The paper tries to analyze critically what is usually taken for granted - the causal relation between empirical knowledge about external world and the world which is (supposedly) known. The aim is neither to propose a new definition of knowledge nor to restate an old one but rather to take a closer look at the claim that knowledge is a true belief caused in a proper way by facts, events, etc. of the external world. This claim is a core of the epistemological approach usually labeled as ''causal theory of knowledge'', but there are many causal theories distinct from each other. The paper therefore sketches the causal components of D. Davidson’s epistemology and the roles they play in the process of cognizing, first. Then it exposes more details of Davidson’s approach and pushes some of them further critically., Příspěvek se snaží kriticky analyzovat, co je obvykle považováno za samozřejmost - kauzální vztah mezi empirickými znalostmi o vnějším světě a světě, který je (údajně) známý. Cílem není ani navrhnout novou definici znalostí ani přepracovat staré, ale spíše se blíže podívat na tvrzení, že poznání je pravdivá víra způsobená správným způsobem fakta, událostmi atd. Vnějšího světa. Toto tvrzení je jádrem epistemologického přístupu obvykle označovaného jako ,,kauzální teorie poznání'', ale existuje mnoho odlišných kauzálních teorií. Příspěvek proto načrtává kauzální složky epistemologie D. Davidsona a role, které hrají v procesu poznání. Pak odhaluje více podrobností o Davidsonově přístupu a některé z nich kriticky posouvá dále., and Miloš Taliga
A significant and interesting part of the post-Gettier literature regarding the analysis of propositional knowledge is the attempt to supplement the traditional tripartite analysis by employing a fourth condition regarding the defeasibility of evidence and thus to preclude the counterexamples displayed in Gettier’s original article. My aim in this paper is to critically examine the sort of externalism that accompanies the most promising of the proposed fourth conditions, due to Pollock, in order to offer some fresh insights on this old epistemological issue. I argue that Pollock’s paradigmatic treatment of the matter gives rise to a critical problem with regard to the exact role of the fourth condition and its relation with the onto-semantic or alethic condition of propositional knowledge, to wit, truth. In the light of this discussion, I draw certain conclusions about epistemic externalism and point out some of its theoretical shortcomings., Významnou a zajímavou součástí post-gettierovské literatury týkající se analýzy výrokových poznatků je pokus doplnit tradiční tripartitní analýzu využitím čtvrté podmínky týkající se nedotknutelnosti důkazů a tím vyloučit protiklady uvedené v původním článku Gettiera. Mým cílem v tomto příspěvku je kriticky zkoumat druh externismu, který doprovází nejslibnější navrhované čtvrté podmínky, a to díky Pollockovi, s cílem nabídnout nové pohledy na tuto starou epistemologickou otázku. Tvrdím, že Pollockovo paradigmatické zacházení s hmotou vyvolává kritický problém s ohledem na přesnou úlohu čtvrté podmínky a jejího vztahu k onto-sémantickému nebo aletickému stavu propozičního poznání, k vtipu, pravdě. Ve světle této diskuse. Vyvodil jsem určité závěry o epistemickém externalismu a poukázal na některé jeho teoretické nedostatky., and Murat Baç
Tento text, tematicky pokrývající pomezí kognitivní psychologie a analytické filozofie, se zaměřuje na psychologicko-filozofické aspekty možné aplikace základních jedno- a dvojdimenzionálních sémantických modelů na problematiku obsahu mentálních reprezentací. Přitom jsou sledovány zejména dvě hlavní línie. Jedním zájmem je nastínit debatu, kterou v této souvislosti vede extenzionalismus s externalismem na straně jedné a intenzionalismus s internalismem na straně druhé. Druhý zájem pak spočívá ve snaze o určité zhodnocení jednotlivých sémantických koncepcí z hlediska jejich přijatelnosti pro psychologii, s ohledem na její důraz na fenomenologickou povahu mysli.
The article concerns two basic approaches to the problem of epistemic belief-justification: internalism and externalism. It aims to show that internalism as wel as externalism, when confronted with the problem of philosophical skepticism, face various kinds of problems, which lead to implausibility of their respective accounts of justification. The author focuses especially on the externalist approach which was invented as a direct response to the threat of skepticism. The central part of the article contains a brief analysis of main attributes of externalism, and subsequently its criticism which aims to show that the criteria of justification proposed by externalists do not accomplish the basic function of distinguishing between justified and unjustified beliefs. The author argues that the discussed deficiencies of externalism result from its elementary rationale, which implies that they are incurable, and therefore the externalist criteria of justification inevitably fail., Článek se zabývá dvěma základními přístupy k problematice ospravedlnění epistemické víry: internalizmu a externalismu. Jejím cílem je ukázat, že internacionalismus, stejně jako externismus, když je konfrontován s problémem filosofického skepticismu, čelí různým druhům problémů, které vedou k nepravděpodobnosti jejich příslušných zpráv o ospravedlnění. Autor se zaměřuje především na externalizační přístup, který byl vynalezen jako přímá reakce na hrozbu skepse. Ústřední část článku obsahuje stručnou analýzu hlavních atributů externalismu a následně jeho kritiku, jejímž cílem je ukázat, že kritéria ospravedlnění navrhovaná externisty neplní základní funkci rozlišování mezi oprávněnými a neopodstatněnými vírami., and Martin Nuhlíček