Maligní nádory vnitřních orgánů způsobují vznik kožních metastáz ve 3–10 % a jsou tedy relativně vzácným nálezem. Počet pacientů se liší podle toho, v jakém klinickém stadiu onemocnění přichází nemocný k dermatologovi. Velmi malý je počet nemocných, kteří přicházejí primárně k dermatologovi s kožními metastázami a dosud u nich nebyl zjištěn primární nádor. U mužů jsou zdrojem metastáz nejčastěji karcinomy plic a u žen karcinom prsu. Na druhém a třetím místě jsou u obou pohlaví rakovina tlustého střeva a melanom. U nádorů plic, ledvin a ovarií bývají kožní metastázy často prvním příznakem onemocnění. Metastázy se nejvíce objevují na kůži hrudníku a mají různý klinický vzhled (nejčastěji jeden či více nodulů). Pestrý, ale mnohdy typický vzhled mají hlavně metastázy rakoviny prsu. Pokud máme podle klinického vzhledu a průběhu onemocnění podezření na metastázy, nikdy bychom v diferenciálně diagnostické rozvaze neměli zapomenout na melanom. Metastatické postižení kůže bez ohledu na primární tumor bývá vždy špatným prognostickým znakem., The incidence of cutaneous metastases is about 3–10 % and they are rarely present at the time when the malignancy is diagnosed. The cutaneous metastases of lung cancer are most frequently in men, and breast metastases in women. In both genders the next two places are taken by colon cancer and melanoma. Cutaneous metastases may represent the first evidence of malignancy in particular cancer of the lung, kidney, and ovary. Cutaneous metastases usually occur on the trunk, and present as single or multiple, painless nodule/s of sudden onset. Carcinomas of the breast present as several, typical, clinical patterns (inflammatory, telangiectaticum, en cuirasse). If cutaneous metastases are suspected regarding the clinical finding, one should always think about malignant melanoma. Cutaneous metastatic disease often has a poor prognosis., Karel Pizinger, and Lit.: 9
Kožní metastázy se mohou objevit u jakéhokoliv maligního nádoru (1) a u více než poloviny jde histologicky o adenokarcinom. Metastázy adenokarcinomu ovaria do kůže a podkoží jsou vzácným nálezem, ale mohou však být první známkou onemocnění. Tvoří asi 4 % kožních metastáz u žen a bývají lokalizovány v pupku, na vulvě a na proximálních částech stehen. Uvádíme případ neobvyklého masivního rozsevu kožních metastáz, které byly prvním příznakem generalizace onemocnění., Cutaneous metastases may occur in any malignancy, (1) of which adenocarcinomas represent more than one half. Skin metastases of ovarian carcinoma are rarely seen in clinical practice, however they can be the first sign of the disease. Four percent of skin metastases in women are from ovary, and umbilical area, vulva and upper thigh are the most commonly involved sites. The authors present a case report of massive skin metastatic eruption indicating the generalization of the primary ovarian malignancy., Adisa Duranovič, Iva Tatarková, Karel Pizinger, and Lit.: 6
Přehledná práce seznamuje analýzou současné odborné literatury s aktuálním stavem hodnocení chyb v klinických laboratořích a s názory na jejich možné důsledky pro kvalitu péče o pacienty. Práce pojednává o chybách preanalytické, analytické a postanalytické fáze laboratorních vyšetření. Jsou analyzovány četnosti různých druhů chyb a jejich možné důsledky pro kvalitu zdravotní péče. Pozornost je věnována řádné dokumentaci chyb, která je východiskem k redukci jejich počtu a negativních vlivů, tedy součástí a nástrojem managementu rizika péče. Pozornost je věnována souvislostem mezi normami kvality, fungováním lidského faktoru a hledáním účinných indikátorů kvality, které by umožnily objektivní sledování chybovosti a následně i zlepšení úrovně zdravotní péče., The objective of this review are data of current state in frequency, detection and evaluation of errors in clinical laboratories obtained by studying the recent literature. There are introduced data from all phases of laboratory examinations – preanalytical, analytical and postanalytical. Their possible negative effects on the level of health care and on the risk for patients are analysed. Also connections between numbers and kinds of errors with patient’s health care are described. Accreditation standards, personal responsibilities and creation of quality indicators systems are another part of this review., Friedecký B., and Lit.: 52
