Podpoříme rodiny s dětmi a zvýšíme daňové zvýhodnění rodičů! Oblíbené sliby politiků slýcáme před každými volbami. Přesto porodnost nestoupá a podíl nezaměstnaných matek do šesti let věku dítěte u nás zůstavá druhý nejvyšší v celé EU. Jak je to možné? a jak tato situace poškozuje naší ekonomiku? and Luděk Svoboda.
Výzkum, jehož cílem je ovládnout termojadernou fúzi jako nový zdroj energie, se skládá z mnoha tematických okruhů. Po dlouhá léta byla na prvním místě fyzika plazmatu; s blížící se realizací fúzních zařízení bylo ale třeba intenzivně pracovat i v dalších oblastech (diagnostika, řízení a sběr dat, materiály, magnety a elektrické zdroje atd.). Každé dva roky se proto koná mezinárodní „Symposium on Fusion Technology - SOFT“. Zatímco v roce 2014 se uskutečnilo ve španělském San Sebastianu, v příštím roce jej v České republice zorganizují Ústav fyziky plazmatu AV ČR a Centrum výzkumu Řež. and Milan Řípa.
Debata o tzv. "Novém Humovi“ byla v posledních desetiletích dominantním tématem humovské interpretace. James Hill ve svém příspěvku v tomto časopise (2011) podporuje hlavní požadavek "novohumovců“, který vymezuje Huma jako epistemologického skeptika a ontologického realistu. Vůči tomuto pojetí máme několik výhrad. Některé se týkají nejasností v definici realismu a celkově i smysluplnosti projektu „Nový Hume“. Některé se týkají konkrétních Hillových argumentů zaměřených na Humovy Dialogy a především jeho tvrzení, že v tomto díle lze nalézt další důkaz Humova realismu., The New Hume Debate has dominated the interpretations of Hume’s philosophy in the last few decades. James Hill in his contribution in this journal (2011) supports the central claim of the New Hume, defining Hume as an epistemological sceptic and an ontological realist. I raise certain objections to Hill’s views. Some concern the confusions in the definition of realism and, on a more general level, question the meaningfulness of the whole New Hume project. Some concern Hill’s arguments focused specifically on Hume’s Dialogues, in which he claims to have found further confirmation of Hume’s realism with regard to Causation., and Zuzana Parusniková.
Přibližně od druhé poloviny devadesátých let můžeme v sociálních vědách rozpoznat řadu tendencí, které nás opravňují hovořit o digitálním obratu v sociálněvědní praxi. Ačkoli důsledky digitalizace jsou pozorovatelné v mnoha oblastech sociálních věd, nejvýrazněji jsou zřejmě patrné ve znovuoživení očekávání spojovaných s tzv. dialogickým obratem a v diskusi rozpoutané kolem konceptu veřejné vědy. Tato studie vychází z kritického představení antologie a knihy- -hypermédia Phillip VANNINI (ed.), Popularizing Research. Engaging New Genres, Media and Audiences. New York: Peter Lang 2012, 220 s.; Phillip VANNINI (ed.), Popularizing Research [online]. 2012. Dostupné z: <http://www.popularizingresearch. net> [cit. 4. 1. 2013], přičemž jejím cílem je zejména postižení souvislostí mezi digitálním a dialogickým obratem v sociálních vědách a vymezení vztahu těchto obratů ke konceptu veřejné vědy., Since the second half of the 1990s we can distinguish several tendencies that can be considered as indicators of the digital turn in social scientific practice. Although we can recognize the consequences of digitization of the social sciences in many forms and on several levels, probably the most noticable is the revival of the expectations associated with the so-called dialogical turn and the concept of public science. This critical review of the anthology and the book-hypermedia Phillip VANNINI (ed.), Popularizing Research. Engaging New Genres, Media and Audiences. New York: Peter Lang 2012, 220 pp.; Phillip VANNINI (ed.), Popularizing Research [online]. 2012. Available at: <http://www.popularizingresearch.net> [cit. 4. 1. 2013] thus aims to cover mutual connections between the digital and dialogical turn in thesocial sciences and delineatetheir relation to the concept of public science., and Michal Šimůnek.
Studie ukazuje kontrast mezi ekonomickým přístupem jdoucím ve šlépějích Garyho Beckera a přístupem behaviorální ekonomie. Důraz je kladen na metodologické srovnání obou alternativ a vyhodnocení potenciálu, který má behaviorální ekonomie pro uskutečnění paradigmatické změny na půdě ekonomického myšlení. Ukazuji, že behaviorální ekonomii se dosud nepodařilo nabídnout teoretickou alternativu homo economicus. Také její potenciál pro dlouhodobé překonání teorie racionální volby v oblasti predikčního úspěchu, který je pro ekonomy standardním kritériem vyhodnocování teorií, může být omezený., The study shows a contrast between the Beckerian economic approach and behavioral economics. The methodological comparison of both alternatives is emphasized as well as the assessment of behavioral economics' potential to cause a paradigm shift in economic thinking. I argue that behavioral economics was unable to offer a theoretical alternative to homo economicus so far. Also, its potential to overcome the rational choice theory in the long run predictive success that is the standard benchmark for theory evaluation in economics may be limited., and Petr Špecián.