Klinické doporučené postupy (KDP) jako „systematicky vytvářená stanoviska, pomáhající lékařům a pacientům ve specifických klinických případech rozhodovat o přiměřené zdravotní péči“, jsou důležitým nástrojem klinického a manažerského rozhodování v procesu zdravotní péče. Mezi hlavní cíle KDP patří nejen pomáhat lékařům a pacientům rozhodovat o diagnostickém a terapeutickém postupu, ale také šířit nejlepší klinickou praxi založenou na systematicky hodnocených důkazech, snižovat míru nepřiměřené a zbytečné zdravotní péče, neospravedlnitelných rozdílů mezi jejími poskytovateli a zlepšovat její kvalitu. KDP také mohou významně přispět k řízení alokace omezených zdrojů ve zdravotnictví, ke zvyšování efektivnosti nákladů a snižovat riziko vzniku právní odpovědnosti v důsledku nesprávného postupu. KDP by měly být založeny na vysoce kvalitních důkazech,tedy posledních poznatcích lékařské vědy, a proces jejich tvorby a adaptace musí být systematický a vycházet z principů zdravotní péče založené na důkazech.Toho lze dosáhnout pouze využitím vysoce kvalitní metod evidence-based medicine pro jejich tvorbu, adaptaci, implementaci a evaluaci. Za tímto účelem v posledních letech vznikají doporučené postupy pro tvorbu KDP, obsahující všechny klíčové kroky nutné pro tvorbu KDP založeného na důkazech. Cílem této práce je podat přehled nejdůležitějších zahraničních metodických doporučených postupů pro tvorbu klinických doporučených postupů., Clinical practice guidelines (CPGs) are defined as “systematically developed statements to assist practitioner and patient decision about appropriate health care for specific clinical circumstances” and they are very important tool of clinical and managerial decision making. CPGs are developed for a variety of purposes such as to assist physicians and patients in their decision-making to disseminate best practice based on systematically appraised scientific evidence to improve quality of care and outcomes of patients and to decrease of inappropriate health care to decrease practice variation to decrease costs and improve cost-effectiveness. CPGs should be based on a recent scientific knowledge and high quality evidence and the process of their development and adaptation has to be systematic. The evidence-based health care principles are crucial as well as quality methods for the development, adaptation, implementation and evaluation of clinical practice guidelines. Various handbooks and guidelines for guidelines development have been developed recently and there is strong concordance between them on the key elements of an evidence-based CPG development process. The main goal of this study is to introduce the most important international and national guidelines and handbooks for CPG development., Radim Líčeník, Kateřina Ivanová, and Lit.: 29
Mnohočetný myelom je druhou nejčastější hematologickou malignitou. Předmětem našeho sdělení jsou dvě kazuistiky týkající se pozdní diagnostiky mnohočetného myelomu u pacientek s osteoporózou a renální insuficiencí. Cílem předloženého sdělení je upozornit na jednu z rizikových skupin nemocných z pohledu diagnostiky, která u nich může být obtížná, a to ženy vyššího věku., Multiple myeloma is the second most common form of haematological malignancy. The objective of this message are two casuistries related to the late diagnostics of multiple myeloma by female patients with osteoporosis and renal insufficiency. The goal is to draw attention to the group of patients at the late diagnosis risk (elderly women)., Šolcová L., Maisnar V., Tichý M., and Lit.: 5
V České republice je od roku 2008 zaveden celoplošný screening gestačního diabetes mellitus u těhotných žen. Od roku 2014 jsou však výsledky orálního glukózového tolerančního testu (oGTT), který je součástí screeningu, hodnoceny podle dvojích kritérií. Zatímco diabetologové a biochemici nově postupují podle doporučení Mezinárodní asociace pro studium diabetu v těhotenství (IADPSG), přejatého v řadě zemí a také WHO v roce 2013, čeští gynekologové zůstávají u původních diagnostických kritérií z roku 2008. Článek rozebírá nejdůležitější argumenty proti přijetí nových kritérií a vysvětluje důležitost jednotného postupu při screeningu a sledování gestačního diabetes mellitus., Since 2008 there have been screened all pregnant women for gestational diabetes in the Czech Republic. Nevertheless since 2014 the results of the oral glucose tolerance test (which is a part of the screening) have been evaluated by two different sets of diagnostic criteria. While diabetologists as well as biochemists newly use the criteria recommended by the International Association of Diabetes and Pregnancy Study Groups (IADPSG), accepted by various national medical societies and WHO in 2013 as well, czech gynecologists still use the former criteria accepted in 2008. In the article we analyse the most important arguments against the new criteria and explain the importance of unified methods of screening and follow-up of gestational diabetes (GDM)., Hana Krejčí, Kateřina Anderlová, Kateřina Andělová, and Literatura
