Background: We have analyzed the aged population disability processes to establish specifics and regularities of the causal structure of disability among the working and nonworking aged population. Methods: In total, 1208 examination reports of the Medical & Social Expert Commission have been subjected to excerption in Almaty. Results: Persons having the second disability status prevail in the working aged contingent 4,4%, which is much higher than the ratios for the first and second disability statuses (0,4% and 0,6%, respectively). Among the nonworking population, persons having the second disability status largely prevail too 8,1% (3,1% and 1,1%, respectively). The casual structure of disability among the nonworking disabled persons includes as follows: blood circulatory system diseases (40%), malignant neoplasms (27,2%), and diseases of the eye and its appendages (10,2%). They are followed by endocrine diseases, nutritional and metabolic disturbances (7,6%), bodily injuries (3%), and urogenital system diseases with musculoskeletal system ones 2,3% each. The data collection for the working aged population contingent has found out blood circulatory system diseases (47%) and malignant neoplasms (34,4%). Alongside with that, the distinctive feature among the said aged population cohort is a substantial predominance of bodily injuries (7,4%), endocrine diseases, nutritional and metabolic disturbances (2,3%), and only 1,4% is accounted for diseases of the eye and its appendages., Akmaral K. Abikulova, Kazbek A. Tulebaev, Aikan A. Akanov, Botagoz S. Turdalieva, Sundetgali B. Kalmahanov, Mussaeva A. Bakhit, Aldamzharova K. Madina, and Literatura
Dyslipoproteinemie v rámci metabolického syndromu se jako jeden z klasických rizikových faktorů aterosklerotických kardiovaskulámích chorob uplatňuje i ve vyšším věku. Prediktivní význam zvýšených koncentrací celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu a triacylglycerolů je u geriatrických jedinců zachován. Doporučení k léčbě nejsou jednotná, ale shodně zdůrazňují individuální přístup. Kandidáty léčby jsou zejména nemocní s diagnózou ischemické choroby srdeční (ICHS) a se subklinickými formami iCHS, kde má léčba prokazatelný efekt do dvou let od zahájení a kde vede ke snížení rizika budoučí koronárni příhody až o 45 %. Méně často budeme léčit jedince s absencí ICHS a ostatních rizikových faktorů. Základem hypolipidemické intervence u pacientů vyššího věku je dieta. Nezapomínáme na pohybový režim. Farmakoterapie dyslipidemil je určena pro jedince s vysokým rizikem. Zahajujeme nižší dávkou obvykle fibrátů, při převažujícím zvýšení LDL-cholesterolu podáváme statiny a monitorujeme nežádoucí účinky léčby., Dyslipoproteinemia of metabolic syndrom as one among classical risk faaors of atherosclerotic cardiovascular diseases has been involved also in the aged. The prediaive value of total cholesterol, LDL cholesterol, HDL cholesterol and triacylglycerols is preserved. The therapeutic guidelines are not unique, but they stress an individual approach. Candidates of treatment are mainly the patients with diagnose of coronary heart disease (CHD) and sublinic form of CHD, where the treatment has been effeaive within two years and lead to decrease of CHD risk up to 45%. The individuals with CHD and other CHD risk faaors absent would be treated less ofl:en. The diet is an basic treatment option of hypolipidemic intervention in the elderly. We do not omit exercise. The pharmacotherapy of dyslipidaemia is used for the individuals with high risk. We usually start with lower dose of fibrates and/or statins in prevailing LDL-hypercholesterolemia, and monitor for adverse effects of such therapy., Vladimír Bláha, Dagmar Solichová, Zdeněk Zadák, Lit: 8, and Souhrn: eng
