Cíl: Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, které faktory ovlivňují pouţívání ošetřovatelských diagnóz v klinické praxi. Dalším cílem bylo zjistit rozdíly v hodnocení faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi podle věku, vzdělání a typu pracoviště. Metodika: Pro získání dat byl sestaven nestandardizovaný dotazník zaměřený na zjištění faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz. Výzkumný soubor tvořilo 253 registrovaných všeobecných sester z 9 zdravotnických zařízení v České republice. Sestry hodnotili na Likertově škále od 1 do 5, jak jednotlivé faktory ovlivňují pouţívání ošetřovatelské diagnostiky v praxi. Výzkumné šetření probíhalo od června 2011 do listopadu 2011. Výsledky: Podle našeho výzkumného souboru nejvíce ovlivňují pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi následující faktory: počet pacientů na 1 sestru, administrativní zátěţ, syndrom vyhoření, nedostatek času, rozdíly v teorii a praxi a nedostatek personálu. Statisticky významné rozdíly v hodnocení faktorů podle věku byly zjištěny v hodnocení 2 faktorů: rozdíly v teorii a praxi, nedostatek motivace. Podle dosaţeného vzdělání byly statisticky významné rozdíly zjištěny v hodnocení 4 faktorů: nejednotnost ošetřovatelských diagnóz, terminologie diagnóz, rozdíly v teorii a praxi, rutinní práce. V závislosti na typu pracoviště byly statisticky významné rozdíly nalezeny v hodnocení 5 faktorů: terminologie diagnóz, rozdíly v teorii a praxi, nedostatek praktických zkušeností s ošetřovatelskou diagnostikou, rutinní práce, syndrom vyhoření. Závěr: Rozeznání faktorů ovlivňujících pouţívání ošetřovatelských diagnóz v praxi a zlepšení institucionální podpory můţe ulehčit implementaci ošetřovatelské diagnostiky v klinické praxi, Aim: The main aim of the study was to identify which factors influenced the use of nursing diagnoses in clinical practice. Another aim was to ascertain whether age, education and type of workplace affected the relative importance accorded to these factors. Methods: A non-standardized questionnaire on factors influencing the use of nursing diagnoses was administered to a sample consisting of 243 registered general nurses from 9 healthcare facilities in the Czech Republic. Using Likert´s 5-point scale, the nurses rated the importance of several factors in influencing their use of nursing diagnoses in practice. The research was conducted between June 2011 and November 2011. Results: Based on our sample, there are several factors which influence the use of nursing diagnoses in practice. Some of them are: number of patients per nurse, administrative strain, burnout syndrome, lack of time, discrepancies between theory and practice, lack of staff. Statistically significant age-related differences in rating factors were found for the following: discrepancies between theory and practice, lack of motivation. Statistically significant differences in ratings relative to education were found for four factors: disunity of nursing diagnoses, diagnostic terminology, discrepancies between theory and practice, workplace routine. Based on type of workplace, statistically significant differences in ratings were found for five factors: diagnostic terminology, discrepancies between theory and practice, lack of practical experience in nursing diagnostics, workplace routine, burnout syndrome. Conclusion: Recognizing the factors which influence the use of nursing diagnoses and enhancing institutional support can facilitiate the implementation of nursing diagnostics in practice., Helena Macková, Renáta Zeleníková, and Literatura 14
Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jak rodinní pečovatelé pečující o blízkou osobu v České republice hodnotí definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele. Metodika: Na klinickou validizaci ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele byl použit „Na pacienta zaměřený Fehringův model klinické diagnostické validity“. Výzkum u rodinných pečovatelů probíhal v měsících srpen a září 2010 v Agentuře domácí péče Victoria na území města Šumperk. Do výzkumného souboru bylo vybráno 50 rodinných pečovatelů, kteří pečovali o své blízké v domácím prostředí déle než 2 roky. Souhlas se zařazením do výzkumu vyjádřilo 23 rodinných pečovatelů, co je 46 %. Výsledky: Rodinní příslušníci za hlavní definující charakteristiky Přetížení pečovatele označili celkem 8 charakteristik: obavy z možné institucionalizace péče příjemce; obavy, jak vyřešit péči o člena rodiny, když nebudu