Analyzovaný materiál pochází z výplně studny ve střední části Jiřského nám. na Pražském hradu. Výplň studny byla archeologicky datována na přelom 13. a 14. století. Menší část materiálu byla plavena ručně na sítu, větší část na plavicím zařízení: výsledky se překvapivě různí. Analýza makrozbytků byla doplněna pylovou analýzou. V nálezovém souboru převažovaly diaspory užitkových druhů (mák, ovoce). Silně poškozené, vesměs mineralizované makrozbytky potvrdily původ v provzdušněných, na vápník bohatých smetištních vrstvách domovního odpadu s příměsí fekálií. Podle prezence zástupců mokřadní a rumištní vegetace se přírodní prostředí v centrální části Hradu mezi 10. a 13. stol. zásadně nezměnilo. and The analysed material comes from the fill of the medieval well in the central part of the Jiřské Square at the Prague Castle. The fill was archaeologically dated to the 13th – 13th/14th century. The smaller part of the material was floated manually on the sieve, the rest on the floating device: the comparison of results of bouth methods shows obvious differences. The analyses of macro-remains have been completed with pollen analysis. In the set of finds dominated the diaspores of utilited species (opium poppy, fruit). The greatly damaged, altogether mineralized macro-remains backed up their origin in the aerated, calcium enriched rubbish layers of household waste with faeces. According to the presence of wetland and ruderal species the environment in the central part of the Prague Castle during the 10th–13th centuries did non essentially change.
Studie obsahuje nejnovější poznatky o výrobě skla na počátku vrcholného středověku v jednom z nejstarších sklářských výrobních okruhů v Krušných horách, který sestává ze tří skláren situovaných ve vrcholových partiích hor. Jsou v ní prezentovány archeologické prameny získané terénními výzkumy lokalit Jilmová I, II a III. Pozornost je zaměřena na nálezy specifické pro sklářská výrobní centra. Jsou to především zlomky technické keramiky – sklářské pánve, kelímky a odpad doprovázející jednotlivé fáze výroby skla. Klasický typologickomorfologický rozbor doprovází detailní výzkum archeometrický. Výsledky spektrometrických analýz (XRF, XRD, SEM–EDS a LA–ICP–MS) rozšířily výpovědní hodnotu archeologických nálezů a umožnily zpřesnit dosavadní poznatky o technologii výroby skla ve 2. polovině 13. století. and The study contains the latest knowledge concerning glass production at the beginning of the High Middle Ages in one of the oldest glass production areas in the Ore Mountains consisting of three glassworks located in the upper reaches of the mountains. The work presents archaeological sources obtained in excavations at the Jilmová I, II and III sites, with attention being focused on finds specific to glass production centres, i.e., mainly fragments of technical ceramics – melting pots, crucibles and the waste accompanying various stages of glass production. The classic typologicalmorphological analysis is accompanied by a detailed archaeometric analysis. The results of spectrometric analyses (XRF, XRD, SEM–EDS and LA–ICP–MS) expand the informative value of archaeological finds and help refine existing knowledge of glass production technology in the second half of the 13th century.
Při povrchové prospekci s využitím detektorů kovů byla z doposud archeologicky sterilního k. ú. Nová Sídla (okr. Svitavy, Pardubický kraj) získána kolekce necelé stovky kovových artefaktů. Kromě několika pravěkých předmětů je kolekce tvořena řemeslnickými a zemědělskými nástroji, předměty osobní potřeby a militárii datovanými do středověku a novověku. Při průzkumu nebyly zjištěny intaktní archeologické situace, předměty se nacházely v podloží či lesní humusové vrstvě. Nálezová situace chronologicky značně heterogenního souboru ukazuje, že situaci musíme interpretovat jako důsledek dlouhodobých aktivit souvisejících s komunikací, která dnes v terénu nezanechala žádné viditelné stopy. and The metal detector aided surface survey of the up to the present sterile area of Nová Sídla (Svitavy district, Pardubice region) yielded an assemblage of almost a hundred metal artefacts. Apart from several prehistoric items, the assemblage consists from craft and agricultural tools, articles of personal use, and militaria, dated to the Middle Ages and the Modern Period. No intact archaeological situations were detected during the survey, and the objects were found in the subsoil or in the forest humus layer. The depositional context of the chronologically very heterogeneous assemblage shows that it must be interpreted as a result of longterm activities related with communication that left no visible vestiges in the terrain into the present.