Cíl: Hodnocení komunikačních a vybraných psychických oblastí (napětí, obavy, podráždění, deprimace) dispenzarizovaných nemocných se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz, pomocí standardizovaných dotazníků kvality života. Východiska: Zhoubná nádorová onemocnění hlavy a krku se v četnosti výskytu řadí na šesté místo mezi zhoubnými nádory na celém světě. Otázka léčby a následné péče je velmi aktuální zvláště z hlediska rizika mutilujících léčebných výkonů a jejich vlivu na kvalitu života. Metody: Do výzkumu byli zařazeni aktivně dispenzarizovaní nemocní ORL kliniky se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz. Vlastní šetření absolvovalo 113 respondentů, výzkum probíhal od ledna do prosince 2011. Pro sběr dat byly využity dva standardizované dotazníky kvality života (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35). Dále informace z nestandardizovaného dotazníku a zdravotnické dokumentace. Použité statistické metody – dvouvýběrový Wilcoxonův test a analýza rozptylu. Výsledky: U pacientů s nádorovým onemocněním hrtanu s tracheostomickou kanylou a bez ní byl statisticky významný rozdíl v komunikaci. Stádium nemoci dle klasifi kace TNM nemělo vliv na vybrané psychické oblasti u respondentů s nádorovým onemocněním hrtanu a slinných žláz. Závěry: Závažnost obtíží u dispenzarizovaných respondentů závisí na lokalizaci a velikosti nádoru, terapeutické strategii, věku pacienta, polymorbiditě a dalších faktorech. Trvalá tracheostomická kanyla má vliv na komunikaci respondentů s nádory hrtanu. V našem souboru respondentů jsme neprokázali vliv stádia nemoci dle klasifi kace zhoubných novotvarů TNM, na vybrané oblasti psychiky (napětí, obavy, podráždění, deprimace)., Aim: Assessment of communication and selected psychological areas (e. g. tension, concerns, irritation, depression) related to the dispensarized patients with malignant laryngeal and salivary glands tumors using standardized questionnaires assessing quality of life. Background: The head and neck malignant tumors rank sixth in frequency among malignant tumors worldwide. The question of treatment and follow-up care is very current especially in terms of the risk of mutilating surgical procedures and their impact on quality of life. Methods: In the research actively dispensarized patients of ENT clinic with malignant tumors of the larynx and salivary glands were included. 113 respondents took part in the research, which was conducted from January to December 2011. Standardized (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35) and non-standardized questionnaires assessing quality of life and medical records were used for data collection. Statistical methods such as double selection Wilcoxon test and analysis of dispersion were used. Results: There was a statistically signifi cant diff erence in communication between patients with tracheostomy cannula and without it. Stage of the illness according to TNM classifi cation did not infl uence selected psychological areas of the respondents with cancer of the larynx and salivary glands. Conclusions: The seriousness of the diffi culties of the dispensarized patients depends on localization and size of the tumor, therapeutic strategy, age of the patient, polymorbidity and other factors. Permanent tracheostomy cannula has an impact on communication of the respondents with laryngeal tumors. In our set of respondents, stage of the disease according to the TNM classifi cation had not an impact on selected areas of psychological state (e. g. tension, concerns, irritation, depression)., Marie Skládalová, Jana Škvrňáková, Roman Michálek, and Literatura
Narůstající počet závislých osob seniorského věku si vyžaduje adekvátní reakci ze strany sociálně zdravotní péče o tyto osoby. Jde zejména o hledání optimálního nastavení spolupráce mezi formální a neformální péčí, a dále o rozvíjení vhodných forem péče - terénních, ambulantních i pobytových služeb a služeb zdravotních a sociálních tak, aby na sebe navazovaly a dokázaly pružně uspokojovat aktuální potřeby seniorů a jejich rodinných pečujících. Článek se zaměřil na situaci v oblasti sociálně-zdravotních služeb určených pro seniorskou populaci v hlavním městě Praha (HMP) ve srovnání s dalšími re - giony ČR a identifikoval nejvýznamnější neuralgické body současného systému dlouhodobé sociálně-zdravotní péče v HMP. Využívá kvantitativní i kvalitativní metody, na jejichž základě byla podrobně analyzována existující nabídka sociálně-zdravotních služeb v HMP a byla reflektována očima zúčastněných aktérů, tj. uživatelů služeb a jejich rodinných příslušníků, poskytovatelů a zadavatelů sociálních a sociálně zdravotních služeb. Výsledky kvantitativního i kvalitativního výzkumu ukazují na závažné deficity jak v nabídce těchto služeb, tak v jejich vzájemné propojenosti., The increasing number of dependent seniors requires an adequate response from long-term care system for these citizens. This mean a search for setting of cooperation between formal and informal