The PsbM (3.9 kDa) and PsbY (4.2 kDa) proteins are membrane-spanning, single-helix, subunits associated with the chlorophyll-binding CP47 pre-complex of photosystem II (PSII). Removal of PsbM resulted in accumulation of PSII pre-assembly complexes and impaired electron transfer between the primary (QA) and secondary (QB) plastoquinone electron acceptors of PSII indicating that the QB-binding site and bicarbonate binding to the non-heme iron were altered in this strain. Removal of PsbY alone had only a minor impact on PSII activity but deleting PsbY in the PsbM background led to additional modification of the acceptor side resulting in PsbM:PsbY cells being susceptible to photodamage and this required protein synthesis for recovery. Addition of bicarbonate was able to compensate for the light-induced damage in PsbM:PsbY cells potentially re-occupying the modified bicarbonate-binding site in the PsbM:PsbY strain and complementation of PsbM:PsbY cells with the psbY gene restored the PsbM phenotype., S. Biswas, J. J. Eaton-Rye., and Obsahuje bibliografické odkazy
The effectiveness of natural enemies in controlling pests may be determined by many traits linked to their ability to regulate the density of their prey. In this respect, the phenomenon of pseudoparasitism, in which female parasitoids reject a host after inserting their ovipositor into it, is fairly common among hymenopteran parasitoids. However, in spite of this its effect on hosts is rarely reported in entomological and biological control literature. For this reason, in the present study, the pseudoparasitism by the parasitoid Spalangia cameroni Perkins of the Mediterranean pest Ceratitis capitata (Wiedemann) and its effect on several biological parameters of the host were studied under laboratory conditions. The results indicate that the percentage pseudoparasitism by S. cameroni of medfly in the laboratory is high, even slightly higher than host-feeding, which is commonly used to evaluate the potential of parasitoids as biological control agents. In addition, the adults that emerge from pseudoparasitized medfly pupae have a male-biased sex ratio, low levels of survival and are frequently damaged, which results in small adults and an inability to mate successfully. In conclusion, our results indicate that pseudoparasitism is common and enhances the effectiveness of S. cameroni attacking medfly, which highlights the importance of this phenomenon when selecting parasitoids to be included in a biological control programme., Luis De Pedro, Francisco Beitia, Josep D. Asís, José Tormos., and Obsahuje bibliografii
Procesům adaptace na život v lidských sídlech podléhají mnohé druhy ptáků nejenom v Evropě, ale i v Latinské Americe. Během několika cest po tropických zemích Nového světa od Mexika po Argentinu autoři zaznamenali v tamních městech i na venkově několik desítek ptačích druhů se sklonem k synantropnímu způsobu života. V sumáru 57 druhů z patnácti čeledí, které byly zařazeny do článku, dominují pěvci (41 druhů). Přestože jde o subjektivní výběr a jednotlivé druhy ptáků nebylo možné podrobněji charakterizovat, uvedené informace mohou návštěvníkům této oblasti usnadnit orientaci při setkání se zástupci avifauny latinskoamerických sídel., Many bird species are involved in processes of adaptation to life in human settlements, not only in Europe, but also in Latin America. During several trips to tropical countries in the New World, from Mexico to Argentina, the authors noted several dozen bird species in the cities and the countryside that tended to adopt a synanthropic lifestyle. Songbirds predominate (with 41 species) in a list of 57 species from the 15 families presented. The article may help visitors to the region find their bearings among the birdlife in Latin American conurbations., and Jozef Májský, Stanislav Chudý.
Přijetím konceptu deskové tektoniky v 60. letech 20. století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novější výzkumy a použití tzv. molekulárních hodin však ukazují, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala., The concept of plate tectonics accepted during the 20th century fundamentally altered general opinion on the origin of Latin American flora. South America formed a part of the ancient continent Gondwana, which had a unique flora. The separation of South America finished about 100 million years ago led to the isolation of its flora until the formation of the Isthmus of Panama about three million years ago. The current disjunctions of widely distributed tropical taxa originated after this disruption. However, recent studies based on molecular clock approaches show that the migration of biota between South America and the rest of the world occurred repeatedly even before the closure of the Isthmus., and Anna Potůčková, Daniel Stančík.
