Selen, který tvoří významnou komponentu řady enzymů, je pro lidský organizmus esenciálním prvkem. Jeho nedostatečný přívod má vliv na funkčnost prakticky všech tkání. Cílem naší práce bylo stanovit distribuci obvyklého přívodu selenu stravou, porovnat zjištěné hodnoty s výživovými doporučeními a stanovit nejvýznamnější expoziční zdroje selenu v české dietě. K tomuto účelu byla využita aktuální data o obsahu selenu v potravinách (2010/2011), která byla čerpána z výsledků projektu sledování dietární expozice realizovaného v rámci programu Monitoringu zdraví a životního prostředí. Údaje o spotřebě potravin byly pořízeny v národní Studii individuální spotřeby potravin (SISP 04) uskutečněné v letech 2003–2004 na reprezentativním vzorku populace České republiky (2590 mužů a žen ve věku 4–90 let). Pro každou osobu ve výběru byl vypočten aktuální přívod selenu a následně byla určena distribuce obvyklého přívodu v definovaných skupinách populace. Z výsledků vyplynulo, že ve skupinách dětí (4–14 let), dospívajících a dospělých mužů (15–59 let) se jeví přívod selenu stravou u většiny osob jako dostatečný. Naopak nejvíce rizikovými skupinami z hlediska nízkého přívodu selenu byly dospívající dívky (15–17 let), dospělé ženy (≥18 let) a starší muži (věk 60 let a více). Přibližně u 60 % dospívajících žen a 75 % dospělých žen neodpovídal zjištěný přívod selenu doporučeným hodnotám. Dietární zdroje selenu se lišily v závislosti na věku a pohlaví, obecně však převažovaly zdroje živočišné, které tvořily přibližně 70 % z celkového přívodu. Vyšší přívod selenu běžnou stravou by bylo možné zajistit především vyšší konzumací mořských ryb a rybích výrobků, které představují bohatý a v naší populaci stále v nízké míře přijímaný zdroj selenu., Selenium is an essential element and component of many enzymes in the human organism. Deficiency can affect the function of virtually all tissues. The main objective of this article is to present the distribution of usual selenium intake in the Czech population, to compare the obtained values with available dietary recommendations and to determine the most important dietary sources of selenium. For this purpose current analytical data (2010/2011) on the selenium content in foodstuffs from the project of Environmental health monitoring in the Czech Republic and data on food consumption originated from the national survey SISP 04 (Study of individual food consumption) were used. SISP 04 was carried out between 2003–2004 on a representative sample of the Czech population (2,590 men and women aged 4–90 years). Actual intake of selenium was calculated for each subject in the sample and subsequently usual intake distributions were estimated in defined population subgroups. The results indicated that selenium intake appears to be sufficient in groups of children (4–14 years) and young and adult men (15–59 years). Population groups with increased risk of low selenium intake were identified as teenage girls (15–17 years), adult women (≥18 years) and elderly men (60 years and over). Approximately 60% of teenage girls and 75% of adult women did not meet the intake recommendations for selenium. Dietary sources of selenium varied depending on age and gender, but generally animal sources prevailed, accounting for approximately 70% of the total intake. Higher consumption of fish and fish products, as a rich source of selenium, can be recommended to increase selenium intake from natural sources, especially when its consumption in our population is still very low., Zlata Kapounová, Jitka Blahová, Marcela Dofková, Jiří Ruprich, Irena Řehůřková, and Literatura
