Mikrosvět elementárních částic, atomů a procesů odehrávajících se mezi nimi je plný podivností. Částice může projít naráz dvěma různými štěrbinami, fotony mohou být navzájem provázané na obrovské vzdálenosti, kočka (alespoň ona pověstná Schrödingerova) může být zároveň živá i mrtvá... Může pozoruhodný kvantový svqt dovolit i stav, kdy by nějaká látka bya sočasně pevná a supratekutá? A mohou kvantové supratekuté systémy pomoci osvětlit jeden z posledních nevyřešených problémů klasické fyziky - turoblenci? Vědci, včetně českých, intenzivné hledají odpovědi. and Jana Olivová.
E-government becomes an important element of the emerging e-societies. There is a great diversity of strategies, policies and results related to its introduction. Educational and cultural conditions and possibilities are vital because they generate - or not - interests in ICTs and their various applications. So capacity building for e-government is a coplex porcess, not limited to introduciton of technological and organizational actions. Moreover e-government is costly and will require soon not only social but also econimic evaluation. These issues are explored in an illustrative case study of e-services in Poland. and Lech W. Zacher, Tomasz Białobłocki
Motto Strategie AV21 „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ mj. předesílá podporu mezioborové a meziinstitucionální synergie více než 50 pracovišť Akademie věd. Právě proto, aby výzkum opravdu sloužil společnosti, otevřela Akademie věd nové Centrum transferu technologií, jehož prostory se hostům slavnostně představily 16. května 2016. and Marina Hužvárová.
Článek se zabývá některými důsledky otevřené vědy z perspektivy komunikace vědy a filosofie komunikace. Kromě čistě komunikačních a filosofických témat se text věnuje i otázkám tykajícím se procesu popularizace vědy prostřednictvím sociálních médií (zejména Twitteru a blogů). Článek se sestává ze tří oddílů: první navrhuje definici komunikace vědy a sociálních médií; druhý zkoumá proměnu komunikace vědy v éře internetu a zabývá se vlivem sociálních médií na komunikaci vědy; třetí a závěrečný oddíl přináší několik případových studií a filosofických postřehů. Nejdůležitějším, zde dosaženým závěrem je tvrzení, že sociální media vědu a vědeckou komunikaci proměnila. Twitter a blogy jakožto nové nástroje vědecké komunikace mohou být užitečné a smysluplné pro vědu i společnost. Sociální média mohou být navíc použita k usnadnění širšího zapojení občanů do diskusí o vědě., The aim of the present article is to discuss several consequences of the Open Science from a perspective of science communication and philosophy of communication. Apart from the purely communicative and philosophical issues, the paper deals with the questions that concern the science popularization process through social media (especially Twitter and blogs). The article consists of three sections: the first one suggests a definition of science communication and social media, the second examines the transformation of science in the Age of the Internet and considers the influence of social media on science communication, the third and final one presents some case studies and philosophical observations. The most important conclusion to be reached here is that the social media have changed science and science communication. Twitter and blogs as novelty tools of science communication can be useful and meaningful for both science and society. Furthermore, social media can be used to facilitate broader involvement of citizens in the discussion about science., and Emanuel Kulczycki.