schopen tuto péči vykonávat; obavy o zdraví příjemce péče v budoucnosti; obavy související se schopností pečovatele poskytovat péči v budoucnosti; konflikt v rodině; nejistota ze změny vztahu s příjemcem péče; smutek ze změny vztahu s příjemcem péče; starost o členy rodiny. Za vedlejší bylo označeno 10 definujících charakteristik: obtíže v dokončování požadovaných úkolů, obtíže se sledováním příjemce péče v průběhu nemoci, obtíže ve vykonávání požadovaných úkolů, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, somatizace, frustrace, depresivní nálada, porušený spánek, stres. Závěr: Pro skupinu vybraných pečovatelů nebyly všechny definující charakteristiky uvedeny v klasifikačním systému NANDA International významné., Aim: The aim of the study was to find out how the family caregivers caring for their close relatives in the Czech Republic evaluate defining characteristics of the nursing diagnosis Caregiver Role Strain. Methods: Fehring´s patient – focused clinical diagnostic validity model was used to clinical validation of the nursing diagnosis Caregiver Role Strain. The research was ongoing during the months August and September 2010 at Home Care Agency Victoria in region of city Šumperk. Fifty family caregivers, who take care for their family members more than 2 years, were chosen to the research sample. Twenty three caregivers (46 %) agreed with their including to the research. Results: Caregivers classified in total the following eight defining characteristics as major ones: apprehension about possible institutionalization of care receiver, apprehension about care receiver´s care if caregiver unable to provide care, apprehension about the future regarding care receiver´s health, apprehension about the future regarding caregiver´s ability to provide care, family conflict, uncertainty regarding changes relationship with care receiver, grief regarding changed relationship with care receiver, concerns about family members. Caregivers classified ten defining characteristics as minor ones: difficulty completing required tasks, difficulty watching care receiver go through the illness, difficulty performing required tasks, hypertension, cardiovascular disease, somatization, frustration, feeling depressed, disturbed sleep, stress. Conclusion: Not all defining characteristics found in NANDA International classification system are significant for the selected group of caregivers., Věra Kolegarová, Renáta Zeleníková, and Literatura
Autoři představují škálu bolesti MOBID-2 jako užitečnou pomůcku ke sledování bolesti zejména lidí s demencí v ošetřovatelských zařízeních.Vhodnost použití tohoto nástroje u jiných pacientů a v jiných podmínkách vyžaduje další zkoumání., Authors introduce MOBID-2 pain scale - an useful tool for examination of pain in persons with dementia in nursing homes. It might be useful to evaluate this tool also in other patients and in other conditions., I. Holmerová, M. Baumanová, B. Jurašková, H. Vaňková, and Lit.: 6
Cieľ: Cieľom práce bolo validovať definujúce charakteristiky ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín vybraným súborom slovenských sestier – expertov, teda zistiť, ktoré definujúce charakteristiky sú sestrami povaţované za hlavné a ktoré za vedľajšie. Metodika: Na hodnotenie definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín bol zvolený Fehringov model validity diagnostického obsahu (DCV model). Definujúce charakteristiky hodnotili sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Súbor tvorilo 116 slovenských sestier – expertov. Definujúce charakteristiky boli sestrami hodnotené na Likertovej škále od 1 do 5 (1 – ţiadna významnosť, 2 – malá významnosť, 3 – stredná významnosť, 4 – veľká významnosť, 5 – najväčšia významnosť). Zber údajov prebiehal v období máj aţ október 2010. Výsledky: Za hlavné definujúce charakteristiky bolo súborom slovenských sestier – expertov zo 17 charakteristík označených 6 charakteristík: zníţený turgor koţe, zníţená diuréza, suché sliznice, zníţené napätie jazyka, zníţená venózna náplň, zníţený krvný tlak. Za vedľajšie definujúce charakteristiky boli označené nasledujúce charakteristiky: zvýšená merná hmotnosť moču, suchá pokoţka, zvýšený hematokrit, slabosť, smäd, oslabený pulz, zníţený objem pulzu (nitkovitý pulz), zvýšená pulzová frekvencia, zmeny v psychickom stave, zvýšená telesná teplota. Charakteristika „náhla strata hmotnosti (s výnimkou tretieho priestoru)“ dosiahla váţené skóre menej ako 0,5. Záver: Súbor slovenských sestier za významné