Světová zdravotnická organizace (WHO) je nevýznamnějším nadnárodním aktérem na poli zdravotní politiky. Oblasti etiky se WHO věnuje explicitně: v roce 2002 zahájila Iniciativu Etika a zdraví s cílem zkoumat problematiku etiky a rozvinout aktivity týkající se globálních témat bioetiky, a později v rámci širšího speciálního oddělení Department of Ethics, Trade, Human Rights and Health Law (ETH), jehož cílem je dosažení efektu, kdy by principy důstojnosti, spravedlnosti a zabezpečení byly začleněny do programů politik napříč WHO a pomáhaly rozvíjet efektivní globální a národní akce založené na těchto principech. Skupiny ETH plní tři hlavní funkce - rozvoj politiky a výzkumu, rozvoj nástrojů a výcviku pro budování kapacit a podpora členských států. Kromě takto explicitně formulovaných aktivit začleněných pod ETH uplatňuje WHO aktivně i jiné přístupy.Výraznou aktivitou v kontextu etických dimenzí byla Zpráva o světovém zdraví 2000 (World Health Report 2000), která byla zaměřena na hodnocení zdravotnických systémů a ve které WHO přinesla nový přístup. Zdravotnický systém se snaží dosáhnout tří hlavních cílů, kterými jsou zdravotní stav, vstřícnost a finanční spravedlnost. Podle míry dosažení těchto cílů je pak hodnocena celková výkonnost celého systému. WHO spolupracuje i s dalšími aktéry, zejména se jde o European Observatory on Health Systems and Policies.Současné aktivity WHO ve spolupráci s dalšími subjekty přispívají k rozšířenému uplatnění etických dimenzí v procesech tvorby a realizace zdravotní politiky. V rámci WHO je sice odpovědným aktérem za etické aspekty tým Etika a zdraví, který plní výzkumné, vzdělávací a podpůrné funkce, nicméně etické aspekty se odrážejí i v činnostech dalších týmů. Rozšířené uplatnění etických dimenzí se děje řadou cest v souladu s aktuálními funkcemi WHO, jakými jsou rozvoj lidských práv se vztahem ke zdraví, rozvoj konceptu investic do zdraví nebo rozvoj politického dialogu s cílem rozšířit poznatky., World Health Organization (WHO) is the most important international actor on the health policy field.WHO pursues the issue of ethics explicitly. In 2002 the Ethics and Health Initiative have started to provide the examination of the ethical issues and to develop activities regarding a wide range of global bioethic topics. Now it is located within the Department of Ethics,Trade, Human Rights and Health Law (ETH) whose three main functions are policy development and research, tool development and training for capacity building and country support. Except of those explicitly defined activities roofed by ETH, WHO asserts the other approaches as well. Important activity in the ethical dimension context was the World Health Report 2000 which was aimed at health system evaluation and the new approach towards health system performance. The health care system attempts to achieve three main goals - health, responsiveness and fairness in financial contribution.The system performance is evaluated according to goals achieved. WHO cooperates with the other actors, mainly with European Observatory on Health Systems and Policies. Contemporary WHO activities in cooperation with the other actors contribute to widespread use of ethical dimensions in the health policy making and implementation. Even if the responsible actor for ethical aspects is the Ethics and Health team within the WHO we can find them in the other teams activities as well. There is a wide range of their use in harmony with the topical WHO functions as human rights development in relation to health, health investments concept or political dialog development., Olga Angelovská, and Lit.: 17
Studie představuje nákladově-minimalizační analýzu modelů pro vyšetřování osob v kontaktu s tuberkulózou v České republice. Studie využívá dostupných nákladových údajů pro Českou republiku a klinických dat ze zahraničních studií.Vyčísluje náklady na model MI, který představuje současný způsob vyšetřování osob v kontaktu s TBC s využitím tuberkulinového kožního testu (TST) a rtg vyšetření, na model MII, který zavádí in vitro test uvolňování interferonu-gama z krevních buněk (IGRA) a rtg vyšetření, a model MIII, který je dvoustupňovým modelem s využitím potvrzení pozitivních výsledků TST testem IGRA a rtg vyšetřením. Z hlediska společenských nákladů (přímých i nepřímých) je nejméně nákladný model III (dvoustupňový s použitím TST a IGRA - 21 187 Kč/10 vyšetření). Tyto náklady se však prakticky neliší od nákladů nezbytných pro model MII (pouze IGRA - 22 551 Kč/ 10 vyšetření), který je však z hlediska techniky provádění jednodušší. Nejnákladnější je model MI (TST - 27 958 Kč/10 vyšetření), který se u nás používá od roku 1986 a který je navíc zatížen nízkou specificitou TST. Přímé náklady (16 175 Kč/10 vyšetření) jsou nejnižší u modelu MIII, nepřímé náklady (2194 Kč/10 vyšetření) pak