Search

Start Over Language English Date 2015

752. Reporting sharp injuries among Surgeons in Zagazig University Hospitals, Egypt

Creator:
Mortada, Eman Mohamed
Format:
electronic, electronic resource, and remote
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Language:
English
Description:
Background and rationale of the study: Although Sharps injuries are a preventable hazard faced by medical personnel in the operating room yet it continues to be one of the hidden problems among HCP. The potential consequence of such injuries includes transmission of blood-borne pathogens with detrimental effects. Despite the advances in technology and increased awareness of medical staff, annually around 600 thousand to one million workers are affected thus considered as one of the most serious threats facing health care workers specially surgeon. Methodology: a cross sectional study of Zagazig University Hospitals surgical departments. Using a sample composed of 287 surgeons randomly chosen from different surgical departments. A questionnaire assessed in addition to personal and professional characteristics, the history of sharp injuries, types of instrument causing the injury, their post exposure prophylaxis including reporting. Results: There were total 287 surgeons participated in this study (47%) of the respondent surgeons had been exposed to at least one episode of sharp injury in the preceding 3 months and most of the exposures (68%) occurred in the operation room. The injury was mainly caused during suturing (83%). The commonest devices, accused in most of the injuries were suturing needle and scalpel (74 and 59%). The majority of the surgeons (62%) didn’t report the SI and it was largely explained by the majority of the sampled respondents (89%) were not aware of the reporting system existing in their hospital. Conclusions: The most common reason of underreporting in our study was the lack of awareness that all injuries must be reported. Recommendations: The observed high level of under reporting reflects the need for education on prevention. Our results can guide in planning an education program for the surgeons to increase awareness about dangers of sharp injuries and help improve the reporting strategy and other potential prevention interventions for of sharp injuries, Eman Mohamed Mortada, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

753. Resection and reconstructive-plastic surgery intreatment of extended and multifocal cicatrical tracheal stenosis

Creator:
Eshonkhodjaev, Otabek, Khudaybergenov, Shukrat, Irisov, Ortikali, and Tursunov, Nasretdin
Format:
electronic, electronic resource, and remote
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Language:
English
Description:
Background: Obstetric complications developing at antiphospholipid syndrome are serious medical-social problem. Seeking of the treatment methods sets conditions for urgency of the article reviewed. Enzyme preparations are widely applied for treatment of women with fecundity disorder and hemorheology changes. Research objective was in clinico-laboratorial evaluation of Serrata drug impact in antiphospholipid syndrome in women with reproductive losses of Andijan state. Methods: Data of 43 women in the non-pregnancy state with reproductive losses (RL) in past history with revealed APS had been studied by us. Results: Thus, conducted therapy with Serrata was conductive to haemostasis. Conducted researches confirm the safety of application. Background. Main issues of treatment of patients with cicatricial stenosis of trachea (CST) are to increase its efficacy and safety, as well as to determine indications and contraindications for circular resection and reconstructive interventions on the trachea in patients with extended lesions of trachea, with stenoses involving subvocal cords part of larynx and well as multifocal narrowing of the trachea which could improve treatment results and quality of life of patients, to gain recovery and reduce disability and mortality. Material and methods. One hundred two patients aged from 11 to 62 years with CST were surgically treated. Stenotic site length in patients varied from 0,3 to 7 cm. Most frequently (64,2%), CST length of more than 2 cm was observed. In critical and decompensated stenosis with diameter of CST up to 5 mm with the threat of asphyxiation by the first stage we used endoscopic laser-and electric destruction of constriction followed by restricted zone bouging. If long-term rehabilitation was necessary and in case of absence of the conditions to the implementation of circular tracheal resection, we used tracheal stents. Circular resection of the trachea was performed in 24 patients. In case of contraindications, 28 patients underwent reconstructive plastic surgery with dissection the stenosis, excision of scar tissue and formation of trachea lumen in T-tube. After removing T-tube plasty of anterior tracheal wall and of soft tissues of the neck defects was performed using local tissues and grafts with microsurgical techniques., Otabek Eshonkhodjaev, Shukrat Khudaybergenov, Ortikali Irisov, Nasretdin Tursunov, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

