The Triangle cemetery in Prague-Střešovice was the only preserved part of the great burial site from the 9th–10th century AD; this site was partially destroyed beginning in the 18th century by the extraction of clay for the Strahov brick factory. A total of 49 graves, all dated to the 10th century, were uncovered in the preserved part of the cemetery in 2012. Children’s grave no. 16 was the richest of the children’s graves and the second richest of all graves in the cemetery. A total of 19 silver jewels were found in the grave: kaptorga – amulet container, beads, hollow spherical pendants – gombiks. A technical study was performed to describe the construction of the different types of jewels and identify the material used to manufacture them. The artefacts were examined with a stereomicroscope, subjected to X-ray radiography and observed and analysed with scanning electron microscopy coupled with energy-dispersive X-ray spectrometry (SEM/EDS). A replica provided practical information about the time of realisation of each type of jewel. Analogies from the technical and thematic points of view were further searched. The set of jewellery comes from the production of the Prague workshop which enriched the tradition of Great Moravian jewellery with new elements inspired by cultural influences from the west, east and south. and Pohřebiště Triangl bylo jedinou zachovanou částí velkého středohradištního pohřebiště ničeného od 18. století těžbou hlíny pro strahovskou cihelnu. V poloze Triangl bylo v roce 2012 prozkoumáno 49 číslovaných hrobů s výbavou datující je do 10. století. Dětský hrob 16 byl nejbohatší z dětských pohřbů a druhý nejbohatší celkově, bylo v něm nalezeno 19 kusů stříbrných šperků – kaptorga, korálky a gombíky. Technologický rozbor šperků má za cíl poznat způsob výroby jednotlivých typů a určit suroviny použité při jejich výrobě. Předměty byly zkoumány pomocí optické stereomikroskopie, rentgenografie a elektronové rastrovací mikroskopie ve spojení s energiově disperzní spektroskopií (SEM/EDS). Byly vyhledány analogie, co se týče technologie výroby i použitých výzdobných motivů. Replika poskytuje představu o čase potřebném k výrobě každého jednotlivého typu šperku. Soubor šperků pochází z produkce pražské dílny, která tradici velkomoravského šperkařství obohatila o nové prvky inspirované kulturními vlivy ze západu, východu i jihu.
Jedním z fenoménů spojujících po několik set let okolo roku 4000 př. Kr. široké oblasti od Atlantiku po střední Evropu jsou různé formy vícenásobně přerušovaných příkopových ohrazení. Čechy tvoří východní periferii jejich rozšíření, publikačně dosud nedostatečně uchopenou. Předmětem předloženého příspěvku je prezentace jednoho z nich, ohrazení v Trubíně, okr. Beroun. Práce přináší kromě zevrubného vyhodnocení nálezové situace a všech získaných pramenů první soubor radiouhlíkových dat, zahrnujících i příslušné analýzy z dalších českých vícenásobně přerušovaných ohrazení. V návaznosti na ně je řešena jejich chronologická pozice, kulturní příslušnost a původ fenoménu v Čechách, a v neposlední řadě postavení trubínského objektu v jejich rámci. and One of the phenomena linking the broad area from the Atlantic to central Europe for several centuries around the year 4000 BC is various forms of causewayed enclosures, which are multiply interrupted. Bohemia forms the eastern periphery of their expansion, though few works have been published on this topic to date. The subject of the submitted article is the presentation of one of these causewayed enclosures found in the town of Trubín in the Beroun district. In addition to a detailed evaluation of the find situation and all of the obtained sources, the work provides the first set of radiocarbon dates and the relevant analyses from other Bohemian causewayed enclosures. In connection with them, the article establishes their chronological position, cultural affiliation, the origin of the phenomenon in Bohemia and, last but not least, the standing of the Trubín enclosures in their framework.
