Format: bez média / Subject: 00 - LINDAT/CLARIAH-CZ Catalog Search Results

704. Role-playing jako živný roztok sociálna: experimentální metoda?

Creator:: Martin Buchtík and Hampejs, Tomáš
Format:: print, bez média, and svazek
Type:: model:article and TEXT
Subject:: teorie vědy, theory of science, aktivní role-playing, výzkumné metody v sociálních vědách, experiment v sociálních vědách, sociální kognice, active role-playing, research methods in social sciences, experimental in social sciences, social cognition, 12, and 00
Language:: Czech
Description:: Text představuje aktivní role-playing jako výzkumnou experimentální metodu v sociálních vědách. Zasazuje role-playing do rámce simulačních výzkumných metod, rozkrývá jeho epistemologii a dosavadní metodologická uchopení zejména v sociální psychologii. Hlavní linií textu je obhajoba epistemologických kvalit metody a experimentu v sociálních vědách obecně. Inspiračním zdrojem je zde na jedné straně Latourova kvalitativní sociologie asociací, tázající se po původu sociality a problematizující samotný předmět sociálních věd, tj. sociálno. A na druhé straně přístupy naturalizující sociálně-vědné výzkumy propojením s kognitivní vědou. V tomto ohledu je naším klíčovým předpokladem pro smysluplné uchopení sociální reality v její simulované podobě shodnost kognitivních mechanismů skutečného i simulovaného jednání. V pojetí textu jsou oba zdroje spojeny jejich akcentem na tematizaci sociálna jako inter-psychologického fenoménu mezi tradiční mikro a makro úrovní. Analogií s Petriho miskou text promýšlí posunutí původní metody situační sociální psychologie směrem k využití konstruovaných diegetických liminálních situací jako svého druhu laboratoří sociálna., Article introduces active role-playing as a research experimental method in the social sciences. It frames role-playing to the simulating research methods, opens its epistemological properites and methodological conceptions in social psyschology. Main argument constructs the defense of epistemological properties of active role-playing as an experimental method in the social sciences in general. Th e inspiring source is one the side Latour’s sociology of associations, which problematizes the very subject of social sciences, the sociality itself and on the other side the naturalizing approaches connecting social sciences and cognitive science. In this context main argument for meaningfulness of simulated social reality lies in the usage of the same cognitive mechanisms in the real and simulated social interaction. In the article perspective both sources are united by their accent on perceiving social reality as fundamentaly inter-psychological phenomenon between the traditional conpcetions micro and macro level. Through analogy of Petri dish article conpcetualizes shift of the original method of situational social psychology toward utililization of designed diegetic liminal situations as laboratories of the social., and Martin Buchtik, Tomáš Hampejs.
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

705. Romantika jako epistemologická alternativa otevřená Kantovou Kritikou soudnosti

Creator:: Ďurďovič, Martin
Format:: print, bez média, and svazek
Type:: model:article and TEXT
Subject:: věda, teorie poznání, estetika, teleologie, filozofie umění, science, aesthetics, teleology, philosophy of art, německá romantika, epistemology, German romanticism, 12, and 00
Language:: Czech
Description:: Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy Kritiky soudnosti. Tato vazba je sledována zvláště na příkladu filosofie umění F. W. J. Schellinga. Argumentace článku je rozvinuta v kritické konfrontaci se subjektivistickou interpretací romantiky H.-G. Gadamera, čímž se ozřejmuje její širší epistemologický dosah i aktuálnost. Návaznost německých romantiků na Kantovu Kritiku soudnosti se spíše než tendencí k subjektivizaci estetiky projevovala ve snaze o estetizaci poznání., The aim of the article is to show how German romanticism, which laid the philosophical foundations for the Romantic Movement, understood the shift toward lived subjectivity not as a deviation from knowledge, but as another form of knowledge. Romantic inwardness finds its counterpart in the experience of the world, which is granted deeper meaning by art than it is by rational philosophy or science. This new view of knowledge is applied to both nature and human spiritual reality. The article notes that, besides the legacy of Spinozism, another importance source of romantic epistemology was the thoughts Kant put forth in his Critique of Judgement. This link is traced in particular in the philosophy of art of F. W. J. Schelling. At the same time, the article pursues a line of argument that critically confronts the subjectivistic interpretation of romanticism espoused by H.-G. Gadamer, what unveils the epistemological reach and current relevance of the topic. Th e German romantics’ embrace of Kant’s Critique of Judgement is manifested not so much in a tendency to subjectivize aesthetics as in their attempt to aestheticize the knowledge., and Martin Ďurďovič.
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

706. Rostou? Rostou?

Creator:: Olivová, Jana, Kyselová, Stanislava, Milan Gryndler, and Jiří Jirout
Format:: print, text, regular print, bez média, and svazek
Type:: article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:: Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, věda a příroda, mykologie, houby, science and nature, mycology, mushrooms, 12, and 00
Language:: Czech
Description:: Komu z nás by se při tété otázce neobjevili před očima voňavé kloboučky hříbků, elegantní bedly či rezavé lišky - nebo je libo drahocenné lanýže? Sotva si zároveň vybavíme doma nevítané houby dřevokazné nebo mikroskopické, laiky běžné označované jako plisně, které mohou jak zabíjet, tak zachraňovat životy. Biologové se je učí znát a využívat k našemu prospěchu stále důkladněji. and Jana Olivová, Stanislava Kyselová, Milan Gryndler, Jiří Jirout.
Rights:: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public