V článku se popisuje vývoj spotřeby léčiv v ČR ve vztahu k demografické struktuře obyvatel. Na základě vlastního výběrového šetření mezi více než i 700 respondenty ve věku 60 a více let je referováno o průměrné spotřebě léčiv podle pohlaví a věku, je podán přehled nejčastěji předepisovaných léků a léků volně prodejných, výše doplatků za léky. Při preskripci by mělo být vedle hlediska účinnosti a bezpečnosti u předepisovaných léků bráno v úvahu hledisko ekonomické racionality, jako naléhavé se jeví postupné vypracování farmakoterapeutických guidelines pro léčení seniorů, výchova lékařů v klinické farmakoekonomice a prohloubení spolupráce mezi lékari, farmaceuty a pacienty., Changes of drug consumption in relation to the demographical structure of the poplation in Czech Republic are described in the paper. On the basis of own selective examination in more than 1700 respondents of age 60+, mean consumption of drugs accordig to age and gender, summary of most frequent prescribed or over-the-counter drugs and the extent of payments for drugs is referred. Beside effectiveness and safety of prescribed drugs, economical rationality should be taken into account in drug prescription. Gradual elaboration of pharmacotherapeutic guidelines for the treatment of seniors, education of physicians in clinical pharmacoeconomy and extension of collaboration between physicians, pharmacologisats and patients seems very imperative., Lenka Práznovcová, Lit: 12, and Souhrn: eng
V populaci starších osob je běžný úbytek funkčních kapacit, postupný vznik různých nemocí až k širší multimorbiditě a nárůstu problémů v sociální oblasti, které mohou akcentovat stařeckou křehkost a neschopnost žít samostatně. Článek rozebírá komplexně problematiku geriatrické multimorbidity a klade důraz na její úskalí a rizika, potřebu interdisciplinárního přístupu a myšlení lékařů, a to včetně úskalí moderní farmakoterapie. Cílem geriatrické medicíny je optimalizace reziduálních funkcí navzdory poklesu celkových funkčních kapacit organizmu při rostoucí multimorbiditě. Autoři chtějí tímto přehledovým článkem především upozornit i odbornou veřejnost na neustále rostoucí počet seniorů v populaci a na potřebu povědomí umět správně interpretovat a chápat tuto zcela novou realitu., In the elderly population there are common permanent decrease of functional capacity, gradual emergence of various diseases leading to the wider multimorbidity and increased problems in the social sphere, which can develop frailty and social dependency. The paper analyzes the complex issue of geriatric multimorbidity and emphasizes its pitfalls, the need of an interdisciplinary approach and thinking of doctors, including the risks of modern pharmacotherapy. The aim of geriatric medicine is to optimize residual functions despite the decline in total functional capacity with increasing multimorbidity. The authors want to direct the attention of the professional community to the permanently growing numbers of the elderly and to emphasize the need of awareness of the problem so that they could understand and cope with this absolutely new reality., and Pavel Weber, Dana Prudius, Hana Meluzínová
Jedním z nejspornějších problémů v současné biologii a medicíně je existence plasticity kmenových buněk. Termínem plasticita se míní fenotypový potenciál kmenových buněk, který je širší než jsou fenotypy diferencovaných buněk jejich původních tkání. Mnoho laboratoří již podalo důkaz o existenci plasticity kmenových buněk, ale vznikla celá řada námitek k prezentovaným výsledkům. Prezentujeme některé z námitek zpochybňujících údaje o plasticitě kmenových buněk. Tyto sporné otázky uvedeme do kontextu s tradičním pohledem na potenciál kmenových buněk a diverzifikaci buněčných fenotypu u dospělých a stárnoucích buněčných fenotypech. Vzhledem k malému prostoru se nebudeme zabývat plasticitou embryonálních a nádorových kmenových buněk. Naopak chceme v našem sdělení poukázat na některé otázky a problémy spojené s plasticitou kmenových buněk v dospělém organizmu a na úzký vztah k procesům regenerace a stárnutí. Z dosavadních experimentálních výsledků můžeme říci, že kmenové buňky pravděpodobně mají klíčovou úlohu v těchto procesech. Vzhledem k tomu, že se jedná o rychle se rozvíjející obor, je velmi obtížné najít jasné vysvědení pro nastolené otázky, a proto se omlouváme, že některé prezentované závěry potřebují další vysvědení a hlubší studium dané problematiky Toto sdělení představuje určitou sondu a úvod do diskuse určené celé řadě odborníků., One of the most controversial problem in biology and medicine is the existence of stem ceUs plasticity. The term plasticity, as it is understood, is the potential of stem ceU fenotypes that is much broader that fenotypes of differentiated ceUs of