u modelu MII. K nejdůležitějším zjištěním studie patří, že i přes svou vysokou cenu test IGRA nepředstavuje v modelu MII výrazné zvýšení nákladů oproti současnému způsobu vyšetřování kontaktů. Ve prospěch modelu MII a MIII dále hovoří analýza senzitivity k parametru průměrná mzda ve zdravotnictví a počet vyšetřovaných kontaktů., The study draws on available cost data from the Czech Republic and clinical data from international studies. It calculates costs of the MI model, which constitutes the current examination Metod for people in contact with TBC, with the use of tuberculin skin test (TST) and X-ray examination, the MII model, which uses in vitro release of interferon-gamma from blood cells (IGRA) and X-ray examination, and the MIII model, which is a two-step model using the confirmation of positive TST results by the IGRA test and X-ray examination. From the standpoint of social cost (direct and indirect) the MIII model (two-step with the use of TST and IGRA - CZK 21,186/10 examinations) is the lest expensive. This cost is, however, almost identical to the cost necessary for the MII model (only IGRA - CZK 22,551/10 examinations), which is from the standpoint of examination technique simpler. The most costly is the MI model (TST - CZK 27,958/10 examinations), which has been used in the Czech Republic since 1986 and which is furthermore burdened with low TST specificity. Direkt cost (CZK 16,175/10 examinations) is the lowest for the MIII model; the MII model has the lowest indirect costs (CZK 2,194/10 examinations). One of the most important findings of the study was that, despite its high price, the IGRA test does not present a significant increase of cost in the MII model, compared to the current type of contact examination., Vendula Běláčková, and Lit.: 28
V posledních letech se objevují stále častější upozornění na nedostatečno u diagnostiku a léčbu depresivních stavů u seniorů, udává se výskyt deprese u 15 % seniorů žijících ve vlastním prostředí a u 30 % seniorů žijících v institucích. Dále jsou opakovaně referovány nepříznivé důsledky dlouhodobě neléčené deprese na celkový vývoj zdravotního stavu seniorů. Cílem naší práce bylo zjistit aktuální situaci v záchytu deprese v běžné seniorské populaci a o jejím vlivu na zdravotní a funkční stav seniorů. Soubor nemocných a metodika. Soubor nemocných tvoří 161 seniorů ve věku nad 65 let žijících ve vlastním prostředí v péči praktických lékařů a geriatrické ambulance. Tito nemocní byli vyšetřeni testy funkčního geriatrického vyšetření a základním laboratorním souborem. Byl vyhodnocen výskyt diagnostikované a nediagnostikované deprese a srovnání celkového zdravotního a funkčního stavu seniorů s depresí a bez deprese. Výsledky. Ve sledovaném souboru byla deprese diagnostikována u 30 (18,6 %) seniorů, léčeni byli pouze 4 (2,5 %). U seniorů s depresí byl prokázán významně nižší kognitivní výkon (test Mini Mental- State Examinati on - MMSE), významně horší výsledky testů soběstačnosti (Activities if Daily Living - ADL, Instrumental ADL Scale - IADL), vyšší počet užívaných léků a vyšší počet diagnóz, pro které byli tito nemocní léčeni. Závěry: 1. Deprese je v běžné seniorské populaci poddiagnostikovaná, a tudíž nedostatečně léčená. 2. Neléčená deprese výrazným způsobem zhoršuje vývoj zdravotního stavu seniorů a jejich soběstačnost. 3. Nemocní s neléčenou depresí jeví výraznou tendenci k vyšší potřebě zdravotnické péče. 4. V praxi je nutno seniory s depresí aktivně vyhledávat a jejich depresi řešit., The words of caution in relation to insufficient diagnoses and treatment of depression in seniors had become more frequent over the recent years; the prevalence of depression is estimated to be ar und 15% in seniors living in their own environment and 30% in seniors living in institutions. Furthermore, negative consequences of long-term untreated depression on the overall health status of seniors are repeatedly being reported. The aim of our research was to ascertain the current situation in detection of depression in a common senior population and to ascertain the effect of depression on the seniors' health and functional status. Patient sample and methods. The patient sample comprised of 161 seniors over 65 years of age, living in their own environment and being in the care of general practitioners and geriatrists. These patients were assessed using geriatric functional assessment tests and the core laboratory assessments battery. We analyzed the prevalence of diagnosed and undiagnosed depression and compared overall health and functional status of seniors with and without depression. Results. Depression was diagnosed in 30 (18.6%) seniors in the researched sample; only 4 (2.5%) were treated. Seniors with depression had significantly lover cognitive performance (Mini Mental- State Examinati on test - MMSE), significantly worse results of the self-sufficiency test (Activiti es of Daily Living - ADL, Instrumental ADL Scale - IADL), used higher number of drugs and had higher number of diagnoses for which they were treated. Conclusions. 