Článek předkládá aktuální pohled na problematiku neolitické těžební lokality Bílý kámen u Sázavy (okr. Benešov). Své výsledky opírá jak o analýzu dostupných starších nálezů, tak o poznatky získané novým archeologickým výzkumem. Zjištění ukazují, že tradovanou představu o jedné z nejvýznamnějších památek po pravěké těžební činnosti nesilicitových hornin ve střední Evropě bude nutné podstatně revidovat. Již konstatování, že se nejedná o hlavní zdroj suroviny mramorových náramků kultury s vypíchanou keramikou (5100/5000–4500/4400 cal BC) otevírá nový prostor ve zdánlivě dávno vyřešené diskusi. Zároveň získaná radiokarbonová data obohacují naše poznání o aktivity probíhající na Bílém kameni v pozdním středověku a raném novověku. and The article presents a current view of the issue of the Neolithic mining site of Bílý kámen near Sázava (Czech Republic, Benešov district). The results are based both on an analysis of earlier finds and on the finds from a new archaeological excavation. The findings show that the traditional idea of one of the most important monuments of prehistoric mining activities of non-silicate rock in Central Europe will need to be substantially revised. The fact that it is not the main source of the raw material of marble bracelets during the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) opens new space in a seemingly long-resolved discussion. Radiocarbon data enrich our knowledge of the activities taking place at Bílý kámen in the Late Middle Ages and Early Modern period.
Studie představuje příspěvek k poznání procesu výroby cínového bronzu v době bronzové na základě výpovědi kovových slitků. Jedná se o doklady metalurgické aktivity jak ve formě materiálových polotovarů/ingotů, tak odpadu vznikajícím při výrobní činnosti. Kovové slitky se vyskytují po většinu doby bronzové v různých kontextech. Mají rozmanitou povahu, funkci a původ. Kromě materiálových analýz nebyla dosud slitkům původem z Čech věnována komplexní systematická pozornost, a to zejména z hlediska jejich podrobné deskripce a z ní vyplývajících dat k posouzení druhu produktů. Výzkum se zaměřil na studium formálních vlastností slitků, kategorií hutnických a slévačských produktů v rámci operačního řetězce metalurgie bronzu a vzorců organizačního a technologického zacházení v rámci různého prostoru a času. Využity a komparovány byly jak klasické archeologické metody dokumentace, tak přírodovědné analytické metody. and The study contributes to knowledge of the Bronze Age tin bronze production process based on the testimony of metal raw materials. This concerns evidence of metallurgical activities both in the form of semi-finished products/ingots and waste generated during production activities. Metal raw materials of a diverse nature, function and provenance occur in various contexts throughout most of the Bronze Age. Besides material analyses, metal raw materials originating in Bohemia have not yet received comprehensive systematic attention, especially in terms of their detailed description and the resulting data to assess types of products. The research focused on a study of the formal properties of metal raw materials, categories of smelting and casting products within the operational chain of bronze metallurgy and patterns of organisational and technological treatment in various space and time contexts. Both classical archaeological methods of documentation and scientific analytical methods were used and compared.
Studie otevírá diskusi s názory o původu a vývojových proměnách keramiky vytáčené kompletně na hrnčířském kruhu a opatřené pásovou výzdobou. Tato keramická třída byla používána v raném středověku (po dobu asi jednoho století) komunitami žijícími na jihu Velkopolska a v severovýchodní části Dolního Slezska. Dosavadní představy naznačující úzký vztah s obdobně zdobenou keramikou produkovanou v severních částech Čech jsou přehodnoceny s poukazem na vnitřní rozmanitost celé keramické třídy. Inspirační zdroje nepřicházely pouze z jihu (tj. z Čech), ale také ze severu (Pomořansko) a ze západu (oblast středního toku Labe). V rámci tohoto druhu keramiky lze pozorovat proměny, které se v produkci malých lokálních komunit objevují nezávisle na vnějších impulsech. and The article underlines the need to re-discuss the prevailing views in archaeological literature on the provenance and transformation stages of completely wheel-turned ceramics decorated with zoned ornament. This class of ceramics was used in the Early Middle Ages (for about 100 years) by communities living in the area of southern Greater Poland and the north-eastern part of Lower Silesia. The previous ideas suggesting a close relationship between zoned ceramics and vessels produced in northern Bohemia are reconsidered, with the internal diversity of zoned ceramics being pointed out. We argue that inspiration in ceramics manufacturing came not only from the south (Bohemia), but also from the north (Pomerania) and the west (the middle Elbe region), and that there were also changes that appeared independently of these impulses in the ceramics production of small, native communities.