Prospektivně bylo vyšetřeno 151 pacientů s jaterní cirhózou, u kterých bylo provedeno endoskopické vyšetření horního trávicího traktu. Nejčastějším nálezem byly jícnové varixy (64,9 %), portální hypertenzní gastropatie (45,7 %) a peptický vřed gastroduodena (25,8 %). Normální nález při endoskopii horního trávicího traktu byl shledán jen v 8,6 %. Mezi ostatní nálezy patřila refluxní ezofagitida (13,2 %), brániční hiátová kýla (12,6 %), duodenogastrický reflux (8,6 %), eroze žaludečního antra (4,6 %), aftózní gastropatie (3,3 %), ragáda kardie (2 %), polyp žaludku (1,3 %), mykotická ezofagitida, karcinom žaludku, karcinom jícnu a achalázie jícnu (vždy po 0,7 %). Dále jsou diskutovány možné příčiny vysokého výskytu peptického vředu u nemocných s jaterní cirhózou. Všechny nálezy jsou korelovány s literárními údaji., Pavel Svoboda, Jiří Ehrmann, P. Klvaňa, and Lit. 18
Minidávka kyseliny acetylsalicylové (ASA) je významným rizikovým faktorem změn žaludeční a dvanáctníkové sliznice i u osob, které v anamnéze neměly nikdy žádnou symptomatologii onemocnění žaludku nebo jiný rizikový faktor. Měsíční terapie minidávkou ASA vyvolala u osob léčených ASA z důvodů kardiologické nebo neurologické indikace změny sliznice žaludku a dvanáctníku ve 43,7 %. Změny ve smyslu především erozí byly lokalizovány zvláště na sliznici žaludeční, přitom bez známek aktivního krvácení. Jestliže byla minidávka ASA podávána po dobu 1 měsíce společně s blokátorem protonové pumpy omeprazolem, došlo ke statisticky významně nižšímu výskytu slizničních změn, které byly nalezeny, pouze v 27,6 % ? rovněž bez známek čerstvého krvácení. Role přítomnosti Helicobacter pylori není zřejmě zásadní, protože u osob se slizničními změnami byl Helicobacter pylori přítomen jen u 34,1 % osob. Osoby, které musí být léčeny minidávkou ASA, zvláště pak osoby s rizikovými faktory, je nutno v průběhu terapie ASA zabezpečit léky s protektivním vlivem na žaludeční a dvanáctníkovou sliznici, v daném případě podáváním blokátorů protonové pumpy. Jestliže zvážíme přínos versus komplikace léčby nízkými dávkami ASA, léčba by neměla být indikována u osob s nízkým rizikem kardiovaskulárních nebo cerebrovaskulárních komplikací, ale byla rezervována pro léčbu nemocných s rizikem vysokým., Ivo Novotný, Petr Dítě, M. Kunovská, and Lit. 21
Enkapsulující peritoneální skleróza (EPS) je vzácná komplikace peritoneální dialýzy (PD) charakterizovaná extenzivní peritoneální fibrózou a střevní obstrukcí. Názor na etiopatogenezu není jednotný. Závažným faktorem se jeví být samotné provádění peritoneální dialýzy a expozice peritonea nefyziologickým vlivům (výskyt roste s délkou léčby peritoneální dialýzou). Existuje ale i určitá individuální vnímavost pacienta, která je zřejmě daná různou imunologickou odpovědí. Důsledkem EPS jsou těžké anatomické i funkční změny peritonea, které vedou nejen ke ztrátě dialyzační funkce peritonea, ale i k poruchám funkce střeva a těžké malnutrici. V diagnostice EPS mají velký význam zobrazovací metody (ultrazvuk, computerová tomografie), potvrzení diagnózy je histologické. Zatím neexistují laboratorní ukazatele, které by včas signalizovaly rozvoj EPS. Způsoby léčby jsou různé, provádějí se různé chirurgické zásahy (rozvolnění střevních kliček, resekce peritonea), je snaha ovlivnit imunologický proces. Lékem volby zůstávají kortikosteroidy, slibným je tamoxifen. Přesto zůstává mortalita u EPS velmi vysoká, mezi 56?93 %. Onemocnění často progreduje i po ukončení peritoneální dialýzy. Článek shrnuje dosavadní poznatky o enkapsulující peritoneální skleróze, její diagnostice a terapii., Lucie Fantová, R. Šafářová, S. Vaňková, and Lit. 16
