‘Carantanian / Köttlach’ jewellery from southwest Slovakia and from the other parts of the Carpathian Basin. In the Slovak and Hungarian archaeological literature, a small group of early medieval jewellery from southwest Slovakia was labelled as being of ‘Carantanian / Köttlach’ provenance, meaning that it originated from Eastern Alps region (today’s Austria and Slovenia). The goal of the article is a revision of the issue of provenance in the context of analogous finds from Moravia and the Carpathian Basin (i.e. today’s Hungary, western Romania and northeastern Croatia). The provenenace from the Eastern Alps region can be confirmed in the case of several Slovak finds only, the others are of local origin. Also, from the point of view of chronology, we are dealing with a relatively heterogenous group of jewellery, with a date-range from the turn of the 8th-9th centuries to the 11th century. The author tries to demonstrate that the argument in the middle of the 20th century and later about the ‘influences from the Eastern Alps region’ was dependent on the state of archaeological research at that time. It was a viewpoint that over-emphasised the importance of early medieval ‘Köttlach culture’ in Eastern Alps region, especially for the spreading of some jewellery types to other regions of middle and southeastern Europe., Šimon Ungerman., and Obsahuje seznam literatury
Lake Lednica, Greater Poland, is one of Poland’s most important and longest-studied underwater archaeological sites. The residential centre established on an island was one of the central points in the state of the first Piasts. Previous research located two bridges to the island and discovered the largest collection of early medieval military objects in Central Europe in the lake. In the 2017 season, a third bridge was discovered on Lake Lednica leading to the small island called Ledniczka on which the layers of an early medieval settlement and clear remnants of a motte-type medieval structure are found. Three seasons of research on relics of the crossing suggest that it may have functioned in two periods: in the tenth century and at the turn of the fourteenth century. During the research, a number of military items, pottery, objects made of organic materials and fishing tools were found. and Lednické jezero ve Velkopolsku patří k nejdůležitějším a nejdéle studovaným lokalitám podvodní archeologie ve střední Evropě. Rezidenční centrum zřízené na zdejším Lednickém ostrově bylo jedním z hlavních míst prvních Piastovců. Předchozí výzkum odhalil dva mosty spojující ostrov s pevninou a největší soubor militárií ze dna středoevropského jezera. V roce 2017 byl identifikován další most, tentokrát zpřístupňující ostrůvek zvaný Ledniczka. Další výzkum ukázal, že most pravděpodobně fungoval ve dvou periodách: v 10. století a na přelomu 13. a 14. století. Přinesl také početný soubor militárií, keramiky, rybářského náčiní a výrobků z organických materiálů. Na ostrůvku byly dokumentovány raně středověké situace a opevnění typu motte.
Cílem studie je představení post-exkavační metody práce se stratigrafickými a keramickými daty za účelem vytvoření relativní chronologie mnohovrstevnaté městské lokality na základě rozfázovaného sekvenčního modelu. K interakci mezi stratigrafickými a keramickými daty jsou využity exploatorní a vícerozměrové (multivariační) statistické metody seriace, korespondenční a faktorové analýzy. Příkladová studie vychází z výzkumu nádvoří městské radnice v Českých Budějovicích, který proběhl v letech 1996–1997, jehož výsledky byly v nedávné době vyhodnoceny a publikovány. Shrnuty jsou zde hlavní vývojové fáze osídlení od počátků založení města v roce 1265 do výstavby renesanční radnice v polovině 16. století a k nim odpovídající statisticky vyčleněné keramické horizonty. V článku jsou rovněž nastíněny možnosti dynamické interpretace rozfázovaného sekvenčního Harrisova diagramu v souvislosti se sociálními a behaviorálními přístupy ke studiu archeologických stratifikací, které ukazují na řadu druhů lidských aktivit v zastavěném městském prostředí and The objective of the study is to present post-excavation methods of work with stratigraphic and pottery data with the aim of creating a relative chronology of the multi-layered site based on a phased sequential model. Exploratory and multidimensional (multivariate) statistical methods of seriation and correspondence and factor analyses are used for interaction between stratigraphic and pottery data. The case study is based on the excavation of the courtyard of the town hall in České Budějovice in 1996–1997, the results of which were recently evaluated and published. This work mainly summarises the main development phases of settlement from the founding of the town in 1265 to the construction of the Renaissance town hall in the mid-16th century and the corresponding statistically determined pottery horizons. The article also outlines the possibilities for the dynamic interpretation of a phased sequential Harris diagram in connection with social and behavioural approaches to the study of archaeological stratification showing many types of human activities in the built-up urban environment.
The aim of the paper is to evaluate the usefulness of dendrochronological analyses in studying complex stratigraphic sequences. The problem is discussed basing on the example of Wrocław, the main town of historic Silesia, where the thickness of medieval layers containing wood ranges between 3 and 5 m. The first attempts to date them using dendrochronology were made at the end of the 1980s. Some dates, or their short series, were then used as a basis for far-reaching conclusions regarding the chronology of the beginnings of settlement or breakthrough events. The preliminary stage of dendrochronological analyses and uncritical acceptance of interpretations ended in Wrocław with the excavations carried out in 2000. Longer series of dendrochronological dates have become one of the basic tools for dating complex correlated being aware of limitations set by both categories of sources and methods of their analysis. It was stated that giving up on an in-depth critique of dendrological samples as a category of sources can result in a considerable distortion of the acquired results. and Cílem článku je hodnocení využitelnosti dendrochronologie při studiu složitých stratigrafických situací, a to na příkladu slezské Vratislavi, kde středověké terény obsahující dřevo dosahují mocnosti 3–5 m. První pokusy o datování archeologických vrstev pomocí dendrochronologie proběhly na konci 80. let 20. století. Některá data nebo jejich krátké série byly využity pro dalekosáhlé závěry o chronologii počátků osídlení či přelomových událostí. Tato etapa poznamenaná nekritickou interpretací získaných dat skončila ve Vratislavi v souvislosti s archeologickými odkryvy v r. 2000. Základním nástrojem pro datování složitých situací se staly početnější řady dendrochronologických dat. Stratigrafická pozorování byla korelována s dendrochronologickými daty s vědomím limitů obou pramenných kategorií a příslušných metod. Opomenutí důkladné kritiky dendrologických vzorků coby samostatné kategorie poznávacích pramenů může vyústit v závažné pokřivení výpovědi dendrochronologické analýzy.
This article is an archaeological report on the results of the excavation carried out around the fi lled-up river branch and bridge No. 1 in Mikulčice in 2012 (excavation B 2012). The main aim of the research was to complete the fi eld works at bridge No. 1, which was discovered during the large-scale excavations performed at the defunct river channel in front of the NW gate of the bailey in 1966-1968. At the same time, the question of how the river channel developed at the site of the bridge was investigated, as well as the topic of the settlement in the wider area between the bailey and the north-western suburb. Presented along with the interpretation of the movable fi nds from the defunct river branch were two possible variants on how the settlement developed in relation to the gradual fi lling-up of the river channel. After analysing the fi nd circumstances in area B 2012, the authors inclined towards the second variant and thus revised the existing theories concerning the evolution of sedimentation in the area of the extinct riverbed. This has helped to resolve some key questions regarding the existence and demise of the power centre in Mikulčice., Marek Hladík, Lumír Poláček., and Obsahuje seznam literatury