V době, kdy snad všechny oblasti lidské činnosti i zájmů mají své ilustrované encyklopedie, si zaslouží připomenout, že dochovaným pravzorem pro ně je Komenského Orbis sensualium pictus, nevelká knížka obsahující všech hlavních věcí na světě, všech výkonů života vymalování a jmenování., Ivo Kraus., and Ilustrace
Multi-agent system is a system of autonomous, intelligent but resource-bounded agents. Particular agents have to be able to make decisions on their own, based on the activities of other agents and events within the system as well as in its environment. To this end agents make use of their own internal knowledge base which serves them as a memory. In this paper we focus on the design and management of such a knowledge base. After a brief description of some classical fundamental approaches to the knowledge base management, we propose an improvement based on the application of statistical methods. We focus in particular on the optimization of the process., Multi-agent systém je systém autonomních, inteligentních, ale zdrojově omezených agentů. Konkrétní agenti musí být schopni sami rozhodovat na základě činností jiných agentů a událostí v systému i v jeho prostředí. K tomuto účelu agenti využívají vlastní interní znalostní základnu, která jim slouží jako paměť. V tomto příspěvku se zaměřujeme na návrh a správu takové znalostní báze. Po stručném popisu některých klasických základních přístupů k řízení znalostní báze navrhujeme zlepšení založené na aplikaci statistických metod. Zaměřujeme se především na optimalizaci procesu., and Michal Košinár ; Ondřej Kohut
The paper tries to analyze critically what is usually taken for granted - the causal relation between empirical knowledge about external world and the world which is (supposedly) known. The aim is neither to propose a new definition of knowledge nor to restate an old one but rather to take a closer look at the claim that knowledge is a true belief caused in a proper way by facts, events, etc. of the external world. This claim is a core of the epistemological approach usually labeled as ''causal theory of knowledge'', but there are many causal theories distinct from each other. The paper therefore sketches the causal components of D. Davidson’s epistemology and the roles they play in the process of cognizing, first. Then it exposes more details of Davidson’s approach and pushes some of them further critically., Příspěvek se snaží kriticky analyzovat, co je obvykle považováno za samozřejmost - kauzální vztah mezi empirickými znalostmi o vnějším světě a světě, který je (údajně) známý. Cílem není ani navrhnout novou definici znalostí ani přepracovat staré, ale spíše se blíže podívat na tvrzení, že poznání je pravdivá víra způsobená správným způsobem fakta, událostmi atd. Vnějšího světa. Toto tvrzení je jádrem epistemologického přístupu obvykle označovaného jako ,,kauzální teorie poznání'', ale existuje mnoho odlišných kauzálních teorií. Příspěvek proto načrtává kauzální složky epistemologie D. Davidsona a role, které hrají v procesu poznání. Pak odhaluje více podrobností o Davidsonově přístupu a některé z nich kriticky posouvá dále., and Miloš Taliga
The article presents an overview of the research problems that frame the conceptual context of the project “Transition form imitations to innovations as social and cultural process”. The title of the project indicates a main perspective of the analysis. The current rise of knowledge society is a complex process in which so far unconnected elements are being connected. Culture, innovation, and knowledge and their interactions are identified as the key agents of the followed process. The role of culture in knowledge and innovation has been so far underestimated, although intuitively it has always been perceived as crucial. In this respect, the issue of transfer - let it be technological, institutional, or cultural transfer - deserves a foremost research attention. The same applies to the spatial dimension of culture - innovation - knowledge interactions, as these gain a new relevance and meaning in the context of globalization and regionalization. and Jiří Loudín.
The article deals with problems of standard epistemic logics with a special at- tention to the context of scientific reasoning and to the problem of logical omniscience. The authors discuss various solutions of these problems and propose a new one based on the framework of substructural logics., Článek se zabývá problematikou standardní epistemické logiky se zvláštním zřetelem na kontext vědeckého uvažování a na problém logické vševědoucnosti. Autoři rozebírají různá řešení těchto problémů a navrhují nové řešení založené na struktuře substrukturální logiky., and Ondřej Majer ; Michal Peliš
The aim of the article is to develop the dialectics and potential of a specific philosophical approach to the problem of epistemological scepticism: Wittgenstein’s ideas about the function of fundamental certainties in our epistemic practices. I begin with an excursion into the problematic of sceptical arguments and explain G. E. Moore’s anti-sceptical strategy, which influenced Wittgenstein’s thoughts in On Certainty. I then offer a reconstruction of the Wittgensteinian approach that I favour. On this basis I argue that although there is a grain of truth in scepticism, the idea of an indefinitely-iterated doubt and request for reasons (driving the Pyrrhonian-style of scepticism), as well as the idea of a hyperbolic doubt (driving Cartesian-style scepticism), are philosophical illusions from the perspective of the rules and standards of our epistemic operating - the would-be sceptic offers us no compelling alternative., Ladislav Koreň., and Obsahuje poznámky a bibliografii
Barry Allen’s criticism of the traditional definition of knowledge seems to share a radical tone with Stephan Vogel’s con-cerns about the customary representation of the causes that lie be-hind our current environmental problems. Both philosophers voice their complaints about the Cartesian picture of the world and dismiss the core idea behind the notorious duality embedded in that picture. What they propose instead is a monistic perspective positing an ar-tifactual networking. In this paper, I will try to draw attention to certain weak aspects of Allen’s refreshing description of knowledge as “superlative artifactual performance” and offer a way to improve that characterization via Vogel’s notion “wildness”. More specifically, I will propose a solution to the problems pertaining to the distinction between good and bad artifacts with respect to the epistemic criteria proposed by Allen, and claim that the temporal gap standing in be-tween the expectations of a designer and the qualities of her design may contribute to our understanding of the nature of an artifact. I maintain that each creative attempt to know a given artifact is to be appreciated by recognizing its different uses. In doing so, I will also try to show why and how certain bad artifacts get their undesir-able status because of leading up to techno-cultural stagnation.
A significant and interesting part of the post-Gettier literature regarding the analysis of propositional knowledge is the attempt to supplement the traditional tripartite analysis by employing a fourth condition regarding the defeasibility of evidence and thus to preclude the counterexamples displayed in Gettier’s original article. My aim in this paper is to critically examine the sort of externalism that accompanies the most promising of the proposed fourth conditions, due to Pollock, in order to offer some fresh insights on this old epistemological issue. I argue that Pollock’s paradigmatic treatment of the matter gives rise to a critical problem with regard to the exact role of the fourth condition and its relation with the onto-semantic or alethic condition of propositional knowledge, to wit, truth. In the light of this discussion, I draw certain conclusions about epistemic externalism and point out some of its theoretical shortcomings., Významnou a zajímavou součástí post-gettierovské literatury týkající se analýzy výrokových poznatků je pokus doplnit tradiční tripartitní analýzu využitím čtvrté podmínky týkající se nedotknutelnosti důkazů a tím vyloučit protiklady uvedené v původním článku Gettiera. Mým cílem v tomto příspěvku je kriticky zkoumat druh externismu, který doprovází nejslibnější navrhované čtvrté podmínky, a to díky Pollockovi, s cílem nabídnout nové pohledy na tuto starou epistemologickou otázku. Tvrdím, že Pollockovo paradigmatické zacházení s hmotou vyvolává kritický problém s ohledem na přesnou úlohu čtvrté podmínky a jejího vztahu k onto-sémantickému nebo aletickému stavu propozičního poznání, k vtipu, pravdě. Ve světle této diskuse. Vyvodil jsem určité závěry o epistemickém externalismu a poukázal na některé jeho teoretické nedostatky., and Murat Baç