754. Resekabilní karcinom pankreatu − 5leté přežití

Creator:
Loveček, Martin, Skalický, Pavel, Klos, Dušan, Neoral, Čestmír, Ehrmann, Jiří, Zapletalová, Jana, Švébišová, Hana, Yogeswara, T., Ghothim, Mohamed, Vrba, Radek, and Havlík, Roman
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
nádory slinivky břišní--chirurgie, prospektivní studie, retrospektivní studie, analýza přežití, statistika jako téma, pankreas--chirurgie, výsledek terapie, pooperační období, staří, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Cílem práce je identifikovat pacienty operované pro vývodový karcinom pankreatu, kteří přežili více než 5 let a analyzovat jejich charakteristiky a faktory s vlivem na přežití. Zkušenosti a výsledky terciárního centra. Metoda: Prospektivně vedená databáze 155 pankreatických resekcí v období leden 2006 až červen 2010 byla prozkoumána se záměrem identifikace pacientů operovaných kurativně pro vývodový karcinom pankreatu. Klinická a patologická data byla analyzována retrospektivně. Kaplan-Meierova analýza byla použita pro hodnocení přežívání, Log-rank test a Coxova regresní analýza pro analýzu faktorů s vlivem na přežití. Testy byly dělány na hladině signifikance 0,05. Jako nezávisle proměnné v Coxově regresní analýze byly vybrány faktory, u nichž byl pomocí Kaplan-Meierovy analýzy prokázán signifikantní vliv na přežívání. Výsledky: V sestavě 155 resekcí pankreatu s kurativním záměrem bylo identifikováno 73 nemocných operovaných pro vývodový karcinom pankreatu, u nichž bylo možné hodnotit 5leté přežití. Více než 5 let přežilo 15 nemocných (20,5 %), z nichž 13 dosud žije. Průměrná doba přežití ve skupině přeživších 5 let je 77,1 měsíce (60–110) a medián 74 měsíce, průměrná doba přežití bez nemoci (relaps free survival) je 63,3 měsíce (14−110), medián 62 měsíce. Ze sledovaných faktorů statisticky významný vliv na přežití měly: nepřítomnost infiltrace lymfatických uzlin (p=0,031), nekomplikovaný pooperační průběh (p=0,025), nepřítomnost vaskulární invaze v tumoru (p=0,017), léčba bez nutnosti podání transfuze krve (p=0,015) a pooperační onkologické léčba – převážně chemoterapie (p=0,009). Významnými nezávislými prediktory přežívání jsou: přítomnost angioinvaze HR=2,239 (95%CI: 1,093−4,590; p=0,028), pooperační chemoterapie HR=2,587 (95%CI: 1,301−5,145; p=0,007) a nutnost podání transfuze HR=2,080 (95%CI: 1,027−4,212; p=0,042). Přítomnost angioinvaze zvyšuje riziko úmrtí pacienta 2,2x, podání transfuze zvyšuje riziko úmrtí 2,1x a nepodání chemoterapie zvyšuje riziko úmrtí 2,6x. Závěr: Vliv na dlouhodobé přežití u nemocných operovaných pro karcinom hlavy pankreatu byl prokázán u těchto faktorů: nepřítomnost infiltrace lymfatických uzlin, nekomplikovaný pooperační průběh, nepřítomnost vaskulární invaze v tumoru, léčba bez nutnosti podání transfuze krve a pooperační onkologická léčba – chemoterapie. Významnými nezávislými prediktory přežívání jsou: vaskulární invaze, chemoterapie a nutnost podání transfuze., Introduction: The purpose was to identify 5-year survivors among a group of radically resected patients with pancreatic cancer and analyse the characteristics and factors associated with their 5-year survival. Single tertiary centre experience. Method: A prospectively maintained database of 155 pancreatic resections from January 2006 to June 2010 was scanned to identify patients after curative radical resections for pancreatic ductal adenocarcinoma. The clinical and pathological data was analysed retrospectively. The outcomes of the PDAC group were evaluated using Kaplan-Meier analysis (survival) with the Log-rank test and Cox regression analysis (evaluation of prognostic factors). Characteristics of the survivors were discussed. Significance level of 0.05 was used. Those factors were used as independent variables for Cox regression analysis whose significant effect on survival was shown based on Kaplan-Meier analysis. Results: Among 155 patients undergoing a curative pancreatic resection, 73 had a pancreatic ductal adenocarcinoma. Fifteen patients (20.5%) after radical surgery survived over 5 years, 13 of whom are still alive. In the group of the survivors, the mean overall survival was 77.1 months (60−110) and the median survival was 74 months. The mean relapse-free interval in the group of the survivors was 63.3 months (14−110) with the median of 65 months. Factors associated with a longer survival included the absence of lymph node infiltration (p=0.031), uncomplicated postoperative course (p=0.025), absence of vascular invasion (p=0.017), no blood transfusions (p=0.015) and the use of postoperative therapy – predominantly chemotherapy (p=0.009). Significant independent predictors of survival included vascular invasion HR=2.239 (95%CI: 1.093−4.590; p=0.028), postoperative chemotherapy HR=2.587 (95%CI: 1.301−5.145; p=0.007) and blood transfusion HR=2.080 (95%CI: 1.027−4.212; p=0.042). The risk of death was increased 2.2 times in patients with vascular invasion, 2.1 times in patients with transfusions, and finally 2.6 times in those with no chemotherapy. Conclusion: Factors associated with an improved overall survival included: the absence of lymph node infiltration, an uncomplicated postoperative course, absence of vascular invasion, no need of blood transfusions, and finally the use of postoperative chemotherapy. Vascular invasion, use of blood transfusions and postoperative adjuvant chemotherapy were significant independent prognostic factors of survival., and M. Loveček, P. Skalický, D. Klos, Č. Neoral, J. Ehrmann jr., J. Zapletalová, H. Švébišová, T. Yogeswara, M. Ghothim, R. Vrba, R. Havlík
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

