Onkologická léčba je často spojena s výskytem nežádoucích účinků, z nichž nejzávažnější jsou účinky pozdní. Mohou se vyskytovat po chemoterapii, hormonální léčbě, ale zejména po radioterapii. Na zhodnocení pozdních vedlejších efektů biologické léčby není ještě dostatečný časový odstup. Pozdní vedlejší účinky léčby se vyskytují u nemocných, kteří dlouhodobě přežívají, jsou většinou obtížně řešitelné a zhoršují kvalitu života., The treatment of cancer is often linked with the occurrence of unwanted side effects, the most serious of which are the late effects. They can develop after chemotherapy, hormonotherapy, but especially after radiotherapy. It is still too early to evaluate the side effects of biological treatment more deeply. The late side effects of the treatment occur at long-term survivors, they are mostly difficult to solve and make the quality of life worse., Hana Šiffnerová, and Literatura 20
Kazuistika prezentuje případ mladé ženy, která utrpěla poranění jater při úrazu elektrickým proudem a následném pádu ze stožáru vysokého napětí. Vzniklý jaterní hematom se při negativním vstupním CT vyšetření prezentoval s 48hodinovým časovým odstupem., Our report presents the case of a young woman who suffered liver trauma after electrical current injury and ensuing fall from an electricity pylon. The resulting intrahepatic hematoma manifested after a time interval of 48 hours following the injury, with initially negative CT scan., and M. Holešta, V. Janík, R. Gürlich, H. Šuca
Východiska: V roku 2008 viaceré medzinárodné spoločnosti prezentovali nové nutričné odporúčania týkajúce sa prevencie alergických ochorení. Zmeny v odporúčaniach sa dotýkali dĺžky dojčenia, veku integrácie prvého príkrmu a zavedenia potenciálne alergénnych potravín do jedálnička dieťaťa. Cíl: Cieľom výskumu bolo posúdiť vplyv rodinnej alergickej anamnézy na zavedenie prvého nemliečneho príkrmu a potenciálne alergénnych potravín do jedálnička dojčaťa. Metody: Prierezová štúdia bola realizovaná u 405 slovenských matiek v období októbra 2011 až apríla 2012. Deti respondentov boli zaradené do 2 skupín: deti s alergickou predispozíciou a deti bez alergickej predispozície. Pri štatistickom vyhodnotení bol použitý Mann-Whithey test a test logistickej regresie. Výsledky: Vek integrácie 1. príkrmu sa nelíšil s ohľadom na alergickú predispozíciu detí. Citrusové ovocie, ryby, vaječný bielok, jogurt, syr, tvaroh a kravské mlieko boli integrované štatisticky skôr deťom bez alergickej predispozície, kým kefírové mlieko štatisticky skôr deťom s alergickou predispozíciou. Závěry: Napriek existencii nových preventívnych postupov sa matky riadia pri integrácii potenciálne alergénnych potravín starými odporúčaniami. Preto je potrebné zvýšiť povedomie opatrovateľov detí o nových nutričných preventívnych postupoch., Background: In 2008, several international associations presented the new nutritional recommendations for the prevention of allergic diseases. e changes in the recommendations are concerned the length of breastfeeding, the age of the integration of first weaning food and the introduction of potentially allergenic foods into the infant diet. Aim: e goal of the research was to assess the effect of family history of allergy to introduce first weaning food and potentially allergenic foods into the infant diet. Methods: In the period October 2011 to April 2012, we performed the cross-sectional study in 405 Slovak mothers. e children of the respondents were grouped in two categories: children with allergic predisposition and children without allergic predisposition. We used Mann-Whithey test and logistic regression. Results: e age of the integration the first weaning food was not different with respect to allergic predisposition of children. Citrus fruit, the fish, egg white, yogurt, cheese, cottage cheese, and cow’s milk were integrated statistically sooner in children without allergic predisposition, while kefir milk statistically sooner in children with allergic predisposition. Conclusions: Despite the existence of new preventive recommendations, the mothers introduced of potentially allergenic foods by old recommendations. It is therefore necessary to raise awareness of carers of children about new nutritional preventive procedures., Slávka Mrosková, Anna Eliašová, Dagmar Magurová, and Literatura
Správny staging hepatocelulárneho karcinómu (HCC) má zásadný význam pre optimálnu voľbu terapeutického postupu. Pomocou celotelového funkčného PET zobrazenia (vo fúzii s CT alebo MRI) možno získať dopĺňajúcu informáciu k výsledkom morfologických zobrazovacích metód. Na prekonanie nedostatočnej senzitívnosti 18F-fluórodeoxyglukózy (FDG) pri HCC boli navrhnuté markery lipidového metabolizmu, najmä cholín (11C-cholín) a jeho analógy 18F-fluórocholín (FCH) a 18F-fluóroetylcholín (FEC), pre ktoré bola potvrdená dostatočná senzitívnosť pre dobre, stredne aj zle diferencovaný HCC. Jednotlivé lézie resp. oblasti HCC však môžu vykazovať rôzny stupeň diferenciácie, z čoho vyplýva ich variabilne vyznačený glukózový a lipidový metabolizmus. V súčasnosti je tak za najvýkonnejšiu funkčnú zobrazovaciu metódu primárneho a metastatického HCC považovaná kombinácia FDG a markera lipidového metabolizmu. Funkčná informácia získaná pomocou kombinácie FDG a markera lipidového metabolizmu má tiež