The article presents the results of a laboratory analysis of the glass of a leech-shaped fibula bow discovered in a Hallstatt C grave in Gorszewice, Greater Poland. The fibula comes from Italy and is dated sometime to the end of the 8th or the 7th century BC. Both of the inner sides with a yellowish colour and the external side that appeared dark blue, nearly black, were examined. Like low magnesium and medium potassium glass of glassy faience present in the Hallstatt C period, the glass of the Gorszewice fibula bow is characterized by medium contents of K2O, high Al2O3 and Fe2O3, and a relatively high level of B2O3, TiO2 and BaO. The inner and outer glass of the Gorszewice fibula bow have an identical, or nearly the same chemical composition. Higher levels of several oxides occurred in the dark glass, indicating that they must have been introduced with the colourant. The yellowish glass was not coloured intentionally; its colour is the result of the presence of iron compounds in the sand. and Článek představuje výsledky analýzy skleněného návleku lučíku spony, objeveného v hrobě datovaném do období Ha C v Gorszewicích, Velkopolsko. Spona pochází z Itálie zřejmě na sklonku 8. nebo v 7. století BC. Zkoumány byla jak vnitřní vrstva nažloutlé barvy, tak povrchová vrstva, na pohled tmavě modrá až černá. Stejně jako LMMK sklo skelné fajánse, běžné v období Ha C, i sklo návleku lučíku spony z Gorszewic charakterizuje střední koncentrace K2O, vysoká koncentrace Al2O3 a Fe2O3, a poměrně vysoká úroveň B2O3, TiO2 a BaO. Vnitřní i vnější skelná vrstva návleku lučíku spony z Gorszewic mají téměř stejné chemické složení. Vyšší koncentrace některých oxidů se projevují v tmavším skle, což je způsobeno příměsí barvících složek. Nažloutlé sklo nebylo obarveno záměrně: jeho barva je způsobena přítomností sloučenin železa v písku.
Besides monochrome blue-green glass beads, polychrome beads appear, for the first time in Bohemian prehistory, in Late Bronze Age contexts of the Knovíz culture (Ha A, 12th – early 11th cent. B.C.). They are formally similar to the beads made in Frattesina and/or other glass workshops in northern Italy. According to the chemical analyses in this paper, the beads from Bohemia also correspond to the North Italian products because they have a mixed alkali composition, a compositional type unique for its time, thus providing evidence of a likely provenance. and V mladší době bronzové, v kontextu knovízské kultury (Ha A, 12. až 1. pol. 11. stol. př. Kr.), se vedle monochromních modrozelených skleněných korálků objevují, poprvé v českém pravěku, také polychromní korálky. Formálně se shodují s korálky zhotovovanými ve Frattesině, a případně v dalších dílnách v severní Itálii. Podle chemických analýz, které jsou v článku prezentovány, se tyto korálky z Čech shodují s výrobky této dílenské oblasti také svým specifickým sklem typu mixed alkali, ve své době unikátním, které tuto provenienci jednoznačně dokládá.
Nehrazená sídlištní lokalita Němčice na Moravě poskytla doklady existence dosud nejstarší sklozpracující dílny v laténské Evropě, zhotovující nejpozději v LT C1 a dále v LT C2 artefakty označované často jako „keltské sklo“. Soubor více než 2000 ks skel odtud obsahuje nejen stovky finálních produktů – náramků, kroužků, rozdělovačů a korálků, ale v hojné míře i sklářský odpad, polotovary, zmetky a kusy surového skla. Série vzorků skel z Němčic a dalších evropských nálezů byla podrobena analýzám SEM-EDS a NAA. Jejich výsledky potvrdily stejné chemické složení výrobní komponenty a finálních výrobků z lokality i shodu se současnými soubory laténských skel. Porovnání přírodovědných a archeologických dat ukazuje možnosti a limity využití použitých typů analýz pro jednotlivé aspekty studia skel z laténského období. and The open settlement of Němčice in Moravia (Czech Republic) provides evidence of local glass-working, the earliest so far identified in La Tène Europe. By the LT C1 period at the latest the workshop produced artefacts usually classified as “Celtic glass”. The assemblage of over 2000 objects includes not only hundreds of finished products such as glass bracelets, rings, spacers and beads, but also a considerable quantity of glass-working waste, semi-products and raw glass. A series of glass samples from Němčice and other European sites were submitted to SEM-EDS and NAA analyses. Their results confirmed the similar chemical composition of the glass-working component and finished products from the site to that of other La Tène glass assemblages. Comparison of chemical and archaeological data points to the significance and limits of the applied analytical methods for different aspects of pre-Roman glass research.
Studie obsahuje nejnovější poznatky o výrobě skla na počátku vrcholného středověku v jednom z nejstarších sklářských výrobních okruhů v Krušných horách, který sestává ze tří skláren situovaných ve vrcholových partiích hor. Jsou v ní prezentovány archeologické prameny získané terénními výzkumy lokalit Jilmová I, II a III. Pozornost je zaměřena na nálezy specifické pro sklářská výrobní centra. Jsou to především zlomky technické keramiky – sklářské pánve, kelímky a odpad doprovázející jednotlivé fáze výroby skla. Klasický typologickomorfologický rozbor doprovází detailní výzkum archeometrický. Výsledky spektrometrických analýz (XRF, XRD, SEM–EDS a LA–ICP–MS) rozšířily výpovědní hodnotu archeologických nálezů a umožnily zpřesnit dosavadní poznatky o technologii výroby skla ve 2. polovině 13. století. and The study contains the latest knowledge concerning glass production at the beginning of the High Middle Ages in one of the oldest glass production areas in the Ore Mountains consisting of three glassworks located in the upper reaches of the mountains. The work presents archaeological sources obtained in excavations at the Jilmová I, II and III sites, with attention being focused on finds specific to glass production centres, i.e., mainly fragments of technical ceramics – melting pots, crucibles and the waste accompanying various stages of glass production. The classic typologicalmorphological analysis is accompanied by a detailed archaeometric analysis. The results of spectrometric analyses (XRF, XRD, SEM–EDS and LA–ICP–MS) expand the informative value of archaeological finds and help refine existing knowledge of glass production technology in the second half of the 13th century.