1. Depression in an ordinary senior population is underdiagnosed and thus insufficiently treated. 2. Untreated depression significantly worsens the health status prognosis of seniors and their self-sufficiency. 3. Patients with untreated depression tend significantly towards higher consumption of health care. 4. It is necessary in routine practice to actively search for seniors with depression and to manage their depression., Hana Kubešová, Jan Matějovský, Hana Meluzínová, Pavel Weber, and Lit.: 23
Trastuzumab is a humanized monoclonal antibody directed against the HER-2 receptor. Trastuzumab-based therapy significantly improves response rate (RR), time to progression (TTP) and overall survival (OS) for women with HER-2 positive metastatic breast cancer. Despite its initial efficacy, acquired resistance to trastuzumab develops in a majority of patients with MBC, and a large subset never responds, demonstrating primary resistance. The purpose of this retrospective study was to determine prognostic factors applicable to clinical practice. METHODS: We enrolled 112 women with metastatic breast cancer, who started the trastuzumab-based therapy at Masaryk Memorial Cancer Institute until January 2007. Clinical and laboratory factors, such as: patients conditions, character ofmetastatic spread, histology, estrogen, progesterone and Her-2 receptor status, Her-2/neu gene amplification, and serum tumor markers CEA, CA 15-3 and extracellular domain of Her-2 receptor (S-HER-2 ECD) were monitored. The association of all factors to response to therapy, time to progression (TTP) and overall survival (OS) was assessed. RESULTS: In 95% patients, the trastuzumab was combined with cytostatics (83% taxanes), 88,4% of patients started the trastuzumab as the first or second-line anticancer treatment. The median TTP was 284 days (9,3 months) and the median OS was 612 days (20,1 months) for all patients, RR was 54,5%. The highest RR was associated with the first-line treatment (p<0.0001) and with HER-2 gene/Chromosome 17 ratio > 2,2 (p=0,0092). Eleven patients (9,8%) discontinued the treatment because of toxicity, 7 patients did it as a result of cardiotoxicity (6,2%). CNS metastases occurred in 31 patients (27,7%). The S-HER-2 ECD was the most frequently elevated serum marker at the time of the treatment initialization (72,5%) and at the time of the progression (55,9%). Cox regression analysis identified S-HER-2 ECD levels at the beginning and between day 90 and 130 of the trastuzumab therapy as the best predictors of TTP. On the other hand the best predictor of OS was level of CEA before the treatment started and level of S-HER-2 ECD between day 90 and 130 of the trastuzumab therapy. CONCLUSIONS: We confirmed that the only one predictive marker for response to trastuzumab therapy is a proof of HER-2 tumor positivity.The highest prevalence of S-HER-2 ECD positivity among serum tumor markers and the strong association between initial and subsequent S-HER-2 ECD serum concentrations and time to progression and overall survival make the S-HER-2 ECD the most significant prognostic marker., Svoboda Marek, Grell Peter, Šimíčková Marta, Fabian Pavel, Petráková Katarína, Palácpvá Markéta, Macková Dagmar, Trojanec Radek, Hajdúch Marián, Pavlík Tomáš, Nenutil Rudolf, Vyzula Rostislav, and Lit.: 37
Práce představuje indikátor QALYs (Quality Adjusted
Life Years), metodologii jeho konstrukce a jeho aplikace v
oblasti závislostí, se zaměřením na COI studie (Cost of
Illness Study) užívání návykových látek v populaci. Práce
identifikuje kritické přístupy k indikátoru QALYs a
metodologické nejasnosti při volbě vhodného nástroje,
zejména s ohledem na oblast závislostí, a přináší výsledky
zahraničních studií, jak pokud jde o náklady na QALYs tak
pokud jde o identifikaci QALYs v celé populaci. V praktické
části práce vyjadřuje náklady na jeden QALY získaný léčbou k
abstinenci v terapeutické komunitě přepočtem
pre-existujících dat o kvalitě života klientů v první fázi v
terapeutického programu a v kontrolním souboru (v běžné
populaci 18 – 34 let). Programem léčby závislostí lze za
předpokladu, že je mortalita uživatelů drog desetinásobná
oproti běžné populaci, získat 28 QALYs u jednoho klienta -
muže, respektive 29,3 QALYs u jedné klientky – ženy. Náklady
na jeden získaný QALY při předpokládané úspěšnosti trvalé
abstinence u 21% klientů a předpokládaných nákladech na
léčbu jednoho klienta ve výši 120 000 korun jsou potom
přibližně 20 000 korun, v případě trvalé abstinence u 70%
klientů mohou klesnout až na 6 000 korun v cenách roku 2005.