757. Riziko olova z pitné vody ve školských zařízeních Pardubického kraje

Creator:
Havel, Bohumil, Švadlenková, Dagmar, Labudová, Lenka, Havel, Jakub, and Horníček, Otto
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
pitná voda--analýza--metabolismus--škodlivé účinky, olovo--izolace a purifikace--metabolismus--toxicita, otrava olovem--diagnóza--komplikace--metabolismus, centrální nervový systém--metabolismus--růst a vývoj, poruchy nervového systému vyvolané otravou těžkými kovy--diagnóza--etiologie--prevence a kontrola, Světová zdravotnická organizace, školy, směrnice pro lékařskou praxi jako téma--normy, Evropská unie, statistika jako téma, předškolní dítě, dítě, mladiství, těhotné ženy, lidé, vodovodní potrubí ve starých školoních budovách, and hodnocení zdravotních rizik (HRA)
Language:
Czech and English
Description:
Olovo je kumulativní jed, který je zvláště nebezpečný pro malé děti. I při nízké úrovni expozice, která byla dříve považována za bezpečnou, poškozuje vývoj mozku a nervového systému, což vede k poruchám chování a snížení inteligence dětí. Hlavním zdrojem expozice olovu je potrava. Pitná voda může představovat významný příspěvek expozice olovu ve starých budovách s původními olověnými rozvody vody. Cílem prezentované práce bylo získat základní informaci o expozici olovu z pitné vody ve vytipovaných školských zařízeních ve starých budovách v Pardubickém kraji a o možném zdravotním riziku pro děti. V letech 2013 a 2014 byly v součinnosti se Zdravotním ústavem vyšetřeny vzorky pitné vody ve 20 školských zařízeních. Vzorky byly odebrány jak ráno po noční stagnaci vody v potrubí, tak náhodně během dne. Zvýšený obsah olova ve srovnání s dodávanou vodou z vodovodu byl zjištěn ve většině zařízení. V téměř polovině zařízení byly nalezeny zvýšené koncentrace olova i ve vzorcích náhodně odebraných během dne při provozu školy a ve 3 zařízeních bylo zjištěno překročení současného hygienického limitu 10 µg/l. Při charakterizaci rizika vývojové neurotoxicity u dětí byla použita Metodika rozdílu expozic (MOE), doporučená EFSA. Výsledkem je konstatování, že i podlimitní obsah olova v pitné vodě ve školském zařízení může představovat sice malé, ale ne úplně zanedbatelné riziko nepříznivého ovlivnění nervového vývoje u dětí. Do péče o zdravé prostředí předškolních a školních zařízení by proto měla patřit i eliminace tohoto potenciálního rizika., Lead is a cumulative toxicant that is particularly harmful to young children. Even at lower levels of exposure that were previously considered safe, lead damages brain and nervous system development resulting in behavioural changes and decreased intelligence of children. The main source of lead exposure is food. An important contributor to lead exposure may be the tap water in old buildings, having the original lead plumbing. The aim of the present study was to obtain basic information about lead exposure from drinking water in selected educational facilities placed in old buildings in the Pardubice Region as well as the possible health risks for the children. Between 2013 and 2014, in collaboration with the Public Health Institute, samples of drinking water in 20 educational facilities were examined. The samples were taken both in the morning after overnight water stagnation in the pipes and randomly during the day. In most facilities the lead content was increased as compared to water regularly supplied in the mains. In almost half of the monitored facilities increased lead content was detected even in the samples taken during the day. In three facilities the lead content exceeded the current lead content limit 10 µg/l. To characterize the risk of developmental neurotoxicity in children, the methodology "margin of exposure" (MOE), recommended by EFSA, was used. The result is, that even a lower lead content in drinking water of school facilities than the regulatory limit value may pose a small but not entirely negligible risk of neurodevelopmental effects. Care for the healthy environment at preschool and school facilities should therefore also include the elimination of this potential risk., Bohumil Havel, Dagmar Švadlenková, Lenka Labudová, Jakub Havel, Otto Horníček, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

