V posledních dvaceti letech je řadou odborníků z oblasti veřejného zdravotnictví a sociální medicíny intenzivně sledována tzv. nerovnost ve zdraví v Evropě. Autorky popisují současný stav výzkumu v této oblasti ve světě a v České republice (ČR).V ČR zatím není řešen, nebo alespoň dostatečně zohledněn, požadavek redukce nerovností ve zdraví. Zdravotní pojišťovny zohledňují ve svých platbách pouze diference věkové. Problému nerovnosti ve zdraví není v ČR věnována hlubší a soustavná pozornost. V ČR (1999-2001) byla prvním pokusem o komplexní zmapování problému v této oblasti studie "Determinanty zdraví romské populace v České republice". Je to sociálně epidemiologická studie zdravotního stavu, subjektivně vykazované potřeby a spotřeby zdravotní péče (N 1526 osob).Tato studie mimo jiné ukázala i potřebu pokračování takovéhoto výzkumu, potřebu poznání příčin, které způsobují některé odlišnosti zdravotního stavu etnických či národnostních skupin, zejména menšiny romské. V letech 2007-2009 probíhá na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity projekt s názvem "Kvalita života, střední a zdravá délka života z aspektu determinant zdraví u romského obyvatelstva v České republice". V současné době je tento projekt ve stadiu dokončení vyhodnocování dosavadních výsledků výzkumu., The experts in the field of public health and social medicine observed the health inequality in Europe in the last twenty years.The authors describe the current state of research in this area in the world and the in Czech Republic (CR). The requirement of reduction of health inequalities is not yet solved or sufficiently taken into account in the CR. Health inequalities is not paid enough attention in the CR. The first attempt it was comprehensive mapping of the problem in the study "Determinants of health of Romany population in the Czech Republic" in the years 1999-2001. It was a socio-epidemiological study of health, subjective reporting needs and consumption of health care (a set of N 1,526 people). This study has shown the need the continuation of such research. Understanding the reasons that cause differences health status of ethnic or national groups, particularly the Romany minority need additional research. Ongoing research project entitled "Quality of life, the middle and healthy life from the perspective of health determinants in the Romany population in the Czech Republic" at University of South Bohemia in České Budějovice the Faculty of Health and Social Studies tries to solve some answer on this problem. The project is at the stage of completion of the evaluation of existing research results at present., Libuše Nesvadbová, Eva Davidová, and Lit.: 1
Klinické doporučené postupy (KDP) jako „systematicky vytvářená stanoviska, pomáhající lékařům a pacientům ve specifických klinických případech rozhodovat o přiměřené zdravotní péči“, jsou důležitým nástrojem klinického a manažerského rozhodování v procesu zdravotní péče. Mezi hlavní cíle KDP patří nejen pomáhat lékařům a pacientům rozhodovat o diagnostickém a terapeutickém postupu, ale také šířit nejlepší klinickou praxi založenou na systematicky hodnocených důkazech, snižovat míru nepřiměřené a zbytečné zdravotní péče, neospravedlnitelných rozdílů mezi jejími poskytovateli a zlepšovat její kvalitu. KDP také mohou významně přispět k řízení alokace omezených zdrojů ve zdravotnictví, ke zvyšování efektivnosti nákladů a snižovat riziko vzniku právní odpovědnosti v důsledku nesprávného postupu. KDP by měly být založeny na vysoce kvalitních důkazech,tedy posledních poznatcích lékařské vědy, a proces jejich tvorby a adaptace musí být systematický a vycházet z principů zdravotní péče založené na důkazech.Toho lze dosáhnout pouze využitím vysoce kvalitní metod evidence-based medicine pro jejich tvorbu, adaptaci, implementaci a evaluaci. Za tímto účelem v posledních letech vznikají doporučené postupy pro tvorbu KDP, obsahující všechny klíčové kroky nutné pro tvorbu KDP založeného na důkazech. Cílem této práce je podat přehled nejdůležitějších zahraničních metodických doporučených postupů pro tvorbu klinických doporučených postupů., Clinical practice guidelines (CPGs) are defined as “systematically developed statements to assist practitioner and patient decision about appropriate health care for specific clinical circumstances” and they are very important tool of clinical and managerial decision making. CPGs are developed for a variety of purposes such as to assist physicians and patients in their decision-making to disseminate best practice based on systematically appraised scientific evidence to improve quality of care and outcomes of patients and to decrease of inappropriate health care to decrease practice variation to decrease costs and improve cost-effectiveness. CPGs should be based on a recent scientific knowledge and high quality evidence and the process of their development and adaptation has to be systematic. The evidence-based health care principles are crucial as well as quality methods for the development, adaptation, implementation and evaluation of clinical practice guidelines. Various handbooks and guidelines for guidelines development have been developed recently and there is strong concordance between them on the key elements of an evidence-based CPG development process. The main goal of this study is to introduce the most important international and national guidelines and handbooks for CPG development., Radim Líčeník, Kateřina Ivanová, and Lit.: 29