Apendicitida je nejčastější břišní náhlá příhoda. Diagnóza může být ihned jasná u pacientů s klasickými příznaky a znaky. Atypické příznaky mohou výrazně ztížit stanovení diagnózy a zpozdit léčbu. Klasickým příznakem je bolest. Dále může být nevolnost, zvracení a nechutenství. Vyšetření břicha prokáže lokalizovanou bolestivost a rigiditu břišního svalstva v pravém dolním kvadrantu. Laboratorní vyšetření obvykle prokáže leukocytózu s posunem doleva a zvýšené hodnoty C reaktivního proteinu. Ke stanovení diagnózy výrazně pomohou nativní snímek břicha, ultrasonografické nebo CT vyšetření. V roce 1889 byla apendektomie akceptována jako standardní léčba, protože zachraňovala životy, a od té doby platí dictum: odstranění zánětlivě změněného apendixu je nezbytné!, Appendicitis is the most common abdominal emergency. While the clinical diagnosis may be easy in patients who present with classic signs and symptoms. Atypical presentations may result in diagnostic embarrassment and delay in treatment. Typical sign is abdominal pain. Furthermore, it can be nausea, vomiting and anorexia. Abdominal examination reveals localised tenderness and muscular rigidity in the right lower abdominal quadrant. Laboratory data usually reveal an elevated leukocytosis with a left shift and elevated C-reactive protein. To establish the diagnosis greatly help native abdominal X-ray, ultrasound or CT. In1889, an appendectomy was accepted as the standard treatment, because they save lives and since then dictum: removal of the inflamed appendix changed, it is necessary!, and Karel Lukáš
Z 213 179 nových onemocnění karcinomy štítné žlázy (TC) ve světě v roce 2008 bylo podle údajů Globocan (IARC) 46,1 % případů ve vyspělých a 53,9 % v méně vyspělých zemích, 33 599 v EU a 934 v ČR; z 35 383 zemřelých na TC bylo 27,3 % ve vyspělých a 72,7 % v méně vyspělých zemích, 3 581 v EU a 81 v ČR. V roce 2030 mohou očekávaná nová onemocnění dosáhnout ve světě více než 310 tisíc TC, s nárůstem o 17,1 % u mužů a 7,1 % u žen ve více rozvinutých, o 58,7 % u mužů a 56,5 % u žen v méně rozvinutých zemích, respektive o 14,1 % a 7,2 % v EU, o 20,4 % a 7,9 % v ČR. Celosvětově byl u žen 3,3krát vyšší počet nových případů a 2,2krát vyšší počet zemřelých než u mužů. Z 184 zemí dosáhli muži i ženy ČR v roce 2008 hrubou incidencí TC 14. nejvyšší hodnoty, z 20 zemí Evropy 9. a 7. hodnoty. Ve věku 65 a více let bylo v roce 2008 ve světě 21,9 % nových případů TC u mužů a 18,5 % u žen, respektive 30,6 % a 26,4 % v ČR, s očekávaným nárůstem o 97 tisíc případů ve světě a 100 případů v ČR v roce 2030. Varující počty TC a ostatních novotvarů by měly podpořit osobní odpovědnost, směřující ke snížení očekávaných statistických údajů., Of the worldwide 213 179 new cases of thyroid cancer (TC) based in Globocan 2008 (IARC) are estimated 46.1 % cases in more developed and 53.9 % in less developed regions, 33 599 in the European Union and 934 in the Czech Republic in 2008; of the worldwide 35 383 deaths there were 27.3 % in more developed and 72.7 % in less developed regions, 3,581 in the European Union and 81 in the Czech Republic. In 2030 the expected new cases can reach more than 310 thousands of TC in the world, increased by 17.1 % in males and 7.1 % in females in more developed, by 58.7 % in males and 56.5 % in females in less developed regions, respectively by 14.1 % and 7.2 % in the European Union, by 20.4 % and 7.9 % in the Czech Republic. The worldwide new cases of TC were 3.3 times higher and deaths 2.2 times higher in females than in males. The Czech males and females reached 14th highest values by crude rate of TC among 184 countries, respectively 9th and 7th among 20 European countries in 2008. The worldwide new cases of TC aged 65 years and over were 21.9 % in males and 18.5 % in females in 2008, respectively 30.6 % and 26.4 % in the Czech Republic with expected increasing by 97 thousands cases in the world and 100 cases in the Czech Republic in 2030. Alarming numbers of TC and other neoplasms, should promote personal responsibility for reducing the expected statistical data., and Edvard Geryk, Teodor Horváth, Petr Kubíček, Radim Štampach