znaky pre určenie ošetrovateľskej diagnózy Deficit objemu telových tekutín povaţuje 6 znakov., Aim: The aim of this study is to validate the defining characteristics of a nursing diagnosis of Deficient Fluid Volume by considering a selected sample of Slovak nurse – experts. In other words, to ascertain which defining characteristics are rated by these nurses as major or minor. Methods: Fehring’s Diagnostic Content Validation model (DCV model) was used for validation of this nursing diagnosis. Slovak nurses who met the modified criteria (4 points) recommended by Fehring comprised the sample of experts - a total of 116 Slovak nurses – experts. Defining characteristics were rated by the nurses using Likert’s 5-point scale (1 – not at all characteristic, 2 – very little characteristic, 3 – somewhat characteristic, 4 – considerably characteristic, 5 – very characteristic). Data collection occurred between May and October 2010. Results: Out of 17 defining characteristics of a nursing diagnosis of Deficient Fluid Volume, the Slovak nurses’ sample classified six cues as major: decreased skin turgor, decreased urine output, dry mucous membranes, decreased tongue turgor, decreased venous filling, and decreased blood pressure. The following cues were classified as minor defining characteristics: increased urine concentration, dry skin, elevated hematocrit, weakness, thirst, decreased pulse volume and pressure, increased pulse rate, changes in mental status, increased body temperature. The weighted score of the defining characteristic „sudden weight loss (except in the third space) was less than 0.5. Conclusion: The Slovak nurses’ sample studied considered six characteristics as important in justifying the nursing diagnosis Deficient Fluid Volume., Renáta Zeleníková, Katarína Žiaková, and Literatura 29
Cíl: Cílem studie bylo ověřit využitelnost ošetřovatelských intervencí NIC v ošetřovatelské praxi domácí péče a porovnat záznam aktuálních ošetřovatelských intervencí evidovaných v ošetřovatelské dokumentaci agentury domácí péče s navrhovaným souborem ošetřovatelských intervencí NIC. Metodika: Pilotní soubor o velikosti 110 ošetřovatelských intervencí a 2150 ošetřovatelských aktivit byl sestaven podle taxonomie NIC (Nursing Intervention Classification), jeho ověřování proběhlo u 30 klientů agentury domácí péče v roce 2011. Analýzou ošetřovatelské dokumentace 200 klientů stejné agentury byly pak sledovány reálné intervence a aktivity sester zaznamenané v ošetřovatelském plánu. Výsledky: Z pilotního souboru intervencí NIC využily sestry celkem 39 ošetřovatelských intervencí pro 221 potvrzených ošetřovatelských diagnóz NANDA-I. Nejvíce intervencí (73 %) bylo indikováno pro ošetřovatelské diagnózy Zhoršená pohyblivost, Riziko infekce, Riziko deficitu tělesných tekutin a Riziko porušení kožní integrity. Mezi nejčetnější ošetřovatelské intervence, které sestry ze souboru NIC vybíraly, patřily: Hospodaření s energií, Prevence pádu, Péče o ránu, Učení: předepsané činnosti/cvičení a Podpora cvičení. Ošetřovatelské činnosti reálně vykonávané sestrami u klientů ADP a zaznamenané v ošetřovatelském plánu (44 různých ošetřovatelských intervencí, 1406 provedených výkonů) se lišily od ošetřovatelských intervencí, které byly potvrzeny při pilotním ověřování. Pojmenování ošetřovatelských intervencí sestrami agentury domácí péče nereflektovalo terminologii NIC, proto nebyla data vzájemně porovnávána. Závěr: Používání jednotné ošetřovatelské terminologie je důležité pro přesnou a jednoznačnou komunikaci ošetřovatelských profesionálů, pro popis a evidenci práce sester a doložitelné vykazování ošetřovatelských činností., Aim: The aim of this study was to verify the utilization of nursing interventions NIC in home care and to compare the report of current nursing interventions recorded in nursing documentation in home care agency with proposed set of nursing interventions NIC. Methods: The sample of 110 nursing interventions and 2150 nursing activities was compiled according to taxonomy NIC (Nursing Intervention Classification), its verification was carried out in 30 home care agency clients in 2011. Using the analysis of nursing documentation in 200 clients of the same agency, were then monitored real interventions and activities by nurses recorded in nursing care plan. Results: From the pilot set of NIC interventions nurses have used 39 of nursing interventions for 221 confirmed nursing diagnoses NANDA-I. The most of interventions (73%) were indicated for