Studie Evy Myslivcové se zabývá korespondencí mezi hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem a jeho blízkým přítelem Aloisem Göblem., This article introduces newly found photocopies of two letters from Antonín Dvořák to Alois Göbl with heretofore unknown and unpublished contents (newly discovered facts about Dvořák’s life and about period reception of his masterpieces – e.g. the Symphony No. 9 in E Minor “From the New World”, op. 95, and the Cello Concerto in B Minor, op. 104) and places them within the context of Dvořák’s correspondence addressed to his friend Göbl in Sychrov that has already been published in several different editions., Eva Myslivcová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 299, anglický abstrakt na s. 289.
Studie Petry Kolátorové se zabývá osobností hobojisty Arnošta (Ernsta) Königa (1838-1915), významného hudebníka pražského hudebního života druhé poloviny 19. století., This contribution maps the activity of Arnošt König (1838–1915), an oboist of German origin, primarily in Prague’s musical life at the time. During the years 1870–1913, A. König was the professor of oboe at the Prague Conservatory, and from 1876 he was an oboist at the Prague Provisional Theatre and then at the National Theatre. Reviews and articles from the period show what an exceptional musician he was, as he earned recognition even beyond Bohemia. Many mentions praising him in the press have been preserved in connection with the difficulty for performers of Dvořák’s Serenade in D Minor, op. 44, in which A. König excelled repeatedly. It can be documented at least twice from Dvořák’s extant correspondence that performances elsewhere of the Serenade were cancelled because of its difficulty. Together with the aforementioned reviews, this fact shows that in Prague Antonín Dvořák (and others) had exceptional conditions for musical performances., Petra Kolátorová., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 287, anglický abstrakt 267.
Studie Martina Voříška je věnována hudebnímu životu na zámku v Českém Krumlově v roce 1780. Autor jej sleduje prostřednictvím neobvyklé události. 12. srpna 1780 totiž byla vykradena knížecí pokladna, z níž se ztratilo více než 950 zlatých. V té době ji měl na starosti kancelista a dvorní hudební ředitel Antonín Jan Jüngling. Aby se zbavil z podezření, že byl pachatelem tohoto činu, vytvořil detailní soupis své denní činnosti, díky níž tak zcela mimoděk vznikl unikátní dokument reflektující činnost schwarzenberské kapely v té době. Výňatky z tohoto dokumentu, jež se týkají hudby, jsou citovány v příloze., The article is based on a lengthy report by Anton Johann Jüngling on his own activities on 12 August 1780; Jüngling was at the time the Schwarzenbergs’ music director and also a highly placed official. This unique historical source affords a very detailed look at Jüngling’s daily life as a person and a professional, and in combination with other sources, it also enables the creating of a quite detailed picture of the musical events at the Schwarzenberg court over a period of just under two weeks, when the Schwarzenbergs were staying in Český Krumlov with their guests. The musical activities included theatrical performances, a ball, a private concert with repertoire consisting of orchestral arrangements of music from singspiels currently being performed (Die schöne Schusterin and Die abgeredte Zauberey), and accompaniment for worship services. The study documents that the musicians at the princely court were able to secure the music for most of these occasions, and that they were supplemented or substituted for as needed by hired musicians from the town or the military., Martin Voříšek., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 141-142, anglický abstrakt na s. 117.
Studie Karla Veverky se zabývá osobností varhaníka Franitška Josefa Dollhopfa, který působil na významném hudebním kůru kostela sv. Františka u pražských křižovníků na Starém Městě, a podstatně doplňuje novými informacemi pohled na jeho životní osudy., Karel Veverka., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 158.