Epilepsia je u žien pomerne často spojená s poruchami reprodukčných funkcií, ktoré zahŕňajú syndróm polycystických ovárií, hypotalamickú amenoreu a funkčnú hyperprolaktinémiu. Tieto poruchy významne participujú na vysokom výskyte infertility, predčasnej menopauzy, navyše syndróm polycystických ovárií, ktorý sa okrem iného prejavuje metabolickým syndrómom, ohrozuje pacientky aj neskorými následkami, ako sú diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulárne ochorenia vrátane artériovej hypertenzie, gynekologické neoplázie (prsník a endometrium) a v prípade otehotnenia častejším výskytom graviditou indukovanej hypertenzie. Okrem samotnej epilepsie aj antiepileptická liečba môže mať u ženy negatívny vplyv na reprodukciu. V mnohých prípadoch nežiaduce účinky liečby komplikujú život chorého viac než samotné záchvaty. Prírastok telesnej hmotnosti indukovaný liekmi by mohol byť zodpovedný za rôzne endokrinné ochorenia (menštruačné poruchy, syndróm polycystických ovárií, hyperandrogenizmus). Práca rozoberá vplyv vedľajších účinkov jednotlivých antiepileptík na rozvoj metabolických a endokrinných abnormalít. Úloha užívania antiepileptík pri rozvoji reprodukčných a endokrinných porúch bola prvýkrát popísaná Isojärvim v roku 1993. Bol zistený vysoký výskyt polycystických ovárií a/alebo hyperandrogenizmu (43 %) u žien užívajúcich valproát, ktorý bol jednoznačne vyšší než u žien užívajúcich iné antiepileptiká. Výsledky v literatúre sú dosť kontroverzné. Práca podáva prehľad súčasných poznatkov o vplyve epilepsie a antiepileptík na výskyt syndrómu polycytických ovárií, ktorý je u žien s epilepsiou podstatne vyšší (10?25 %) oproti bežnej populácii (4?7 %) a s ním súvisiaceho metabolického syndrómu. V závere sú uvedené odporúčania pre klinickú prax pri liečbe epilepsie žien vo fertilnom veku., Ingrid Dravecká, I. Lazúrová, and Lit. 26
Od roku 2005 jsou v registru pacientů léčených Thromboreductinem? (anagrelidem) v rámci některých center ČR vedeny údaje o nemocných léčených tímto preparátem od roku 2004. Cílem registru je podchycení léčebných odpovědí při terapii Thromboreductinem ? a nežádoucích účinků léku u pacientů s esenciální trombocytemií a dalšími myeloproliferacemi a následná analýza těchto dat. Dalším cílem je možnost podchycení dispozic ke vzniku klinické symptomatologie a komplikací onemocnění. Vedle samotného počtu trombocytů jsou sledovány i další rizikové faktory. V současné době jsou v databázi údaje o 336 nemocných. První analýzy údajů z registru ukazují na to, že anagrelid je velmi efektivní tromboredutivní látka, jejíž podávání je spojeno s poměrně nízkým výskytem nežádoucích účinků (11,8 %), které jsou nezávažné a obvykle tranzitorní. Poměrně pomalu je dosahováno terapeutického cíle (podle rizikové stratifikace pod 400, respektive pod 600 × 109/l trombocytů), což je patrně dáno málo razantními korekcemi dávek., M. Penka, J. Schwarz, T. Pavlík, R. Pytlík, M. Doubek, P. Dulíček, D. Pospíšilová, J. Kissová, A. Hluší, M. Schützová, O. Černá, Y. Brychtová, T. Szotkowski, Z. Volková, J. Seghetová et al, and Lit.: 32
Přestože jsou publikovány některé zkušenosti s podáváním amikacinu jednou denně u dospělých a dětí, není dosud doloženo, zda je podávání aminoglykosidů jednou denně bezpečné u starších pacientů. Podávání aminoglykosidových antibiotik jednou denně je sice pohodlnější a pravděpodobně i nákladově efektivnější, avšak u starších pacientů je možné riziko kumulativní toxicity. Toto riziko může být zvýšeno obzvláště při současném užívání dalších nefrotoxických látek. Přes toto riziko je podávání aminoglykosidů jednou denně u starších pacientů běžné a jeho důsledky nejsou dosud známy. Uvádíme případ sedmdesátiletého muže, u kterého byly zjištěny extrémně toxické hladiny amikacinu při dávkování jednou denně (1 g/denně v 30minutové infuzi) spolu se zhoršením renálních funkcí., Although some experience with single daily doses of amikacin in adults and children has been reported, to date there is no clear evidence whether the once-daily regime of aminoglycosides is safe to be administered to elderly patients. Despite the convenience and potential cost-effectiveness of once-daily administration of aminoglycoside antibiotics, there is concern over the potential cumulative toxicity associated with their use in elderly patients. This may be particularly relevant where there is concomitant use of other nephrotoxic agents. However, despite these concerns, the use of once-daily dosing of aminoglycosides is common in elderly patients and the consequences are unquantified. We present a case of 70 years old male patient, who developed extremely toxic levels of amikacin on a once-daily regime (1 g/day in 30 min. infusion) with clear evidence of renal function impairment., Tesfaye Hundie, B. Jedličková, Richard Průša, and Lit. 25