Pro odhad stáří jednotlivých vývojových linií latinskoamerické flóry se dnes využívají také tzv. molekulární hodiny. Výsledky jejich aplikace ukazují, že se řada prvků současné flóry dostala do Latinské Ameriky až po rozpadu prakontinentu Gondawana, tzn. jsou mladšího stáří než by odpovídalo době rozpadu Gondwany. Do Latinské Ameriky se mohly rozšířit dvěma různými mechanismy: migrací rostlin přes pevninu a nebo disperzí diaspor na dlouhou vzdálenost přes oceány. Důkazem migrace tropických čeledí přes kontinenty je i řada fosilních nálezů, které mohou také posloužit jako druhý nezávislý zdroj datování jejich původu., So called molecular clocks are nowadays used to estimate the age of individual lineages of Latin American flora. The results of their application show that a number of elements of current flora came to Latin America after the collapse of the ancient continent of Gondwana. This could be explained by two different mechanisms: by migration of plants across the land or by dispersion of their diasporas across the oceans. The amount of fossils proving migration of tropical families across continents is often used as the second, independent source for dating their origin., and Anna Potůčková, Daniel Stančík.
Současná diverzita tropické flóry a bioty Latinské Ameriky je výsledkem řady historických událostí, ke kterým došlo během jejího dlouhého vývoje. Výskyt stejných či příbuzných čeledí, rodů nebo druhů v oblastech a na kontinentech představujících součásti někdejšího prakontinentu Gondwana jsou výsledkem působení tří mechanismů: rozpadu souvislého areálu výskytu (vikariance) na území někdejší Gondwany, migrací rostlin přes kontinenty severní polokoule a disperzí přes oceány. Při mezikontinentálním rozšíření řady čeledí však často nehrál roli jen jeden z výše uvedených mechanismů, ale často šlo o jejich kombinace. Tím se stává studium historie různých taxonů komplikovanější. K jejímu odhalení je potřeba mít jasnou představu o stáří jejich jednotlivých vývojových linií, umožňující správnou interpretaci působení konkrétního mechanismu na jejich dnešní rozšíření a diverzitu., The tropical flora and biota of Latin America was influenced during its long history by several events that led to their current diversity and disjunct distribution. Three mechanisms have been proposed to explain the occurrence of the same or closely related families, genera and/or species among fragments of former Gondwana: vicariance, migration of plants across the continents and long distance dispersion. Recent intercontinental distribution of several taxa is commonly a result of their combination. Good knowledge of the age of principal lineages is needed for the correct interpretation of the effect of these mechanisms on the distribution and diversity of the investigated lineages., and Anna Potůčková, Daniel Stančík.
LED lamps with various combinations of red (R) and blue (B) wavelengths were used to supplement sunlight for the growth of a heat-resistant (HR) and heat-sensitive (HS) recombinant inbred lines (RIL) of lettuce. The RB-LED ratios were 100R:0B (0B), 92R:8B (8B), 84R:16B (16B), and 76R:24B (24B) with an equal PPFD of 100 μmol m-2 s-1. The greatest leaf expansion rates were observed at 8B for both genotypes. All HR-RILs had similar values of growth parameters and specific leaf area (SLA). However, higher values of growth parameters were observed in HS-RIL with 0B, 8B, and 16B than that under 24B and sunlight. Furthermore, HS-RIL had higher SLA under 0B compared to other conditions. Photosynthetic light-use efficiency and maximal oxygen evolution rate were the lowest under 8B for both genotypes. The quality of LED lighting, if provided, seemed to implicate genotype dependence, probably as a result of their different sensitivities to heat stress., T. W. Choong, J. He, L. Qin, S. K. Lee., and Obsahuje bibliografii
Quametopia gen. n. is established on the basis of recent phylogenetic analysis of taxa formerly assembled under the genus Mumetopia Melander, 1913 to include M. terminalis (Loew, 1863) and two new closely related Nearctic species of Anthomyzidae. The new genus is diagnosed and its phylogenetic relationships discussed. Quametopia terminalis (Loew, 1863) comb. n. is transferred from Mumetopia and redescribed based on revision of the type material (lectotypes of Anthophilina terminalis Loew, 1863 and its synonym Mumetopia nitens Melander, 1913 are designated) and other extensive material. Quametopia clintonia sp. n. and Q. amplistylus sp. n. (both from Canada, USA) are described and relationships of all three Quametopia species discussed. Immature stages of Q. terminalis and Q. clintonia sp. n. obtained by means of adult-to-adult rearing are described (1st- and 2nd-instar larvae for the first time in the family Anthomyzidae) and illustrated. Keys to adults, eggs, larvae and puparia of Quametopia species are presented. Biology (habitat and host-plant associations, life history) of Q. terminalis and Q. clintonia sp. n. are studied in detail and their ecological separation demonstrated. Distribution of all Quametopia species is reviewed. and Jindřich Roháček, Kevin N. Barber.