758. Rizikové a protektivní faktory u karcinomu ovaria

Creator:
Záveský, Luděk, Jandáková, Eva, and Turyna, Radovan
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
lidé, ženské pohlaví, nádory vaječníků--epidemiologie--genetika--prevence a kontrola, rizikové faktory, antikoncepční látky orální--škodlivé účinky, geny BRCA1, geny BRCA2, mutace, DNA - oprava chybného párování bází, vystavení vlivu životního prostředí, životní styl, genetická predispozice k nemoci, jídelníček, dieta, chování snižující riziko, and hormonální antikoncepce
Language:
Czech and English
Description:
Příčiny sporadického výskytu karcinomu ovaria (cca 85 % případů) se stále nedaří přesně identifikovat. Ostatní případy jsou geneticky podmíněná onemocnění související s genetickými změnami na úrovni genomu, chromozomů, genů a regulačních faktorů. Nejznámější vrozené genetické příčiny jsou mutace v genech BRCA1/2 a v DNA mis­match repair genech. Epidemiologické studie se snaží zjistit, jaké faktory mohou u karcinomu ovaria být rizikem nebo případnou prevencí. Dosud však žádný obecně aplikovatelný a plně protektivní faktor nebyl nalezen. Riziko může snižovat zdravý životní styl s konzumací ovoce a zeleniny a menšího množství červeného masa a s dostatkem fyzické aktivity. Protektivní efekt mohou mít také těhotenství, kojení, nižší počet let ovulace, užívání hormonální antikoncepce (tato však zvyšuje riziko vzniku karcinomu prsu) či tubální ligace. Riziko vzniku karcinomu ovaria může zvyšovat kromě mutací také vysoká konzumace cukru, obezita, pozdější věk nástupu menopauzy, IVF, HRT a nuliparita. Klíčová slova: BRCA1/2 – hormonální antikoncepce – HRT – karcinom ovaria – protektivní faktory – rizikové faktory, The causes of the sporadic incidence of ovarian cancer (85% of the cases) still remain to be resolved. The remaining cases may result from genetic alterations in genome, chromosomes, genes and regulation factors. Germline mutations of the BRCA1/2 and DNA mismatch repair genes may cause hereditary forms of ovarian cancer. Epidemiological studies still have failed to find any generally applicable protective factor. Somewhat protective effects have been found for healthy lifestyle with sufficient fruits and vegetables consumption and limited red meat consumption and enough physical activity. Multiparity, breastfeeding, less ovulation years, tubal ligation and using hormonal contraception (however, this increases risk for breast cancer) have been further reported to decrease the risk for ovarian cancer. In addition to mutations, high consumption of sugar, obesity, later age in menopause, in vitro fertilization, hormone replacement therapy and nulliparity are suspected to increase the risk for ovarian cancer. Key words: ovarian carcinoma – risk factors – protective factors – BRCA1/2 – hormonal contraception – HRT, and Luděk Záveský, Eva Jandáková, Radovan Turyna
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