Aktualizace politického rámce "Health for All" (HFA) pro Evropu byla přijata v září 2005 a uzavřela dvouletou práci evropské úřadovny WHO. Jsou v ní shrnuty poznatky nahromaděné od vydání ZDRAVÍ 21 v roce 1998 a výsledky dvouletého šetření a konzultací se zeměmi a klíčovými partnerskými agenturami. Dokument přináší nové myšlenky pro implementaci HFA, akcentuje základní hodnoty evropské zdravotní politiky - spravedlnost, solidaritu a participaci, a víc než v minulosti podporuje specifičnost národních přístupů. Autor zdůrazňuje užitečnost HFA Update 2005 pro aktualizaci české politiky ZDRAVÍ 21 přijaté v roce 2002. Klíčová slova: Zdraví pro všechny, evropská aktualizace z roku 2005., The "Health for All Policy Framework for the WHO European Region Update 2005" adopted in September 2005 has accomplished recent work of the WHO European Office. It summarized knowledge accumulated since the last HFA version of 1998 and findings of two years' survey and consultations with European countries and key agencies.The document brings new ideas for implementation of HFA, emphasizes key values of European health policy - equity, solidarity and participation, and gives more opportunity to individual national approaches. Author emphasizes benefit of the HFA Update 2005 for an updateof the Czech "HEALTH 21" strategy approved in 2002., Jaroslav Kříž, and Lit.: 1
Cíl práce: Vyhodnocení a diskuse výsledků externího hodnocení kvality vybraných ukazatelů kvality neanalytické činnosti českých a slovenských laboratoří. Metodika: V období let 2001–2006 bylo organizováno šest cyklů externího hodnocení kvality neanalytických fází vyšetření v českých a slovenských laboratořích klinické biochemie. Byly vyhodnoceny výsledky identifikace primárních vzorků, vhodnosti biologických materiálů, hodnocení a výpočtů kritických diferencí měření, respektování pohlavního dimorfismu referenčních intervalů a aplikace diagnostických rozhodovacích limitů mezinárodních doporučení. Výsledky: V prvním cyklu nerozpoznaly laboratoře 49 % chybných identifikací pacientů, a až ve třetím pokusu klesla četnost této chyby na 8 %. Počet nerozpoznání nevhodnosti biologického materiálu k měření laktátu se pohyboval v intervalu 46–78 %. Nerespektování pohlavního dimorfismu hodnot sérového kreatininu se dopouští 48–75 % účastníků. 63–76 % účastníků nepoužívalo mezinárodní diagnostické rozhodovací limity při vyšetření základního spektra lipidů. Chybná hodnocení významnosti kritické diference klesla během dvou cyklů (1 roku) z 37 % na 16 %, počet chybných výpočtů kritické diference pak ze 43 % na 17 %. Diskuse: Výsledky ukazují málo uspokojivý stav preanalytické a postanalytické činnosti českých a slovenských klinických laboratoří. Tento stav neodpovídá v řadě laboratoří požadavkům norem kvality a požadavkům na zdravotní péči o pacienty. Mohl by souviset s nižší úrovni managementu laboratorní činnosti., Objective: Quality assessment of some extra-analytical processes in Czech medical laboratories. Method: Six surveys on the extra analytical phase were realised in 2001–2006 in Czech and Slovac laboratories. Number of participants increased from 69 to 98. Results: Errors in patient identification decreased in three years from 49% to 8%. Number of identification the unsuitable primary samples for lactate measurement ranged in the interval of 46–78%. As many as 48–75% of participants did not identify necessity of sexual partitioning the serum creatinine values. A 63–76% proportion of participants did not use diagnostic limits from international guidelines for basic lipid analytes examination. Incorrect assessment of critical differences decreased in two years from 37% to 17% and incorrect calculation of critical difference from 43% to 17%. Discussion: The results show unsatisfactory state-of-art in extra-analytical phase in clinical laboratories. A lot of errors we can impute to lower level of laboratory organisation and management in laboratory activities., Bedřich Friedecký, Antonín Jabor, and Lit. 10
