Recenzní studie vychází z kolektivní monografie editorů Charlese Bazermana, Adairy Bonini a Débory Figueiredo, Genre in a Changing World (Fort Collins - West Lafayette: WAC Clearing House - Parlor Press 2009) a věnuje se tématům souvisejícím s významem žánrů ve vědecké a akademické praxi. Identifikuje zejména dvě oblasti, na něž se ve zvýšené míře soustředí badatelské aktivity pracující s žánrem jako analytickým nástrojem: žánrovou pedagogiku na univerzitní úrovni a oborovou enkulturaci. Zatímco první oblast ohraničuje akademické texty vůči jiným textovým formám, druhá se zabývá jejich vnitřní rozrůzněností. Studie zdůrazňuje demonstrovaný přínos přístupů založených na žánrech pro výzkumy vědecké praxe, avšak dochází k závěru, že je zapotřebí důsledněji promýšlet jejich epistemologické implikace., The review article analyzes a collective monograph edited by Charles Bazerman, Adaira Bonini, and Débora Figueiredo, Genre in a Changing World (Fort Collins - West Lafayette: WAC Clearing House - Parlor Press 2009). It focuses on topics relevant to the significance of genres in scientific and academic practice and identifies namely two concomitant areas that have been in the centre of attention of scholarly studies using genre as an analytical concept: genre-based pedagogies at university level and disciplinary enculturation. While the first area deals with establishment of boundaries between academic texts and other textual forms, the latter one addresses their internal differentiation. The review article emphasizes the demonstrated value of genre- oriented approaches for the research on scientific practices, yet it concludes that there is a need for more thorough appreciation of their epistemological implications., and Radim Hladík.
Článek se zaměřuje na filosofickou koncepci tzv. „materiální etiky hodnot“ Maxe Schelera, která proti známému Kantovu apriornímu formalismu rozvíjí možnost obsahového, tj. materiálního apriori. Scheler se v této záležitosti opírá zejména o fenomenologicky zavedený pojem podstaty – právě podstaty a jejich vzájemné vztahy mají vytvářet říši onoho materiálního apriori. Při bližším pohledu se však ukazuje, že sám tento pojem podstaty není u Schelera tak zcela jasný a že je možné jej chápat přinejmenším dvěma různými způsoby. Autor si pak vybírá tzv. pojetí nepředmětné, které podstatu nenahlíží jako obsahovou danost zvláštního druhu, nýbrž jako prožívanou plnost smyslu, aby následně toto pojetí více rozpracoval a v jeho světle následně interpretoval další pro Schelera klíčové pojmy hodnoty, osoby a světa. Nabízí tak chápání Schelerova přístupu jako zcela původní filosofické koncepce, která se principiálně nekryje ani s Kantovým subjektivním formalismem, ani s Husserlovým obsahovým idealismem., The article focuses on Max Scheler’s philosophical conception of “material value ethics” which criticises Kant’s formalistic understanding of the a priori and seeks to offer a different conception of it that would work rather with the a priori of intentional contents. The entire project is based on the phenomenological conception of Wesen (usually translated misleadingly as “essence“) – it is the essences that constitute the realm of material a priori. On a closer look, however, the notion of Wesen (essence) itself is in Scheler far from clear. There are at least two different conceptions to distinguish. The paper opts for one that treats Wesen (essence) not as something objective in itself, as some kind of peculiar given content, but rather as a fullness of meaning. It develops this conception further and, in light of it, also interprets some other concepts important for Scheler, such as value, person and the world. On this reading Max Scheler’s philosophic conception appears to be a specific position sui generis, distinct from both the subjective formalism of Kant and the content idealism of Husserl., and Jakub A. Trnka.
The manuscript presently deposited in Staatsbibliothek Preusischer Kulturbesitz in Berlin under the shelfmark Ms. Lat. quart. 654 allows a reconstruction of ways in which recent theological literature used to be spread in the first half of the fifteenth century. The manuscript that is comprised predominantly of texts aimed against the Hussite teachings belonged to the library of the Carthusian monastery of Salvatorberg near Erfurt. This case study thus uncovers one of the channels by which the polemical tractates were spread during the times of intense literary production provoked by Bohemian heresy. The article is appended by a detailed list of works contained in the manuscript and an edition of previously unpublished text Responsiones facte ad quatuor articulos, which expresses the opinion of Catholic theologians of the first crusade who participated in the debate with the Hussite representatives in the Lesser Town of Prague in July of 1420. and Pavel Soukup.