Cíl sdělení: Byly sledovány analytické a klinické vlastnosti technologie proteinových biočipů pro imunochemická stanovení kardiálních markerů a jejich možné využití v diagnostice infarktu myokardu. Metodika: Stanovení hladiny kardiálních markerů (CKMB, MYO, GPBB, H-FABP, CAIII a cTnI) bylo provedeno systémem Evidence Investigator (Randox). Pro jednotlivé kardiální markery stanovené panelem Cardiac Array byly hodnoceny analytické parametry testu. Kardiální markery byly stanoveny ve vzorcích sér 28 pacientů (21 mužů, 7 žen, věk 47–86 let) s diagnózou akutního infarktu myokardu. Výsledky a závěry: Mezilehlá přesnost pro všechny analyty, kromě myoglobinu, je ve shodě s výrobcem (CV < 10%). H-FABP i GPBB jsou časnými markery akutního infarktu myokardu, přičemž H-FABP má pravděpodobně vyšší diagnostickou senzitivitu než myoglobin. Dá se očekávat, že stanovení kardiálních markerů proteinovými biočipy do budoucna najde své uplatnění v biochemické diagnostice poškození myokardu., Objective: The analytical and clinical performance of protein biochip technology of immunochemical analysis of cardiac markers and their use in diagnosis of acute myocardial infarction were evaluated. Method: Determination of concentration of cardiac markers (CKMB, MYO, GPBB, H-FABP, CAIII and cTnI) was performed by system Evidence Investigator (Randox). Analytical parameters of Cardiac array were tested. Markers of myocardial injury were determined in group of the 28 patients (21 men, 7 women, age 47–86 years) with acute myocardial infarction diagnosis. Results and conclusions: Reproducibility of all tests agree with data of producer (CV < 10%), except myoglobin assay. New substances H-FABP and GPBB are promising early markers of acute myocardial infarction and diagnostic sensitivity of H-FABP would be better than myoglobin test. In future, determination of new cardiac markers by protein biochips technology probably will be used in cardiologic diagnosis., Ulrychová Martina, Horáková L., Tichý M., Horáček J. M., Pudil R., and Lit.: 11
Rozvoj oblasti eHealth představuje kromě zřetelných společenských a ekonomických přínosů také významnou příležitost pro dodavatele informačních a komunikačních technologií. Jejich úspěšné uplatnění se v rostoucí konkurenci na rozvíjejícím se evropském trhu eHealth však předpokládá cíleně orientovaný vývoj zaměřený na potřeby uživatelů - zdravotníků, pacientů i systémových institucí z oblasti zdravotnictví. Ve snaze zmapovat tuto příležitost připravilo Technologické centrum AV ČR studii, jejímž cílem je srovnat možnosti výzkumu a vývoje v oboru ICT v ČR s potřebami aplikační sféry a přinést tak informace, které přispějí k efektivnímu řízení výzkumu a vývoje v oblasti eHealth jak na úrovni řídicí sféry, tak na úrovni jednotlivých výzkumných a vývojových institucí a podniků.V rámci studie bylo provedeno terénní šetření, které proběhlo formou řízených rozhovorů s vybranými zástupci uživatelů a dodavatelů. Studie byla realizována ve druhé polovině roku 2007 v rámci výzkumného záměru Strategické studie pro výzkum a vývoj., Further development in the eHealth area means beside the straightforward social and economical benefits also a significant opportunity for suppliers of information and communication technologies. Nevertheless, their success in the increasing competition on the evolving European market demands the target-oriented development focused to the needs of users - medics, patients and health care system institutions. With the effort to map this opportunity Technology Centre AS CR prepared the study, which