Cílem tohoto článku je ukázat existenci falešného zdravotního pojištění a fakt, že k jeho používání migranty docházelo v posledních šesti letech. Studie také analyzuje hlavní faktory, které ovlivňovali rozhodnutí migranty k jeho použití. Metodologie: Studie vychází ze sekundární analýzy dat kvalitativního sociologického výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů z roku 2001, kvantitativního dotazníkového šetření o zdravotním pojištění ukrajinských migrantů z roku 2002 a kvalitativního výzkumu o zdraví dětí migrantů v České republice z roku 2005, která je doplněna nejnovějšími výsledky případové studie o přístupu migrantů ke zdravotní péči z roku 2007. Zjištění: Falešné zdravotní pojištění bylo často používáno v minulých šesti letech s výrazným nárůstem jeho používání v roce 2006. Hlavní důvody pro kupování falešného pojištění byly: neschopnost jednorázově zaplatit zdravotní pojištění na celou dobu povolení k dlouhodobému pobytu, snaha ušetřit peníze, domněnka, že falešné zdravotní pojištění pokrývá alespoň základní zdravotní péči, neinformovanost a neporozumění českému zdravotnímu systému. Závěr: V otázce falešného zdravotního pojištění se odráží několik závažných problémů, které jsou hluboce zakořeněny v systému české migrační a integrační politiky. Těmi hlavními problémy jsou: přístup migrantů k informacím, přístup cizinecké policie k migrantům a neefektivní kontrola zdravotního pojištění migrantů., The objective of this study is to demonstrate the existence of fraudulent health insurance and that it has been used by migrants during the last six years. Furthermore, the study analyses the main factors which have influenced migrant's decisions in the use of fraudulent insurance. Methodology: The study is based on a secondary data analysis of qualitative sociological research consisted of half-structured interviews from 2001, quantitative questionnaires focused on the health insurance of Ukrainian migrants from 2002 and qualitative research on the health of migrants' children in the Czech Republic from 2005 which is complemented by a very new results of case study on migrant's access to health care in 2007. Results: Fraudulent health insurance has been frequently used during the last six years with strong increase in usage during 2006. The main reasons for purchasing fraudulent insurance were: inability to pay up front in a lump sum health insurance for the entire period of a Long-Term Residence Permit, tendency to save money, misbelieve that the fraudulent insurance covers basic health care, lack of information and a misunderstanding of the Czech health system. Conclusion: The issue of fraudulent health insurance reflects several significant problems which are deeply rooted in the systems of Czech migration and integration policies. The main problems are: migrants' access to information, the attitude of Foreigners police towards migrants and the inefficient control of migrant's health insurance., Marie Jelínková, Karolína Dobiášová, and Lit.: 9
Diabetická retinopatie je jednou z nejzávažnějších komplikací diabetu. Dnes jsou možnosti farmakologické léčby poměrně široké (ACE-inhibitory, sartany, hypolipidemika, látky ovlivňující proteinkinázu C, vaskulární endoteliální růstový faktor a další). Dosud zejména chirurgicky léčitelné onemocnění je dnes ovlivnitelné i farmakoterapií. Nezpochybnitelným, základním a účinným opatřením zůstává i nadále prevence retinopatie, tedy antihyperglykemická léčba, vedoucí k trvalé normoglykemii., Alena Šmahelová, and Lit. 77