Staging a restaging nemalobuněčného karcinomu plic levého horního laloku představuje separátní multidisciplinární výzvu v široké problematice diagnostiky a terapie tohoto závažného onemocnění. Neoadjuvantní terapie je etablovanou terapeutickou metodou v multimodální terapii nemalobuněčného karcinomu plic s předoperačně prokázaným uzlinovým postižením mediastinálního kompartmentu. Autonomie lymfatické drenáže levého horního laloku způsobuje, že nádorové buňky tvoří primární lymfatické metastázy v oblasti uzlin aorto-pulmonálního okna. Tyto lymfatické uzliny jsou rovněž součástí uzlinového kompartmentu mezihrudí. Jsou však lokalizovány mimo dosahu konvenčních stagingových metod. Proto i přes negativní mediastinoskopii a počítačovou tomografii může být intraoperačně prokázáno N2 postižení v oblasti A-P okna. Zavedení invazivního stagingu při suponované pozitivitě uzlin A-P okna by mohlo mít pro selektovanou skupinu pacientů terapeutický benefit ve smyslu primární indukční terapie před chirurgickou resekcí. Přehledová práce autorů si klade za cíl poukázat na problematiku stagingu a restagingu nemalobuněčného karcinomu plic levého horního laloku v intencích revidovaných doporučení Evropské společnosti hrudní chirurgie a našich zkušeností., Staging and re-staging of non-small cell lung carcinoma of the left upper lobe represents a multidisciplinary challenge for diagnostics and therapy of this serious disease. Neoadjuvant therapy is an established therapeutic approach for multimodal therapy of non-small cell lung carcinoma with pre-surgery diagnosed nodal spreading into the mediastinal compartment. The autonomy of lymphatic drainage of the upper left lobe causes that the cancer cells produce primary lymphatic metastases in the aorta-pulmonary (A-P) window area. These lymphatic nodes are also a part of nodal compartment of the mediastinum. However, they are localized beyond the reach of the conventional staging methods. Therefore, even in spite of negative mediastinoscopy and CT, N2 spreading into the A-P window area can be proven intra-operationally. Establishment of invasive staging during suspected positivity of the A-P window nodes might be of therapeutic benefit for selected patients, in terms of primary induction therapy prior to surgical resection. The aim of this review is to pinpoint and highlight the known issues with staging and re-staging of non-small cell lung carcinoma of the upper left lobe based on revised guidelines of the European Association of Thoracic Surgery and our experience., Michal Benej, Ivan Čapov, Jan Wechsler, Adam Peštál, Zdeněk Chovanec, Martin Páral, Stanislav Špelda, and Literatura
Nesteroidní antiflogistika (NSA) patří mezi nejčastěji předepisovaná a ve volném prodeji kupovaná léčiva. Léky ze skupiny NSA užívají zejména lidé vyššího věku s častějším výskytem bolestivých stavů vyvolaných degenerativními změnami pohybového aparátu. NSA samostatně nebo v kombinaci s jinými léky mohou mít nežádoucí účinky, které zasahují do různých systémů, z nichž nejvýznamnější je působení na gastrointestinální trakt. Míra rizika nežádoucích účinků NSA stoupá s věkem. Věk nad 65 let představuje jeden z klíčových rizikových faktorů. Rizikovým faktorem je nejen věk a jeho biologické souvislosti, ale také polymorbidita a polypragmazie, které ho provázejí. U seniorů je účinnost protektivních mechanizmů snížena v důsledku změn podmíněných věkem, a to zejména změn ve splanchnické oblasti; uplatňují se však i další změny ve farmakokinetice léčiv, například změna distribuce, metabolizmu a vylučování léčiv. Problém je umocněn i tím, že ve věkové skupině nad 65 let se zvyšuje procento pacientů podstupujících antiagregační léčbu kyselinou acetylsalicylovou, zvyšuje se podíl pacientů na antikoagulační léčbě a vyšší je i procento pacientů, kteří dlouhodobě užívají antidepresiva. Žaludeční komplikace léčby NSA jsou relativně časté, ale lze jim do značné míry předejít. U každého pacienta, a zvláště pak u pacientů v seniorském věku, je třeba individuálně zvažovat klinickou indikaci NSA a vyhodnocovat riziko komplikací léčby, zvážit přínos a rizika užívání ASA, případně jejich kombinací, a zvažovat profylaxi inhibitory protonové pumpy., Bohumil Seifert, and Lit.: 11
