Záměr: Primárním cílem studie bylo testování modelu předpokládajícího mediační efekt studijní strategie, odhadnuté Dotazníkem přístupu k učení a studiu – ALSI, na vztah mezi výkonovou orientací, zjišťovanou Dotazníkem výkonové orientace – AGQ, a průměrnými výsledky studentů u zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Sekundárním cílem bylo ověření struktury Dotazníku výkonové orientace jako předpokladu pro realizaci primárního cíle. Soubor a procedura: Soubor tvořilo 94 studentů medicíny (63 studentek a 31 studentů; průměrný věk 23,15; SD = 0,08; rozsah 22 – 25 let). Autoreferenční data byla shromážděna na počátku sedmého semestru po skončení výuky, údaje o hodnocení akademického výkonu z registru fakulty po ukončení zkouškového období. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza: Vztahy mezi proměnnými, založené na odhadu asymptotické kovarianční matice polychorických korelací, byly analyzovány metodou strukturálních rovnic s použitím odhadu maximální věrohodnosti. Výsledky: Analýza dat přinesla akceptovatelnou podporu pro (a) navržený model předpokládající mediační efekt studijní strategie na vztah mezi výkonovou orientací a výsledky zkoušek ve čtvrtém roce studia medicíny. Velikost účinku byla 17 %, což je o 10 % vyšší účinek než u modelu bez mediačních proměnných; (b) výsledky konfirmační faktorové analýzy rovněž podpořily předpoklad 4 konstruktů nástroje výkonové orientace v kontextu studia medicíny. Omezení studie: Validita studie je limitovaná nízkým počtem pozorování a velkou chybovou variancí proměnných.
The article describes and analyses scientific and organizational activities of Otakar Nahodil at the Faculty of Arts, Charles University, within the wider context of Czech ethnography and folkloristics in the 1940-1960s. Based on the study of sources that have never been used for this theme to date and that originate in the management of the Faculty of Arts Charles University, the Communist Party of Czechoslovakia and various security forces, it was possible to trace the Nahodil´s way to the position of a probably most influential eminent authority in the ethnological science at that time, as well as his subsequent steep power fall. The study points to a lot of extraordinary problematic features of Nahodil´s research work and personality, which - within specific contexts of that period (ongoing marxization, or stalinization of scientific research and transformation in its themes, cleansing and settling of personal scores at the Faculty of Arts, Charles University, development of
the study of extra-European territories under the monitoring of intelligent services etc.) - strongly influenced the direction of Czech ethnology at that time.