V první polovině 90. let 20. stol. byl podroben analýze rostlinných makrozbytků soubor vzorků z raně novověké odpadní jímky. Početné rostlinné diaspory (30 000) potvrdily ve shodě s archeologickými nálezy artefaktů, že jímka byla zaplněna na poč. 17. stol. především odpadem z hradčanského špitálu, na jehož dvoře se nacházela. Z celkového počtu zaznamenaných taxonů (175–185) připadala více než polovina na užitkové rostliny, až sto taxonů vykazuje vlastnosti drogy. Mezi četnými druhy ovoce, kořeninových a léčivých rostlin byly zachyceny mj. druhy z archeologických objektů v ČR neudávané (Nicotiana rustica – semeno, Buxus sempervirens – listy). Nálezy zbytků introdukovaných druhů mají význam především z hlediska historie rostlin v českých zemích. and In the first half of the 1990’s a set of samples from a post-Medieval cesspit was submitted to an analysis of vegetal macroremains. Numerous vegetal diasporas (as much as 30 000) confirmed, in compliance with archaeological finds of artefacts, that the cesspit was filled in the first half of the 17th century mainly with the waste coming from the hospital in whose yard it was situated (Prague-Hradčany). More than a half from the total number of recorded taxa (175–185) was determined as utility plants. As much as one hundred of the taxa show the properties of a drug. Among the numerous species of fruit, spices and medicinal plants also the species not occurring in the archaeological objects within the Czech Republic (Nicotiana rustica – seed, Buxus sempervirens – leaves) were determined. The finds of the remains of introduced species are important especially from the point of view of the history of the plants cultivated within the Czech Lands.
Analyzovaný materiál pochází z výplně studny ve střední části Jiřského nám. na Pražském hradu. Výplň studny byla archeologicky datována na přelom 13. a 14. století. Menší část materiálu byla plavena ručně na sítu, větší část na plavicím zařízení: výsledky se překvapivě různí. Analýza makrozbytků byla doplněna pylovou analýzou. V nálezovém souboru převažovaly diaspory užitkových druhů (mák, ovoce). Silně poškozené, vesměs mineralizované makrozbytky potvrdily původ v provzdušněných, na vápník bohatých smetištních vrstvách domovního odpadu s příměsí fekálií. Podle prezence zástupců mokřadní a rumištní vegetace se přírodní prostředí v centrální části Hradu mezi 10. a 13. stol. zásadně nezměnilo. and The analysed material comes from the fill of the medieval well in the central part of the Jiřské Square at the Prague Castle. The fill was archaeologically dated to the 13th – 13th/14th century. The smaller part of the material was floated manually on the sieve, the rest on the floating device: the comparison of results of bouth methods shows obvious differences. The analyses of macro-remains have been completed with pollen analysis. In the set of finds dominated the diaspores of utilited species (opium poppy, fruit). The greatly damaged, altogether mineralized macro-remains backed up their origin in the aerated, calcium enriched rubbish layers of household waste with faeces. According to the presence of wetland and ruderal species the environment in the central part of the Prague Castle during the 10th–13th centuries did non essentially change.
Karpologické a xylotomické analýze bylo podrobeno 18 vzorků náplavových sedimentů ze zaniklého vedlejšího ramene Vltavy v sousedství Malé Strany v Praze. Lokalita se ve středověku nacházela vně městského opevnění v říčním korytu, protékaném vodou jen za povodní. Náplavy byly datovány metodou 14C (99,7 %) do rozmezí 770–990 A. D. až 1160–1282 A. D., podle keramiky do závěru 10. až poč. 14. století. Rostlinné makrozbytky – 23 399 diaspor + fragmenty diaspor, dřeva, uhlíků aj. – nejméně 300 taxonů bylin a dřevin prokázaly smíšený charakter sedimentu. Část makrozbytků měla původ v sedimentačním prostoru, část projevila spojitost se sousedícím sídlištěm, ostatní byly splaveny řekou. Ve srovnání s analyzovanými soubory z městského jádra Malé Strany je kolekce z říčního sedimentu bohatší o ca 50 %. Výsledky byly konfrontovány se závěry pylové analýzy z téže lokality, s nálezovými soubory z městského jádra Malé Strany a s nálezy makrozbytků z mimopražských raně středověkých lokalit situovaných do slepých říčních ramen. and 18 samples from alluvial deposits extracted from a defunct side branch of the river Vltava in the neighbourhood of the medieval Lesser Town in Prague were submitted to carpological and xylotomical analyses. The site was situated outside the fortification in the river channel through which water used to flow only during floods. The alluvial deposits were dated by means of 14C method (up to 99.7 %) to the period between 770–990 A.D. and 1160–1282 A.D., according to the pottery to the end of the 10th till the beginning of the 14th centuries. The vegetal macroremains – 23 399 diasporas + fragments of disaporas, wood, charcoal, etc. – at least 300 taxa of herbs and woody plants demonstrated mixed character of the sediment. The origin of a part of the macroremains was in the sedimentation area, a part showed relation with the neighbouring settlement; the others were washed down by the river. It was the river itself and the floods, which became more devastating after 1250 A.D., that took part in enlarging the collection of the species by about 50 % compared with the sets from the historical core of the Lesser Town. The results were compared with the outcomes of pollen analysis from the same location, with the early medieval sets of finds from the core of the Lesser Town and partially from the Czech early medieval sites situated into dead river branches.