Search

Start Over Format bez média Format svazek Type text

62. K otázce poddruhů mloka skvrnitého v oblasti Českého a Saského Švýcarska

Creator:
Pavel Benda
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, ocasatí, mlok skvrnitý, salamanders, Salamandra salamandra, České Švýcarsko (Česko), Saské Švýcarsko (Německo), Bohemian Switzerland (Czechia), Saxon Switzerland (Germany), 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Na základě analýzy kreseb mloků skvrnitých (Salamandra salamandra) v Českém Švýcarsku a přilehlých oblastech byly rozlišeny 3 skupiny kreseb. První skupina odpovídá svou kresbou poddruhu S. s. terrestris (48%), druhá skupina odpovídá poddruhu S. s. salamandra (30%) a třetí skupina vykazuje přechodný charakter (22%). Výskyt poddruhu S.s.t. nebyl dosud v České republice uváděn a proto by bylo vhodné se touto problematikou blíže zaobírat., Three groups were distinguished based on the analysis of colour pattern of European fire salamander (Salamandra salamandra) in Bohemian Switzerland and neighboring areas. The first group corresponds to the subspecies S. s. terrestris (48%), the second group to the subspecies S. s. salamandra (30%), and the third group showed temporary form (22%). Occurrence of the subspecies S. s. terrestris has not yet been recorded in the Czech Republic; therefore it would be appropriate to study this matter further., and Pavel Benda.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

63. Kanál pro amonné ionty se podílí na příjmu NH4+ při trávení kořisti u mucholapky podivné

Creator:
Lubomír Adamec
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, masožravé rostliny, trávicí enzymy, fyziologie rostlin, biology, carnivorous plants, digestive enzymes, plant physiology, amonné ionty, mucholapka podivná, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Lubomír Adamec.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

64. Kde přežít v těžkých časech?: refugia epifytických lišejníků

Creator:
Malíček, Jiří and Syrovátková, Lada
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, lichenologie, lišejníky, životní prostředí, bioindikátory, lichenes, biology, lichenology, environment, bioindicators, Česko, epifytické lišejníky, refugia, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Epifytické lišejníky jakožto citlivé bioindikátory rychle reagují na změny v životním prostředí, zvláště na znečištění ovzduší. V období kyselých dešťů došlo v ČR k zásadní proměně epifytických společenstev. Existují však místa, která byla ovlivněna jen v menší míře a doposud zde přežívají vzácné druhy. Takové lokality můžeme považovat za novodobá refugia., Epiphytic lichens as sensitive bioindicators reflect changes in the environment (e.g. air pollution) very quickly. Acid rains occurring in the second half of the 20th century have considerably affected the epiphytic biota of the Czech Republic. However, there are several places, which have been less influenced and where rare lichens still survive. We consider such places to serve as recent refugia., and Jiří Malíček, Lada Syrovátková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

65. Kde všude žijí máloštětinatí opaskovci

Creator:
Schenková, Jana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, máloštětinatci, opaskovci, kroužkovci, antropogenní vlivy, znečištění životního prostředí, vodní toky, biotopy, Oligochaeta, Clitellata, Annelida, anthropogenous influences, environmental pollution, water streams, biotopes, máloštětinatí opaskovci, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Máloštětinatí opaskovci (Annelida: Clitellata) jsou jakožto významná složka permanentní fauny silně závislí na charakteru prostředí, v němž žijí. Proto výskyt určitých druhů může indikovat míru ovlivnění jejich habitatů. Článek se zabývá historií výzkumu máloštětinatých opaskovců a příklady studií této skupiny z různého prostředí, od toků téměř neovlivněných až po silně antropogenně znečištěné., Aquatic oligochaetes (Annelida: Clitellata) as an important group of permanent bottom fauna are strongly dependent on environmental characteristics of their habitats. Consequently, the occurrence of a particular species can indicate the level of environmental quality. The article describes the history of oligochaete research and presents case studies from different environments from almost natural to sites with high anthropogenic impact., and Jana Schenková.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