care, and need for appropriate forms of long-term care (field care, outpatient care and residential services) There is an increasing need for health and social services to relate mutually and cooperate flexibly, so that they would appropriately meet the current needs of seniors and their family caregivers. The article is focused on long-term care for the senior population in the capital Prague in comparison with other Czech regions and identifies the most neuralgic points of long- term care in Prague. It uses both qualitative and quantitative methods to analyse in detail supply of long-term care services in Prague from the point of view of main stakeholders. Results of the qualitative and quantitative research show serious deficits both in services offered and their interconnection., Mgr. Kotrusová Miriam, Ph.D., PhDr. Janečková Hana, Ph.D., Mgr. Ing. Angelovská Olga, Mgr. Dobiášová Karolína, and Literatura
V okamžiku, kdy dítě onemocní onkologickým onemocněním, potřeby a priority rodičů se jistým způsobem transformují – středem pozornosti se stává nemocné dítě. Cílem šetření byla identifikace potřeb rodičů dětí s onkologickým onemocněním a vnímání těchto potřeb zdravotními sestrami. Výzkumný soubor zahrnoval 100 rodičů onkologicky nemocných dětí, kteří byli hospitalizováni společně s dítětem ve Fakultní nemocnici v Ostravě nebo ve Fakultní nemocnici v Praze Motole. Druhý soubor byl tvořen 70 sestrami pracujícími ve stejných zařízeních s onkologicky nemocnými dětmi a jejich rodiči. Byl použit standardizovaný dotazník Needs of Parents Questionnaire (NPQ). Statistické vyhodnocení se uskutečnilo prostřednictvím mediánového testu, chí-testu a Fisherova exaktního testu. Ve výsledcích je patrná rozdílnost ve vnímání potřeb mezi rodiči onkologicky nemocných dětí a zdravotními sestrami. Na rozdíl od sester je pro rodiče důležitá psychická podpora rodičů ze strany sester, vyjádření naděje, včasná informovanost o vyšetřeních a kvalitní vzdělávání dítěte. Výsledky by měly vést sestry k dominantnímu uspokojování právě těchto potřeb rodičů onkologicky nemocných dětí., The moment a child becomes ill with cancer, the needs and priorities of parents are in some way transformed, and the ill child becomes the focus of the attention. The aim of this research was to identify the needs of parents of children with cancer and perception of these needs by nurses. The research sample included 100 parents of children with cancer who were hospitalized with the child in the Faculty Hospital Ostrava or in the Faculty Hospital in Prague Motol. The second sample consisted of 70 nurses working in the same facilities with cancer ill children and their parents. A standardized questionnaire Needs of Parents Questionnaire (NPQ) was used. Statistical evaluation was carried out by median test, chi-test and Fisher‘s exact test. In the results are evident differences in perception between the needs of parents of children with cancer and nurses. Unlike for nurses, for parents is important the psychological support of parents by nurses, expressing hope, timely information on screening and quality education of the child. The results should lead nurses to a dominant satisfying these very needs of parents of children with cancer., Lucie Sikorová, Andrea Filová, and Literatura
Cíl: Hodnocení použitelnosti výsledků kardiopulmonální třídy klasifi kačního systému NOC, při vybrané ošetřovatelské diagnóze 00031 NANDA I Neefektivní průchodnost dýchacích cest. A to za účelem následného testování implementování klasifi kačních systémů NNN v reálném klinickém prostředí chirurgické a intenzivní péče ČR. Metody: Všeobecné sestry hodnotily použitelnost NOC výsledků z kardiopulmonální třídy klasifi kačního systému (NOC Nursing Outocomes Classifi cation 4th, 2008, s. 130), které by reálně využívaly na svém klinickém pracovišti, při vybrané ošetřovatelské diagnóze 00031 NANDA I Neefektivní průchodnost dýchacích cest (NANDA-I 2009–2011, překlad Kudlová, s. 360). Hodnocení přisuzovaly prostřednictvím škály Likertova typu do záznamových archů. Ke komparaci hodnocení použitelnosti výsledků NOC na klinických pracovištích intenzivní ošetřovatelské péče, byl po základním statistickém zpracování (aritmetický průměr, medián, směrodatná odchylka) použit Pearsenův chí-kvadrát test nezávislosti. Výsledky: Šetření neprokázalo statisticky významné rozdíly na hodnocení použitelnosti NOC výsledků 0412; 0415; 0416; z kardiopulmonální třídy NOC klasifi kačního systému (4th, 2008, s. 130) všeobecnými sestrami (n65) z klinických pracovišť NIP, CHJIP a ARO. Závěr: Výše uvedené šetření hodnocení použitelnosti výsledků NOC klasifi kačního systému bylo přijato jako dílčí krok k řešení projektu IGA MZČR NF 12078-4/2011, který podporuje implementaci klasifi kačního systému NIC v chirurgické a anesteziologicko resuscitační ošetřovatelské péči do podmínek klinické praxe České republiky., Aim: The evaluation using of cardiopulmonary class NOC outcomes of classificatory system in the relation to 00031 NANDA-I. Ineff ective Airways Clearence diagnosis. With a view to testing use classificatory systems NNN by nurses in the real clinical workplaces of intensive care. Methods: Nurses evaluated using the outcomes array of NOC cardiopulmonary class of the classificatory system (4th edition, 2008) which they would really use in their clinical workplaces in the relation to fi xed nursing diagnosis 00031 NANDA Int.