goal is to compare the R&D possibilities in the ICT area in the Czech Republic with the needs of the application domain and to provide information useful for effective eHealth R&D management at the system level as well as at the level of particular R&D institutions and enterprises. In the scope of this study the field research based on interviews with selected representatives of users and suppliers was done.The study was realized in the 2nd half of 2007 in the scope of the research objective Strategic Studies for Research and Development., Martin Faťun, and Lit.: 4
Cíl: Gen pro adiponektin bývá označován jako kandidátní gen inzulinové rezistence (IR). V naší práci byl sledován možný vztah mezi jednonukleotidovým polymorfi smem (SNP) +276 G > T a markery inzulinové rezistence včetně lipidového a lipoproteinového profi lu u 355 dyslipidemických pacientů lipidové ambulance III. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a jejich prvostupňových příbuzných. Metody: SNP genu pro adiponektin byl detekován metodou polymerázové řetězové reakce v reálném čase s hybridizačními fl uorescenčními sondami. Rozdíly mezi genotypy ve spojitých proměnných byly analyzovány metodou ANOVA (upraveno na věk, pohlaví a obvod pasu). Výsledky: Nosiči genotypu GG měli významně vyšší hladiny celkového cholesterolu (GG: 6,54 ± 1,74 mmol/l, GT: 6,18 ± 1,45 mmol/l, TT: 6,25 ± 1,64 mmol/l, p < 0,05) a LDL cholesterolu (GG: 4,12 ± 1,49 mmol/l, GT: 3,78 ± 1,31 mmol/l, TT: 3,70 ± 1,34 mmol/l, p < 0,05) než jedinci s alelou T. Přítomnost alely T na pozici 276 byla u heterozygotů naopak spojena s vyšší koncentrací inhibitoru aktivátoru plasminogenu 1 (PAI-1) (GG: 71,50 ± 41,0 μg/l, GT: 81,0 ± 38,7 μg/l, TT: 70,14 ± 44,4 μg/l, p < 0,05). Závěr: Ve studii byla zjištěna slabá asociace heterozygotů-nosičů T alely polymorfi smu +276 G > T genu pro adiponektin a jedním markerem inzulinové rezistence, avšak nebyl nalezen vztah k sérovému adiponektinu, inzulinu, body mass indexu a dyslipidemickým fenotypům., Aim: The adiponectin gene has been proposed as a potential candidate gene for IR. We analysed possible relationship between +276 G > T SNP and IR markers together with lipid and lipoprotein profi les in 355 Czech dyslipidemic patients of Lipid Center, University Hospital Olomouc, and their fi rst degree relatives. Methods: The +276 G > T SNP of adiponectin gene was detected by real time PCR method with hybridization fl uorescence probes in LightCycler. Between-genotype differences in continuous variables were analyzed by ANOVA after adjustment for age, sex and waist circumference. Results: Subjects with GG genotype were associated with higher total cholesterol (GG: 6.54 ± 1.74 mmol/l, GT: 6.18 ± 1.45 mmol/l, TT: 6.25 ± 1.64 mmol/l, p < 0.05) and LDL cholesterol (GG: 4.12 ± 1.49 mmol/l, GT: 3.78 ± 1.31 mmol/l, TT: 3.70 ± 1.34 mmol/l, p < 0.05) in comparison with T allele carriers. On the contrary, the presence of T allele in position 276 in heterozygotes was associated with higher levels of plasma inhibitor of activator of plasminogen 1 (PAI-1) (GG: 71.50 ± 41.0 μg/l, GT: 81.0 ± 38.7 μg/l, TT: 70.14 ± 44.4 μg/l, p < 0.05). Conclusion: In this study, the poor association between carriers- heterozygotes of T alelle of +276 G > T polymorphism of gene for adiponectin and one marker of insulin resistance was found. However, no relationship was detected with plasma adiponectin, insulin, body mass index and dyslipidemic phenotypes., Novotný Dalibor, Vaverková H., Karásek D., Halenka M., Lukeš J., Slavík L., Bartková M., Schneiderka P., and Lit.: 11