Participation of Human Subjects in a Clinical Trial is the fundamental part of Medical Research. Human Subject's participation depends on the willingness of the potential Subjects to volunteer in such a Clinical Trial. The Subject's motivations for the Clinical Trial participation diverse based on the different motivational factors. Patient's deciding whether to participate in a Clinical trial or not is influenced mainly by the current Patient’s health status and the possibility of the available standard therapy in the treatment of a serious or a life-threatening illness. The important role in the Patient decision process takes the close relationship Physician-Patient. There is no consensus among Scientists whether the Patient’s expected therapeutic benefit using the new medicinal product is the most motivational factor for the Clinical trial participation or not. Some of the latter research has concluded that some Patients frequently overestimate the chance of benefit from particular treatment. However the Patient's expectations of the potential therapeutic benefit do not depend on the Patient's correct understandings of the Clinical Trial purpose. The Patient’s willingness to contribute to the progress of medicine and desire to help other Patients is secondary consideration for the Clinical Trial participation which is reported in the medical journals. Especially Patients suffering from a life-threatening illness report altruistic reasons however this will not exclude them to expect the potential personal benefit as well. The indirect costs reimbursement to Patients during the Clinical Trial participation might motivate many potential participants for the Clinical Trial participation. This article sought to present the most frequent Subject's Expected Benefit from the Clinical Trial participation in the context of the Patient being engaged in Medical Research. Gaining a deeper understanding of this topic might be benefited for both Researchers and Physicians., Olga Norková, and Literatura 18
The study deals with expectations of patients - future consumers of health care services provided in hospitals. Authors of this study propose about how the fulfilled or unfilled expectations can influence the patient’s satisfaction with provided health care. There is also suggested to what categories those expectations most often belong and to what extent is possible in common conditions of Czech hospitals the patient’s expectations comply, Kalábová L., Křečková Tůmová N., Zlámal J., and Literatura
Protinádorová léčba zanechává často trvalé následky, mezi nejčastější patří právě neplodnost na základě ireverzibilního poškození gonád. V přehledovém článku jsou shrnuty současné možnosti ochrany reprodukce u mužů i žen s Hodgkinovým lymfomem podstupujících onkologickou léčbu., Oncological therapy often entails a permanent disability, one of the most frequent is infertility based on the irreversible damage to gonads. In the summary article there are summarized the contemporary possibilities of the protection of testicular and ovarian functions in the Hodgkin´s lymphoma patients undergoing the oncological treatment., Lenka Šmardová, Martin Huser, Zdeněk Král, Igor Crha, and Lit.: 13
Příspěvek se zabývá problematikou chřipky a možnostmi její prevence, k nimž patří také očkování, z pohledu vzorku seniorské populace. Práce nabízí základní přehled informací o očkování proti chřipce a primární poznatky týkající se všeobecně očkování se specifickým zaměřením na seniorskou populaci. Vlastní empirické šetření je zaměřeno na názory seniorské populace na problematiku očkování proti chřipce pomocí analýzy výsledků dotazníkového šetření. Zařazeno bylo 176 osob nad 60 let; 68 z nich žijících v přirozeném sociálním prostředí a 108 v institucionální péči. Bylo zjištěno, že názory seniorů na význam očkování se liší dle úrovně vzdělání, naopak pohlaví a věk respondentů neovlivňují názor na důležitost očkování. Místo pobytu seniorů ovlivňuje statisticky významně názor na význam očkování proti