nursing diagnoses: Impaired physical mobility, Risk for infection, Risk for deficient fluid volume and Risk for impaired skin integrity. Among the most frequent nursing interventions, which nurses have selected from NIC file, were: Energy management, Fall prevention, Wound care, Teaching: prescribed activities/exercise. Nursing activities actually performed by nurses in home care clients and recorded in nursing care plan (44 different nursing interventions, 1406 performed procedures) differed from nursing interventions that were confirmed during the pilot verification. Naming of nursing interventions by the nurses in home care agency did not reflect the NIC terminology, thus the data were not mutually compared. Conclusion: The use of uniform nursing terminology is essential for accurate and unambiguous communication of nursing professionals, for description and record of the work of nurses and for provable reporting of nursing activities., Darja Jarošová, Lucie Sikorová, and Literatura 18
Cíl: Příspěvek seznamuje s prvním klinickým ověřením zkrácené české verze celosvětově nejrozšířenějšího dotazníku, který umožňuje diagnostikovat pacientovo pojetí nemoci – dotazníku IPQ-R (Moss-Morrisová et al., 2002). Studie si vytkla tři cíle: zhodnotit pacientovo pojetí nemoci na homogenním vzorku osob, zhodnotit interpretace výsledků sestrami včetně stanovení edukačních potřeb pacientů, zjistit názor sester na oprávněné použití dotazníku v rámci ošetřovatelské anamnézy. Metody: Zkrácená verze dotazníku IPQ-R-CZ (Brief) má 20 položek a má srovnatelné psychometrické parametry původní „dlouhé“ verze IPQ-R-CZ. Zjišťuje pět proměnných, které charakterizují pacientovo pojetí nemoci. Sledovaný soubor sestával ze 100 pacientů s převážně kardiovaskulárním onemocněním a pěti sester, které dotazníky administrovaly a podle klíče vyhodnocovaly. Výsledky: Klinické ověření ukázalo, že pro sestry bylo snadné na základě výsledků určit konkrétní oblast edukační potřeby. Závěr: Dotazník by mohl po dalších úpravách a ověřování na základě faktorové analýzy doplnit ošetřovatelskou anamnézu a stát se podkladem edukačního procesu u vybraných pacientů., Aim: The report gives information about the first clinical verification of a shortened Czech version of the most widely used questionnaire which enables diagnosing the patient’s perception of illness – questionnaire IPQ-R (Moss-Morris et al., 2002). The study had three aims: to evaluate patient’s perception of illness in a homogenous sample, to evaluate interpretations of the results by nurses including the determination of educational needs of patients, to find out the nurses opinion on justified use of the questionnaire in nursing anamnesis. Methods: Shortened questionnaire IPQ-R-CZ (Brief) contains 20 items and comparable psychometric parameters of the original “long” version IPQ-R-CZ. It features fi ve variables which characterize patient’s perception of illness. The observed sample comprised 100 patients with mostly cardiovascular disease and five nurses who administrated the questionnaires and evaluated them using a key. Results: The clinical verifi cation showed that it was easy for the nurses to identify specific domains of educational needs based on results. Conclusion: Aft er some changes and verification based on factor analysis, the questionnaire could supplement the nursing anamnesis and become the basis for educational process in selected patients., Eva Vachková, and Literatura
Cíl: Hodnocení použitelnosti výsledků kardiopulmonální třídy klasifi kačního systému NOC, při vybrané ošetřovatelské diagnóze 00031 NANDA I Neefektivní průchodnost dýchacích cest. A to za účelem následného testování implementování klasifi kačních systémů NNN v reálném klinickém prostředí chirurgické a intenzivní péče ČR. Metody: Všeobecné sestry hodnotily použitelnost NOC výsledků z kardiopulmonální třídy klasifi kačního systému (NOC Nursing Outocomes Classifi cation 4th, 2008, s. 130), které by reálně využívaly na svém klinickém pracovišti, při vybrané ošetřovatelské diagnóze 00031 NANDA I Neefektivní průchodnost dýchacích cest (NANDA-I 2009–2011, překlad Kudlová, s. 360). Hodnocení přisuzovaly prostřednictvím škály Likertova typu do záznamových archů. Ke komparaci hodnocení použitelnosti výsledků NOC na klinických pracovištích intenzivní ošetřovatelské péče, byl po základním statistickém zpracování (aritmetický průměr, medián, směrodatná odchylka) použit Pearsenův chí-kvadrát test nezávislosti. Výsledky: Šetření neprokázalo