their original tissues. Many laboratories have documented the existence of stem cell plasticity, however, there are still many objections to the reported results. Here, we present some of these objections to the reported results. Here, we present some of these objections questioning the data on stem cell plasticity in the context with the traditional view on stem cell potential and diversihcation in adult and aging cell fenotypes. As there is not enough space, we will not discuss the plasticity of embryonal and tumour stem ceUs. Instead, we wish to point out some problems associated with plasticity of stem ceUs in an adult organism and show their close relation to processes of regeneration and aging. Recent experimental results indicate that stem ceUs may have a key role in these processes. With regard to rapid developments in biology and medicine, some answers to the problems that seemed to be resolved according to the current state of knowledge, would have to be changed. This communication is just meant as an introduction and a probe for discussion for many concerned scientist., Stanislav FIlip, Jaroslav Mokrý, and Lit. 42
V tomto článku předkládáme své zkušenosti s moderními přístupy k léčbě chronické rány u geriatrických pacientů v následné péči. Uvedené kazuistiky demonstrují význam komplexní péče, která je předpokladem úspěšné léčby chronických ran. Využití moderních převazových materiálů v kombinaci s celostním pohledem na pacienta a multioborovou spoluprací vede k urychlení hojení ran, zlepšení kvality života pacienta a snížení ekonomických nákladů na léčbu. V následujícím textu se věnujeme nejzávažnějšímu typu chronické rány - dekubitu., Radka Kovačovičová, Anatoliy Tsybulya, Vladimíra Šípková, and Lit.: 12
Onemocnění štítné žlázy je ve starším věku diagnostikováno až u 25 % osob, především se nachází uzlová přestavba nejen ve strumě, ale i v nezvětšené štítné žláze. Tyto změny, často jako důsledek degenerativnich změn, bývají náhodně diagnostikovány při vyšetření krku ultrazvukem při vyšetřování karotid. Překvapivě často je při cíleném vyšetření starší populace diagnostikována porucha tyreoidální funkce, častěji hypotyreóza, a to až u 10-15 % žen starších 65 let. Jak subklinické, tak i hypotyreózy s klinickými projevy unikají pozornosti díky nenápadnému a pozvolnému průběhu, často imitujícími příznaky stárnutí. Příslušná substituční léčba je nezbytná, vyžaduje však zpočátku dobrou spolupráci s pacientem a častější kontroly zvláště u osob s postižením srdce. Tyreotoxikóza je u starších osob méně častá, nicméně při nálezu nodózní strumy a dysrytmií je (sub)klinická tyreotoxikóza pravděpodobná. Negativní dopad nedostatečně léčené tyreotoxikózy především na oběhový aparát a na skelet je prokázán, proto je zapotřebí tyto osoby léčit definitivně, tj. operad nebo radiojodem. Vyvolání poruchy tyreoidální funkce (tyreotoxikózy nebo hypotyreózy) podáváním amiodaronu je až u 10 % takto léčených, léčba cytokiny (interferon) z onkologické či jiné indikace má obdobné důsledky. Doporučujeme proto u léčených starších osob monitorování tyreoidální funkce. Vzhledem k častější incidenci tyreopatií u osob s diabetes mellitus I. typu má být vyšetření tyreoidální funkce provedeno opakovaně. O doporučení screeningu dysfunkce tyreoidey u starší populace při pravidelných prohlídkách u praktických lékařů se nyní vedou diskuse., About 25 % of people are diagnosed with thyroid disease in older age-groups, most frequently nodular changes are to be found, not only in patients with goitre but in those with the thyroid gland of normal size .These changes - which are often the result of degenerative process - are usually diagnosed by chance during ultrasound of the neck for carotid examination. Ssurprisingly frequent is the diagnosis of thyroid dysfunction during deliberate examination in the older populaťion; hypothyroidism is the most common, in up to 10-15 % older females 65+. Like subclinical forms, even hypothyroidism with clinical symptoms is underdiagnosed in elderly because of its inconspicuous and gradual development which mimics the symptoms of ageing. Appropriate substitution therapy is necessary. However, in older people more frequent check-ups particularly in those with cardiac disease and monitoring of