potenciál poskytnúť užitočnú prognostickú informáciu: vizualizácia HCC pomocou FDG je asociovaná so zlou prognózou, zatiaľ čo jeho vizualizácia pomocou markera lipidového metabolizmu indikuje priaznivú prognózu. Spomedzi non-HCC malígnych primárnych nádorov pečene u dospelých bola pozorovaná akumulácia markerov lipidového metabolizmu len v prípade cholangiokarcinómu. FCH môže byť užitočný aj pri funkčnom zobrazení hepatoblastómu u detí. Adenóm pečene je len zriedkavo vizualizovaný pomocou FDG alebo markerov lipidového metabolizmu, naopak fokálna nodulárna hyperplázia (FNH) zvyčajne akumuluje markery lipidového metabolizmu a môže byť zdrojom falošne pozitívnych nálezov pri pátraní po HCC, ale nebýva vizualizovaná pomocou FDG. Pri diferenciálnej diagnostike adenómu, ktorý potenciálne môže degenerovať do karcinómu, a FNH môže byť jeho zvýšená akumulácia markerov lipidového metabolizmu nápomocná., x, Ľudovít Lukáč, Branislav Kunčák, Marika Vereb, Lucia Kaliská, Soňa Balogová, and Literatura
Prezentujeme kazuistiku nemocné s časnou protézovou infekční endokarditidou biologické aortální náhrady, při jejíž diagnostice a indikaci následné reoperace sehrála významnou roli pozitronová emisní tomografie (PET) s použitím 18F-fluorodeoxyglukózy., x, David Zogala, Zuzana Hlubocká, Jiří Beneš, Jaroslav Lindner, Jozef Kubinyi, and Literatura
Základem stati jsou náčrty transverzálních řezů plic s vyznačením obvyklých hranic mezi jednotlivými plicními dílci (segmenty) a stručný přehled nejčastějších variací anatomického uspořádání plic a upozornění na vývoj jejich názvosloví., Core of this text are drawings of transversal sections of lungs showing the usual boundaries between individual lung segments and a brief overview of the most common anatomic variation of lung structure and a notice on the development of their Czech nomenclature., Tomáš Kolín, and Literatura 8
Autoři uvádějí vlastní zkušenosti s karcinomem mléčné žlázy u nemocných ve stáří. Je uveden soubor 52 pacientů s nemetastazujícím karcinomem mléčné žlázy, kteří měli významnou komorbiditu, anebo odmídi chirurgickou léčbu. Všichni byh léčeni hormonální terapií (HRT), a to selektivními inhibitory aromatázy (SLA). Regresi nádoru zaznamenaH ve 45 případech (86,5 %), kompletní klinickou odezvu (cCR) v 8 případech (15,5 %). Senioři snášeli léčbu dobře. Byl konstatován významný léčebný benefit a udržení kvality života., The authors present their own experience with lacteal gland cancer in old age. There is given a set of 52 patients with nonmetastatic lacteal gland cancer having significant comorbidity or having refused the surgical treatment. They all have been treated by hormonal therapy (HRT), namely by selective aromatase inhibitors (SAI). The carcinoma regression was reported in 45 cases (86.5%), complete clinical response (cCR) in 8 cases (15.5%). The treatment was well-tolerated by the senior patients. There was stated a significant therapeutic benefit and the maintained quality of life., Pavel Jandík, Jindřiška Mergancová, Bohuslav Melichar, and Lit. 10
Cíl: předvést praktické využití protokolu, který vydal v roce 2006 CLSI (Clinical and Laboratory Standards Institute) pod označením EP15-A2 Vol.25 No.17„User Verification of Performance for Precision and Trueness; Approved Guideline, Second Edition“ [1], dále jen EP15-A2, za účelem uživatelské verifikace preciznosti analytické metody deklarované výrobci IVD MD pro klinické laboratoře. Výsledky: verifikace preciznosti deklarovaná výrobcem se prováděla na koncentraci katalytické aktivity enzymu γ-glutamyltransferázy v lidském séru (měřená veličina), a měření se provádělo na dvou koncentračních hladinách vždy ve třech opakováních v průběhu pěti dní. Diskuse: upozornit na existenci potenciálního úskalí alternativního způsobu odhadu mezilehlé preciznosti měřicího postupu nazvaného „Varianta 1“ a uveřejněného v tomto časopise (dále jen KBM), č. 1/2011, ve sdělení českého kolektivu autorů „Doporučení k provádění validace a verifikace analytických metod v klinických laboratořích“ [2], dále jen „Doporučení“. Závěr: hodnocení čtyřkrokové aplikace protokolu EP15-A2 v praxi, přísliby nové verze EP15-A3, preciznost., Objective: to demonstrate the practical application of the EP15-A2 Vol. 25 No.17 CLSI document titled as „User Verification of Performance for Precision and Trueness; Approved Guideline, Second edition“ [1], next only EP15-A2, to the user verification („spot-checking“) analytical methods precision of manufacturer claims in clinical laboratories, which was published by CLSI 2006. Results: the precision manufacturer precision claims were tested on the gamma-glutamyltransferase catalytic concentration in human serum (measurand), at two levels, running 3 replicates on each of the 5 days. Discussion: the possible pitfalls of the analytical method precision alternative verification way when the intermediate precision is assessed as the „Option 1“ formerly published in „Recommendation to perform the analytical methods validation and verification in clinical laboratories“ [2], next only „Recommendation“, in this journal „Clinical biochemistry and metabolism“, next only KBM, No. 1/2011, by the Czech authors collective. Conclusion: the evaluation of 4-steps EP15-A2 protocol application in practice, the new version EP15-A3 promises., and Ambrožová J.