statisticky významné rozdíly na hodnocení použitelnosti NOC výsledků 0412; 0415; 0416; z kardiopulmonální třídy NOC klasifi kačního systému (4th, 2008, s. 130) všeobecnými sestrami (n65) z klinických pracovišť NIP, CHJIP a ARO. Závěr: Výše uvedené šetření hodnocení použitelnosti výsledků NOC klasifi kačního systému bylo přijato jako dílčí krok k řešení projektu IGA MZČR NF 12078-4/2011, který podporuje implementaci klasifi kačního systému NIC v chirurgické a anesteziologicko resuscitační ošetřovatelské péči do podmínek klinické praxe České republiky., Aim: The evaluation using of cardiopulmonary class NOC outcomes of classificatory system in the relation to 00031 NANDA-I. Ineff ective Airways Clearence diagnosis. With a view to testing use classificatory systems NNN by nurses in the real clinical workplaces of intensive care. Methods: Nurses evaluated using the outcomes array of NOC cardiopulmonary class of the classificatory system (4th edition, 2008) which they would really use in their clinical workplaces in the relation to fi xed nursing diagnosis 00031 NANDA Int.-Ineffective Airways Clearence (NANDA-I, 2009–2011, translation Kudlová, p. 360). Th ey evaluted with help of Likert type scale into recording list. For NOC outcome evalution comparison by nurses from individual clinical workplaces Pearsen chi-square test for independency was used after the basic statistical processing (arithmetic mean, median, standard tolerance. Results: Research did not prove statistically significant differences of nurses (n65)evalution at outcomes 0412; 0415; 0416; of NOC cardiopulmonary class of the classificatory system. Conclusion: The research enquiry brought partial results to IGA MZČR NF 12078-4/2011 project which supports implementation of NIC classificatory system in surgical and anaesthetic nursing care into the conditions of clinical practice of the Czech Republic., Jitka Hůsková, Petra Juřeníková, and Literatura
Cíl: Studie se zaměřuje na deskripci současného stavu poznání o resilienci rodičů sluchově postižených dětí. Metody: V rámci výzkumného přístupu EBN (Evidence Based Nursing) byl za výzkumnou metodu zvolen systematický přehled (systematic review). Byly sledovány tyto proměnné: místo výzkumu, metoda výzkumu, velikost vzorku, složení vzorku, cíl výzkumu, sledované proměnné, navrhované intervence, ošetřovatelské diagnózy NANDA-International. Výsledky: Z celkového počtu 280 nalezených studií bylo na základě vyřazovacích kritérií vybráno 26 studií kvantitativního charakteru. Bylo zjištěno, že žádná ze studií přímo s konceptem resilience nepracuje ani ve svých deklarovaných cílech ani v rámci zkoumaných proměnných. Závěry: Zdroje resilience bude možno odhalit pouze na základě kvalitativní sekundární analýzy obsahů studovaných textů., Aim: The objective of the research is to identify the state of knowledge about the resilience of parents of hearingimpaired children in relevant researches published up-to-day. Methods: The basic framework of the presented research is evidence-based nursing. The chosen technique is a systematic review. The following variables were monitored: location of the research, the research method, sample size, sample design, the objective of the research, variables, proposed interventions, NANDA-Int. nursing diagnosis. Results: The core sample consisted of 280 articles. On the basis of elimination criteria, most of them were rejected. Twenty six articles with quantitative methods fulfi lled the set criteria and were analysed. It was found that none of the studies works directly with the concept of resilience, neither in its declared objectives nor in the variables. Conclusion: The resources of resilience will be possible to detect on the basis of qualitative secondary analysis of the contents of the studied texts., Ivana Olecká, Kateřina Ivanová, and Literatura 35
