlukující v sobě více podobných afektů. Úzkost a hněv v tomto pojetí mají mít podle teorie afektivní inteligence odlišný vliv na politické myšlení a chování, což koresponduje s většinou dosavadních zjištění. Výzkumy zahrnuté v této studii jsou rozděleny do tří politicko-psychologických oblastí podle zaměření svého výzkumného problému. Konkrétně se jedná o oblasti získávání informací a uvažování, formování názorů a postojů a politické participace.