Anémie je nejčastějším příznakem myelodysplastického syndromu (MDS). Kromě substituční léčby je možné ovlivnit anémii MDS také erytropoézu stimulujícími proteiny (EPS) v monoterapii nebo v kombinaci s růstovým faktorem pro granulocytární řadu (G-CSF): monoterapie epoetinem alfa, resp. beta ve standardních dávkách (30 000–40 000 U/týden), ve vysokých dávkách (60 000–80 000 U/týden), monoterapie darbopoetinem (150–300 ug/týden), nebo v kombinaci s G-CSF (300–600 ug/týden). Při hodnocení erytroidních odpovědí podle kritérií Mezinárodní pracovní skupiny (IWGc) nebyl pozorován podstatný rozdíl v počtu odpovědí na monoterapii epoetinem alfa a darbopoetinem (57,6 % vs. 59,4 %), statisticky významný rozdíl je u obou skupin proti pacientům s podpůrnou péčí. Kombinace s G-CSF zvyšuje procento odpovědí zejména u pacientů s RARS (až na 70 %) a ovlivňuje délku přežití ve srovnání s pacienty bez léčby. Nejlepší odpověď na léčbu EPS (s nebo bez G-CSF) mají MDS pacienti s nízkým rizikem (IPSS nízké, střední 1, s nízkou hladinou endogenního EPO (< 500 IU/l) a malou nebo žádnou potřebou transfuzí (? 2 TU erytrocytů/měsíc))., Anaemia is the most common manifestation of myelodysplastic syndrome (MDS). In addition to replacement therapy, MDS-related anaemia can also be managed with erythropoiesis-stimulating proteins (ESPs) in monotherapy or in combination with granulocyte colony-stimulating factor (G-CSF): monotherapy with epoetin alpha or beta at standard doses (30,000–40,000 U per week), high doses (60,000–80,000 U per week), monotherapy with darbopoetin (150–300 mcg per week) or in combination with G-CSF (300–600 mcg per week). When erythroid response rates were evaluated using the International Working Group criteria (IWGc), no substantial difference was observed in the response rates to monotherapy with epoetin alpha and darbopoetin (57.6 % vs. 59.4 %); there was a statistically significant difference in both groups compared to patients with supportive care. The combination with G-CSF particularly increases the response rates in patients with RARS (up to 70 %) and affects the survival compared to untreated patients. The best response to ESP treatment (with or without G-CSF) was found in MDS patients with a low risk (low or medium IPSS score), a low level of endogenous EPO (< 500 IU/L) and little or no need for transfusions (? 2 TU erythrocytes/month)., Magda Šišková, and Lit.: 26
Článek seznamuje se současnými postupy pro ovlivnění bolestivých kostních metastáz u karcinomu prsu. Autoři se v rámci této problematiky zaměřují především na léčebné využití ionizujícího záření. To je aplikováno většinou technikou zevní radioterapie nebo systémovou intravenózní aplikací osteotropních terapeutických radiofarmak, která se váží do lemu zvýšené osteoblastické aktivity okolo metastáz. Cílem těchto postupů je redukce bolesti, snížení potřeby analgetické medikace a zlepšení kvality života., The aim of this article is to present possibilities of treatment for painful bone metastases in patients with disseminated breast cancer. One possibility of reducing or relieving bone metastases pain is to administer of the radiotherapy at the site of metastases. The current medicine uses two ways of radiotherapy administration at the site of metastases: external-beam irradiation or intravenous administration of boneseeking therapeutic radiopharmaceuticals. The purpose of the pain treatment is the pain reduction and improvement of quality of life., Jiří Doležal, Milan Vošmik, Jiří Petera, Jaroslav Vižďa, and Lit.: 23
Léčba chronické myeloidní leukemie (CML) se během posledního desetiletí zásadně změnila. Imatinib se stal standardním lékem první volby pro nemocné v chronické fázi CML. Dříve preferovaná alogenní transplantace krvetvorných buněk se odkládá do dalších linií léčby, přestože je to zatím jediná potenciálně kurativní metoda pro CML. Inhibitory tyrozinkináz 2. generace dasatinib a nilotinib, rozvoj molekulárního monitorování reziduální leukemie a identifikace řady mutací BCR-ABLl s různou senzitivitou k inhibitorům tyrozinkináz umožňují léčbu „šít na míru“. V článku je uveden přehled současných doporučení pro léčbu CML., In the past decade the management strategies of patients with chronic myeloid leukemia have been completely changed. Imatinib became the standard front-line therapy in patients with newly diagnosed chronic-phase CML. Allogeneic stem cell transplantation in CML patients is increasingly deferred despite its curative potential. Second generation tyrosine kinase inhibitors dasatinib and nilotinib together with the improved molecular monitoring of residual leukemia and the identification of BCR-ABL1 mutations with wide spectrum of sensitivity to tyrosine kinase inhibitors make possible the tailoring of CML treatment. Current recommendations for the management of CML are reviewed., Jaroslava Voglová, and Lit.: 25