Olovo je kumulativní jed, který je zvláště nebezpečný pro malé děti. I při nízké úrovni expozice, která byla dříve považována za bezpečnou, poškozuje vývoj mozku a nervového systému, což vede k poruchám chování a snížení inteligence dětí. Hlavním zdrojem expozice olovu je potrava. Pitná voda může představovat významný příspěvek expozice olovu ve starých budovách s původními olověnými rozvody vody. Cílem prezentované práce bylo získat základní informaci o expozici olovu z pitné vody ve vytipovaných školských zařízeních ve starých budovách v Pardubickém kraji a o možném zdravotním riziku pro děti. V letech 2013 a 2014 byly v součinnosti se Zdravotním ústavem vyšetřeny vzorky pitné vody ve 20 školských zařízeních. Vzorky byly odebrány jak ráno po noční stagnaci vody v potrubí, tak náhodně během dne. Zvýšený obsah olova ve srovnání s dodávanou vodou z vodovodu byl zjištěn ve většině zařízení. V téměř polovině zařízení byly nalezeny zvýšené koncentrace olova i ve vzorcích náhodně odebraných během dne při provozu školy a ve 3 zařízeních bylo zjištěno překročení současného hygienického limitu 10 µg/l. Při charakterizaci rizika vývojové neurotoxicity u dětí byla použita Metodika rozdílu expozic (MOE), doporučená EFSA. Výsledkem je konstatování, že i podlimitní obsah olova v pitné vodě ve školském zařízení může představovat sice malé, ale ne úplně zanedbatelné riziko nepříznivého ovlivnění nervového vývoje u dětí. Do péče o zdravé prostředí předškolních a školních zařízení by proto měla patřit i eliminace tohoto potenciálního rizika., Lead is a cumulative toxicant that is particularly harmful to young children. Even at lower levels of exposure that were previously considered safe, lead damages brain and nervous system development resulting in behavioural changes and decreased intelligence of children. The main source of lead exposure is food. An important contributor to lead exposure may be the tap water in old buildings, having the original lead plumbing. The aim of the present study was to obtain basic information about lead exposure from drinking water in selected educational facilities placed in old buildings in the Pardubice Region as well as the possible health risks for the children. Between 2013 and 2014, in collaboration with the Public Health Institute, samples of drinking water in 20 educational facilities were examined. The samples were taken both in the morning after overnight water stagnation in the pipes and randomly during the day. In most facilities the lead content was increased as compared to water regularly supplied in the mains. In almost half of the monitored facilities increased lead content was detected even in the samples taken during the day. In three facilities the lead content exceeded the current lead content limit 10 µg/l. To characterize the risk of developmental neurotoxicity in children, the methodology "margin of exposure" (MOE), recommended by EFSA, was used. The result is, that even a lower lead content in drinking water of school facilities than the regulatory limit value may pose a small but not entirely negligible risk of neurodevelopmental effects. Care for the healthy environment at preschool and school facilities should therefore also include the elimination of this potential risk., Bohumil Havel, Dagmar Švadlenková, Lenka Labudová, Jakub Havel, Otto Horníček, and Literatura
V České republice byly v minulých letech v rámci zdravotnických zařízení učiněny určité chyby týkající se provádění sterilizačních zákroků. Kromě nedodržení podmínek pro provádění sterilizace stanovených ve směrnici Ministerstva zdravotnictví č. 1/1972, o provádění sterilizace, docházelo rovněž k administrativním pochybením a ke zpochybnění pravosti podpisů písemného informovaného souhlasu. Klíčovým problémem byl však písemný informovaný souhlas a komunikace lékaře s pacientem. S ohledem na výše uvedené se tento článek zabývá legálním provedením sterilizace, které bude bezvadné pouze za předpokladu splnění všech zákonem vyžadovaných podmínek., tzn. písemného informovaného souhlasu pacienta (popř. vlastní žádosti pacienta), jemuž předchází kvalifikované poučení pacienta o účelu, povaze, předpokládaném prospěchu, následcích, včetně informace o PST syndromech (post tubal sterilization syndrome), reálných alternativách, možných rizicích zdravotního výkonu a léčebném režimu. Dále pak je nutné posouzení a samotné provedení sterilizačního zákroku v souladu se směrnicí Ministerstva zdravotnictví č. 1/1972 a dalšími právními předpisy., In the Czech Republic, the Health centres made several administrative mistakes when performing sterilization. Besides breach of the rules relating to sterilization that were determined in the directive of the Ministry of Health no. 1/1972, there were as well administrative omissions and problematical authenticity of some patients'signatures.The key problem however lay in the written informed agreement of a patient confirming his consent with the medical operation. Execution of sterilization is flawless and in accord with the law, only if certain conditions are met. Sterilization requires the written informed agreement of a patient (or patient's own application) that should be preceded by qualified information given the patient about the purpose of sterilisation, its character, expected benefits, probable implications including information about PTS syndromes, possible alternatives to the intended operation, information about potential hazards of the operation, and finally information about medical care procedure. Moreover, it is necessary to assess and perform of the sterilization according to the directive of the Ministry of Health no. 1/1972 and to other concerning regulations., Michaela Kozáková, and Lit.: 9