Cieľ: Cieľom štúdie realizovanej v rámci projektu podporeného APVV (Agentúra na podporu výskumu a vývoja) bola obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Narušená pamäť a identifikácia definujúcich charakteristík v podmienkach českej a slovenskej praxe. Metodika: Na validáciu sme vybrali Diagnostic Content Validity Model (model DCV) podľa Fehringa. Za expertov sme považovali sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Experti posudzovali významnosť definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy v pripravenom validačnom hárku. Obsahoval 10 definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy, 4 položky z nástroja MMSE (Folsteinov test, Mini-Mental State Examination) a 2 neutrálne položky. Súbor expertov tvorilo 94 českých a 154 slovenských sestier. Výsledky: Za hlavné definujúce charakteristiky (vážené skóre, VS viac ako 0,75) považovali experti tie, ktoré súvisia s jednotlivými fázami pamäti (recepcia, retencia, reprodukcia). V českom a slovenskom súbore expertov boli výsledky rovnaké a sú porovnateľné so zisteniami iných autorov. Záver: Experti nepovažovali všetky definujúce charakteristiky za rovnako významné, podobne ako v iných štúdiách v rámci projektu APVV. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov) a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej a Slovenskej republike., Aim: The aim of this study (supported by project Slovak Research and Development Agency, SRDA) was to examine the content validity of nursing diagnosis Impaired Memory and to identify the defining characteristics in Czech and Slovak clinical practice. Methodology: Fehring’s Diagnostic Content Validity Model was used. Experts were nurses who achieve minimally the total number of 4 points according to modified Fehring’s criteria. Experts measured importance of diagnostic characteristics of Impaired Memory in validation form. It contained 10 defining characteristics of nursing diagnosis, 2 neutral characteristics and 4 items from MMSE (Mini-Mental State Examination) tool. Respondents were 94 Czech and 154 Slovak nurses. Results: Experts identically considered as main defining characteristics (weighted score more than 0,75), which consistent with memory phases (encoding, storage, retrieval). In Czech and Slovak data of respondents were results almost identical and are comparable with results another authors. Conclusion: Experts didn’t consider all defining characteristics as uniformly important, similarly as another SRDA studies. Particular influence had composite of respondents which had only minimal level of criteria for expert (6 points) and absence of standardize nursing terminology in Czech and Slovak Republic., Martina Tomagová, Ivana Bóriková, and Literatura
Cieľ: Obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Chronická zmätenosť a identifi kácia defi nujúcich charakteristík v podmienkach slovenskej a českej ošetrovateľskej praxe. Metódy: Na validáciu bol použitý retrospektívny Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) podľa Fehringa. Za expertov boli považované sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifi kovaných Fehringových kritérií. Súbor expertov tvorilo 144 slovenských a 107 českých sestier. Výsledky: Za hlavné defi nujúce charakteristiky (vážené skóre VS viac ako 0,75) považovali zhodne slovenskí aj českí experti: narušená interpretácia podnetov a reakcia na ne, progresívna kognitívna porucha, klinicky podložená organická porucha mozgu, zmeny v časopriestorovej orientácii a dlhotrvajúca kognitívna porucha, ktoré sú totožné s charakteristikou syndrómu demencie. Závery: Experti nepovažovali všetky defi nujúce charakteristiky za rovnako významné. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov), nekompatibilita NANDA-I Taxonómie II so Zoznamom sesterských diagnóz platným v SR a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej republike., Aim: Content validation of the nursing diagnosis Chronic confusion and identification of the defining characteristics in Slovak and Czech nursing practices. Method: Fehring’s retrospective Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) was used. Experts were nurses who obtained minimum four points according to modified Fehring’s criteria. The group of respondents comprised of 144 Slovak and 107 Czech nurses. Results: Slovak and Czech experts alike considered the following characteristics to be defining (weighted score higher than 0.75): altered interpretation and altered response to stimuli, progressive cognitive impairment, clinical evidence of organic impairment, changes in spatiotemporal orientation and long-standing cognitive impairment, which are congruent with the characteristic features of dementia syndrome. Conclusion: Experts did not regard all the defining characteristics to be of the same importance. This was due to the composite of respondents, who only reached bottom level of criteria for an expert (6 points), incompatibility of NANDA-I Taxonomy II with the List of nursing diagnosis used in the Slovak Republic and lastly the absence of standardised nursing terminology in the Czech Republic., Martina Tomagová, Ivana Bóriková, and Literatura 28