chřipce. Byla také zjištěna statisticky významná souvislost mezi věkem respondentů a jejich rozhodnutím nechat se očkovat. Jedním z cílů práce je poskytnout srozumitelným způsobem pravdivé a nezkreslené informace o očkování proti chřipce, na základě kterých se mohou senioři rozhodovat samostatně o vhodnosti absolvování očkování proti chřipce, samozřejmě s adekvátní podporou a informacemi od profesionálních zdravotníků a pečovatelů., Příspěvek se zabývá problematikou chřipky a možnostmi její prevence, k nimž patří také očkování, z pohledu vzorku seniorské populace. Práce nabízí základní přehled informací o očkování proti chřipce a primární poznatky týkající se všeobecně očkování se specifickým zaměřením na seniorskou populaci. Vlastní empirické šetření je zaměřeno na názory seniorské populace na problematiku očkování proti chřipce pomocí analýzy výsledků dotazníkového šetření. Zařazeno bylo 176 osob nad 60 let; 68 z nich žijících v přirozeném sociálním prostředí a 108 v institucionální péči. Bylo zjištěno, že názory seniorů na význam očkování se liší dle úrovně vzdělání, naopak pohlaví a věk respondentů neovlivňují názor na důležitost očkování. Místo pobytu seniorů ovlivňuje statisticky významně názor na význam očkování proti chřipce. Byla také zjištěna statisticky významná souvislost mezi věkem respondentů a jejich rozhodnutím nechat se očkovat. Jedním z cílů práce je poskytnout srozumitelným způsobem pravdivé a nezkreslené informace o očkování proti chřipce, na základě kterých se mohou senioři rozhodovat samostatně o vhodnosti absolvování očkování proti chřipce, samozřejmě s adekvátní podporou a informacemi od profesionálních zdravotníků a pečovatelů., Andrea Pokorná, Jana Lacíková, and Literatura 12
Vysoce rizikové typy lidských papilomavirů (HR-HPV) jsou kauzálně spojeny s karcinomem děložního hrdla (KDH) a částí dalších malignit. Současně dostupné HPV-vakcíny obsahují antigeny dvou HR HPV – HPV16 a HPV18 zodpovědných v ČR za více než 70% KDH. Cílem studie bylo sledování výskytu znaků HPV-infekce ve vakcinované populaci, detekce předchozí, současné a přetrvávající HPV-infekce a sledování vlivu vakcinace na následnou HPV-infekci a vznik atypických nálezů na děložním hrdle. Zde prezentujeme výsledky prevalence znaků HPV-infekce při vstupu do studie. Celkem jsme nalezli 37,4 % HPV-DNA-pozitivních jedinců, polovinu séropozitivních žen proti některému z testovaných antigenů a téměř čtvrtinu s protilátkami proti typům HPV16/18. Současnou/přetrvávající/předchozí infekci typy HPV16/18 jsme nalezli u 4,7 %/6,7 %/15,4 % žen. Snížením účinnosti vakcín proti HPV16/18 je v naší studii ohroženo 11,4 % sledovaných, s nejvyšším rizikem ve věkové skupině 24–26 let (22,6 %)., High-risk human papillomaviruses (HR HPV) are causally linked to cervical cancer (CC) and some other malignancies. The currently available HPV vaccines contain antigens of two HR HPV types, HPV16 and HPV18 that account for more than 70% of CC in the Czech Republic. The study objective was to monitor the prevalence of HPV infection markers in the vaccinated population, to detect past, present, and persistent HPV infection, and to assess the effect of vaccination on subsequent HPV infection and development of atypical cervical lesions. Here we present the baseline prevalence data on the of HPV infection markers at enrolment. Overall, 37.4% of the study cohort were HPV DNA positive, half of the females were seropositive to at least one of the antigens tested, and nearly one quarter had antibodies against HPV16/18 types. Present/persistent/past infection with HPV16/18 types was detected in 4.7%/6.7%/15.4% of the females, respectively. Altogether 11.4% of the study cohort are at risk for reduced vaccine efficacy against HPV16/18, with the risk being highest in the age group 24–26 years (22.6%)., and Eva Hamšíková, Jana Šmahelová, Viera Ludvíková, Martina Saláková, Jana Rychlá, Jana Skřenková, Lukáš Rob, Ruth Tachezy