759. Rizikové faktory vzniku karcinomu štítné žlázy

Creator:
Nováková, Dana, Křenek, Martin, Vošmiková, Květuše, and Vlček, Petr
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, přehledy, and TEXT
Subject:
lidé, nádory štítné žlázy--epidemiologie--mortalita, folikulární adenokarcinom--epidemiologie, papilární adenokarcinom--epidemiologie, rizikové faktory, vystavení vlivu životního prostředí, záření ionizující, jod--nedostatek, xenobiotika--škodlivé účinky, incidence, rodina, and diferenciovaný karcinom štítné žlázy
Language:
Czech and English
Description:
Karcinom štítné žlázy patří celosvětově k nádorům s nejrychleji rostoucí incidencí. Velký vzestup počtu nových onemocnění je zaznamenán hlavně u diferencovaných papilárních karcinomů štítné žlázy. V České republice je zdokumentováno, že výskyt rakoviny štítné žlázy neustále roste, od roku 1980 se zvýšil 4krát. Jde o vyšší výskyt než ve většině ostatních evropských zemí, zároveň se řadíme mezi země s průměrnou a klesající úmrtností na toto onemocnění. Náš přehled uvádí přehled dosud známých rizikových faktorů, které se mohou podílet na vzniku a vzestupu karcinomů štítné žlázy., Thyroid cancer is one of the world’s fastest growing tumor incidences. The number of new cases has particularly increased in differentiated papillary thyroid carcinoma. In the Czech Republic it is documented that the incidence of thyroid cancer continues to grow, since 1980 has increased four times. The Czech Republic has a higher incidence than most other European countries and at the same time is a country with average and declining mortality from this disease. This review summarizes the known risk factors that may contribute to the formation and rise of thyroid carcinomas., and Dana Nováková, Martin Křenek, Květuše Vošmiková, Petr Vlček
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

760. Rizikové látky v potravinách a možnosti prevence chronických nesdělných chorob z nutričně toxikologického hlediska

Creator:
Turek, Bohumil, Šíma, Petr, and Bencko, Vladimír
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, přehledy, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
toxikologie, xenobiotika, chronická nemoc, kontaminace potravin, fyziologie výživy, rizikové faktory, strava středomořská, stravovací návyky, čaj, kvalita jídla, potravinářská technologie, lidé, and chronická neinfekční onemocnění
Language:
Czech and English
Description:
Cílem nutriční toxikologie je co nevíce omezit výskyt toxických, mutagenních a karcinogenních sloučenin v potravinách, a zajistit odpovídající přívod ochranných faktorů. Snížení přívodu nežádoucích látek lze dosáhnout dvěma způsoby: přísným dohledem na skladbu a kvalitu potravinových surovin a volbou šetrných technologií při jejich průmyslové a kulinární přípravě. Jde hlavně o využití těch postupů zpracování, které umožňují regulovat zahřívání (teplotu) potravin tak, aby se co nejvíce zamezil vznik sloučenin, které zdraví přímo poškozují. Autoři zmiňují vznik a výskyt nejdůležitějších zdravotně rizikových faktorů v potravinách jako vyvolavatelů chronických nesdělných onemocnění. Upozorňují, že z nutričně toxikologického hlediska lze realizovat účinná preventivní opatření, která by vedla k omezení v současné době stále vzrůstajícího výskytu těchto chorob., The aim of nutritional toxicology is to reduce to the utmost the incidence of toxic, mutagenic and carcinogenic substances in foodstuffs, and to ensure an adequate supply of protective factors. Limitation of the intake of undesirable health-damaging substances can be achieved in two ways: by strict supervision of the composition and the quality of food raw materials, and by the choice of friendly technologies for their manufacturing and culinary preparation. This primarily concerns the use of processing techniques that allow regulation of the heating (temperature) of foodstuffs so as to avoid as much as possible the formation of compounds that directly affect health. The authors mention the formation and occurrence of key health risk factors in foodstuffs, which cause chronic non-communicable diseases. They point out that from the nutritionally toxicological point of view it is possible to implement effective preventive measures which would lead to the restriction of currently still growing incidence of these diseases., Bohumil Turek, Petr Šíma, Vladimír Bencko, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 2014 to 2015

View larger »