-Ineffective Airways Clearence (NANDA-I, 2009–2011, translation Kudlová, p. 360). Th ey evaluted with help of Likert type scale into recording list. For NOC outcome evalution comparison by nurses from individual clinical workplaces Pearsen chi-square test for independency was used after the basic statistical processing (arithmetic mean, median, standard tolerance. Results: Research did not prove statistically significant differences of nurses (n65)evalution at outcomes 0412; 0415; 0416; of NOC cardiopulmonary class of the classificatory system. Conclusion: The research enquiry brought partial results to IGA MZČR NF 12078-4/2011 project which supports implementation of NIC classificatory system in surgical and anaesthetic nursing care into the conditions of clinical practice of the Czech Republic., Jitka Hůsková, Petra Juřeníková, and Literatura
Povinnost mlčenlivosti je jedna ze základních profesních povinností spojených s prací zdravotnických pracovníků. Je to zcela konkrétní institut na ochranu soukromí pacientů, nutný zejména proto, že při poskytování zdravotní péče více než v jiných oblastech lidské činnosti dochází k primárnímu (údaje zjištěné při diagnostice či léčbě) i sekundárnímu (údaje získané od pacienta či jeho blízkých) získávání informací o velmi intimních stránkách lidského života. Nicméně existuje řada právně relevantních důvodů, které zakládají možnost oprávněně porušit tuto povinnost a informace získané při poskytování zdravotní péče sdělit. Oprávněné důvody jsou vždy založeny na poměřování hodnot, které stojí za povinností mlčenlivosti, a hodnot, které stojí za potřebou či nutností tuto povinnost porušit. Specifickou oblastí střetu těchto hodnot je sdělování údajů chráněných povinností mlčenlivosti orgánům činným v trestním řízení. Vedle hlavního důvodu, který umožňuje zdravotnickému pracovníkovi poskytnout vyžádanou informaci policisty, státními zástupci či trestními soudci, kterým je souhlas samotného pacienta, o jehož údaje se jedná, zná český právní řád množství jiných důvodů, byť často velmi úzce zaměřených, které vyplývají z různých právních předpisů. Tento text se nezaměřuje pouze na uvedení důvodů, kdy zdravotnický pracovník je oprávněn podle práva chráněné informace sdělit, ale také upozorňuje na situace, kdy tak naopak učinit nesmí, přestože to po něm některý z orgánů činných v trestním řízení vyžaduje. Tyto pasáže byly formulovány na základě vlastních zkušeností a poznatků autora ze styku zdravotnických zařízení či zdravotnických pracovníků s orgány činnými v trestním řízení. Závěrem je pak poukázáno na sankce, které hrozí zdravotnickému pracovníkovi, pokud podlehne tlaku ze strany orgánů činných v trestním řízení a požadované informace neoprávněně sdělí., An obligation to maintain secrecy is one of the basic professional duties associated with the work of health workers. It's very specific institute of patient privacy, especially necessary because during the provision of health care more than in other areas of human activity information of very intimate sites of human life are gathered by a primary (data collected from the diagnosis and treatment activity) and secondary (data obtained from the patient or his relatives) ways. However, there are many legally relevant reasons that give rise to legally break this obligation and to tell information obtained in providing health care. Justified reasons are always based on measuring the values behind the duty of confidentiality, and the values behind the need or necessity to break this obligation. A specific area of this conflict of values is disclosure of protected data to criminal law enforcement authorities. Besides the main reason that allows the health professional to provide requested information to the police, prosecutors and criminal judges, which is the consent of the patient the Czech law knows a number of other reasons, though often very narrowly focused, arising from different legal regulations. This text does not focus solely on the grounds where the healthcare worker is entitled to communicate information protected by the law, but also points to situations where do not, though one of the institutions of law enforcement requires it. These passages have been formulated based on the author's experience and knowledge by the interaction of medical institutions or medical personnel with criminal law enforcement authorities. Finally, it is then pointed to the sanctions that threaten health professionals, if they succumb to pressure from criminal law enforcement authorities and communicate the information illegally., Radek Policar, and Literatura 5