patient's compliance is recommended. Thyrotoxicosis is less frequent among older people. Nevetheless when nodal goiter and dysrhythmia are discovered, it is also likely that (sub)clinical thyrotoxicosis is present. The negative impact of insufficiently treated thyrotoxicosis particularly on the circulatory system and bones has been proven. Therefore it is necessary to treat these persons thoroughly, i.e., by operation or radioiodine. Problems with the thyroid function (thyrotoxicosis or hypothyrosis) due to amiodaron treatment develop in up to 10% of treated patients; treatment with cytokins (e.g. interferon) in oncological or other indilarly in older age-groups. In view of the more frequent incidence of thyropathy in persons with diabetes mellitus 1. type, examination of the thyroid function should be carried out repeatedly in older diabetics. Screening for thyroid dysfunction in older persons during regular bi-annual check-up at primary care is now under discussion., Zdenka Límanová, Lit: 8, and Souhrn: eng
Na osteoporózu, průvodní problém postmenopauzálního období je třeba pohlížet spíše jako na „perignózu“ a chápat ji komplexněji v souvislosti se sarkopenií jako projev stárnutí organizmu. Tuto skutečnost se snaží postihnout nový termín „syndrom dysmobility“. Hlavním léčebným opatřením musí být vedle suplementace kalciem a vitaminem D a podávání antiosteoporotik především zajištění vhodné a dostatečné fyzické aktivity., Osteoporosis, an accompanying problem of the postmenopausal period, needs to be rather considered as “perignosis“ and understood more broadly in relation to sarcopenia as a symptom of ageing of the organism. A new term “dysmobility syndrome“ attempts to reflect this factor. The main therapeutic measure, apart from supplementing vitamin D and administering osteoporotic preparations, must be the provision of appropriate and sufficient physical exercise., and Jiří Jenšovský
Cílem studie bylo zhodnotit sluchové ztráty pedagogů mateřských škol, které by mohly souviset s expozicí hluku, který vzniká v dětském kolektivu. Kvalita sluchového prahu byla vyšetřována pomocí tónového audiometru. K získání důležitých anamnestických dat byl používán předem sestavený dotazník. Celý soubor byl rozdělen na tři skupiny, podle délky praxe. Sluchová ostrost byla hodnocena pomocí průměrných ztrát sluchu na vyšetřovaných frekvencích (125–8000 Hz), srovnáním s normou ČSN EN ISO 7029 a pomocí procentuálních ztrát sluchu dle Fowlera. Ve srovnání s normou nebyly zjištěny u pedagogů mateřských škol významně vyšší ztráty. Sluchový práh se zhoršoval s délkou praxe (bez adjustace na věk), nejvýrazněji na vysokých frekvencích (6–8 kHz). Výsledné audiogramy neodpovídají ztrátám sluchu z profesionální expozice hluku, ale procesům stárnutí sluchového aparátu vlivem věku. Z nespecifických účinků hluku se u pedagogů vyskytovala únava (71 %), porucha soustředění (66 %), bolest hlavy (61 %) a stres (58 %). Zažívací obtíže byly zaznamenány u 30 %, vysoký tlak u 25 % respondentů., The aim of the study was to evaluate hearing loss in nursery school teachers as potentially related to occupational noise exposure from children. The quality of the auditory threshold was measured using a tone audiometer. A questionnaire was used to obtain important anamnestic data. The whole set was divided into three groups according to length of practice. Hearing acuity was assessed using average hearing loss at investigated frequencies (125–8000 Hz), compared to ČSN EN ISO 7029 standard and using the hearing loss percentage according to Fowler. Compared to existing norms no significant cases of hearing loss were detected among nursery school teachers. The auditory threshold deteriorated length of practice (without adjustment for age), most significantly at high frequencies (6–8 kHz). Resulting audiograms do not comply with hearing loss from occupational exposure to noise, but expected age-related deterioration. Among non-specific effects of noise fatigue (71%), impaired concentration (66%), headache (61%) and stress (58%) were detected. Digestive problems were reported in 30% of teachers. High blood pressure was reported in 25% of respondents., Petra Sachová, Eva Mrázková, Kristýna Richterová, Hana Tomášková, Vladimír Janout, and Literatura