66. Kdo je v pasti, aneb problémy sběru terénních dat o hmyzu

Creator:
Knapp, Michal
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, hmyz, biodiverzita, sběr dat, ekologický výzkum, insects, biodiversity, data collection, ecological research, sběr terénních dat, terénní data, funkční diverzita, pasti, sběr hmyzu, field data, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Vybrat vhodnou metodu sběru hmyzu tak, aby byla efektivní a přitom poskytovala relevantní data, není vůbec snadné. Na základě rozsáhlého datového souboru se ukázalo, že zemní pasti, standardně používaná metoda při ekologickém výzkumu epigeických členovců, zaznamenaly jen polovinu druhů střevlíků ve srovnání s metodou individuálního sběru. Výrazně se lišily i vlastnosti zaznamenaných druhů, v pastech převládaly druhy velké, kdežto ve vzorcích z individuálního sběru druhy drobné. Ale i metoda individuálního sběru má své mouchy, protože její účinnost do značné míry závisela na terénních zkušenostech sběratele. Ideálním řešením zajišťujícím co nejkompletnější záznam společenstev střevlíků se zdá být kombinace obou metod sběru dat., The selection of a proper sampling technique for ecological research into insect assemblages is a tough nut to crack. Based on extensive field study, I have shown that the commonly employed "pitfall trapping" technique recorded just half the number of carabid species compared to the individual collection technique. There were also differences in species trait representation in samples originating from each particular technique. Pitfall traps efficiently recorded large species but missed smaller ones, which were frequently recorded by individual collection. The main shortcoming of the individual collection technique is the dependence of its efficiency on the field experiences of each particular researcher. A combination of both investigated sampling techniques seems to be the best way to gain as complete records of carabid assemblages as possible., and Michal Knapp.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

67. Když se řekne vřecko

Creator:
Koukol, Ondřej
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, vřeckaté houby, biology, Ascomycetes, vřeckovýtrusné houby, rozmnožování hub, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Vřecko představuje důmyslnou strukturu, kterou nacházíme pouze u vřeckovýtrusných hub. Po pohlavním procesu v něm vznikají askospory sloužící k šíření houby. Významná je funkce vřecka v aktivním rozšiřování askospor. Na odstřelování askospor se podílí stěna vřecka, vrcholový aparát a další buňky v hymeniu. V průběhu evoluce došlo u různých skupin vřeckovýtrusých hub k modifikacím ultrastruktury vřecka a jeho funkce v rozšiřování askospor., Ascus is a sophisticated structure that can only be found in Ascomycota. Ascospores formed in ascus after the sexual process are used for fungal dispersal. Ascus is very important for active discharge of spores. The ascus wall, apical apparatus and other hyphal elements in hymenium are involved in the shooting of spores. The ultrastructu­re and function of the ascus in the spores discharge has been modified during evolu­tion of various groups of ascomycetes., and Ondřej Koukol.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

68. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění. II. Botanika v dějinách ČAVU

Creator:
Jan Krekule
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Česká akademie věd a umění, 1851-1900, 1901-1910, biologie, botanika, botanici, česky psané časopisy, časopisecké články, biology, botany, botanics, Czech language journals, journal articles, Rozpravy ČAVU, Věstník ČAVU, přehledy článků, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Článek zahrnuje rešeršní zpracování 27 ročníků (1892-1918) Rozprav a Věstníků, jež byly hlavním publikačním mediem České akademie, se zaměřením na botanické příspěvky. Zjistili jsme, že všechny osobnosti oboru (L. J. Čelakovský, J. Velenovský, B. Němec, K. Domin, J. Podpěra) publikovali v češtině své zásadní příspěvky v uváděných časopisech. Ty se staly významným nositelem národní vzdělanosti příslušné vědní oblasti, jak odpovídá i intencím zakladatelů České akademie., The paper deals with a survey of 27 volumes (1892-1918) of Rozpravy and Věstník, the two main journals of the Czech Academy at that time. Concerning botany, the leading botanists and physiologists (L. J. Čelakovský, J. Velenovský, B. Němec, K. Domin, J. Podpěra) published their important contributions (in Czech) in both these journals, thus fulfilling the plan of the Academy founders to promote national education., and Jan Krekule.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

69. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. I. Vznik a vědy o živé přírodě

Creator:
Martin Franc
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, dějiny vědy, přírodní vědy, history of science, natural sciences, vědy o živé přírodě, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Ve druhé polovině 19. století se jedním z dokladů rozvoje české vědy stali vznik národní akademie věd a umění v roce 1890, který byl umožněn velkorysým mecenášským příspěvkem stavitele a architekta Josefa Hlávky. Mezi prvními členy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění jmenovanými přímo císařem najdeme jediného představitele věd o živé přírodě - žáka Jana Evangelisty Purkyně, botanika Ladislava Josefa Čelakovského. Prvního slavnostního zasedání akademie, které se konalo s velkou pompou v květnu 1891, se však mohli zúčastnit i další přírodovědci zvolení v průběhu prvního roku existence Akademie věd, např. zoolog a paleontolog Antonín Frič, organický chemik Bohuslav Raýman nebo botanik Josef Velenovský., In the second half of the 19th century, one of the proofs of the development of Czech science came to be the creation of the National Academy of Sciences and Arts in 1890, made possible by a generous contribution of the builder and architect Josef Hlávka. Among the first members of the Emperor Franz Joseph Czech Academy of Sciences, Letters and Arts appointed directly by the Emperor was the single representative of the life sciences - a pupil of Jan Evangelista Purkyně, botanist Ladislav Josef Čelakovský. However, the first ceremonial session of the Academy of Sciences in May 1891 was attended by other life sciences spe­cialists elected during 1890, e.g. zoologist and paleontologist Antonín Frič, organic chemist Bohuslav Raýman and botanist Josef Velenovský., and Martin Franc.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

70. Ke 125. výročí vzniku České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. III. ČAVU a vědy o živé přírodě na počátku Československa

Creator:
Martin Franc
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918-1938, biologie, přírodní vědy, dějiny přírodních věd, biologové, biology, natural sciences, history of natural sciences, biologists, Československo, Czechoslovakia, ČAVU, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Po vzniku Československa se ČAVU úporně snažila zbavit své pověsti konzervativní a silně prohabsburské instituce. K její zásadní reformě však nedošlo a do její struktury se nepromítl ani růst významu přírodních a technických věd. Přírodní a technické vědy tak zůstaly v rámci ČAVU omezeny na II. třídu, v níž vědy o živé přírodě reprezentovali na konci roku 1918 vedle Bohumila Němce především žáci Antonína Friče - František Bayer, Alois Mrázek, František Klapálek a Václav Vávra. Naopak botanik a mykolog Josef Velenovský 11. října 1918 z ČAVU vystoupil a další významný botanik Karel Domin byl zvolen dopisujícím členem až roku 1919. V období 1918-19 získali pro své výzkumy živé přírody podpory či stipendia další čeští vědci - vedle již zmíněného Karla Domina šlo například o Zd. Frankenbergera, hipologa Františka Bílka, botanika Františka Nábělku nebo zoologa Jana Zavřela. I když například bádání o českém jazyce nebo umělecká činnost byly podporovány výrazně vyššími sumami, můžeme konstatovat, že ani vědy o živé přírodě nebyly v rámci ČAVU na počátku Československa popelkou., After the creation of Czechoslovakia, CASA tried hard to lose its reputation as a conservative and strongly pro-Habsburg institution, but it did not undertake any fundamental reform and the importance of the growth in the natural and technical sciences was not reflected in its structure. Hence the natural and technical sciences remained confined to Class Two at CASA, in which the life sciences were represented at the end of 1918 by Bohumil Němec and in particular the pupils of Antonín Frič -- František Bayer, Alois Mrázek, František Klapálek and Václav Vávra. On the other hand botanist and mycologist Josef Velenovský stepped down from CASA on 11th October 1918 and another prominent botanist Karel Domin was only elected as a corresponding member in 1919. In 1918-1919 other life scientists received grants or other support for their research, e.g. as well as the aforementioned Karel Domin, Zdeněk Frankenberger, hippologist František Bílek, botanist František Nábělek and zoologist Jan Zavřel. Although research into the Czech language and artistic activities was supported by substantially larger sums of money, the life sciences cannot be said to have been cinderellas at CASA in the early days of Czechoslovakia., and Martin Franc.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public