Autor reaguje na publikaci archeologického výzkumu na tabulové hoře Úhošť z pera Zdeňka Smrže. Diskusí procházejí přírodní parametry, otázka opevnění a umělého pahorku. Příspěvek zařazuje Úhošť do kontextu dalších tabulových hor ve střední Evropě, které vydaly doklady svého využití od doby bronzové do středověku. and The author responds to the publication of an archaeological excavation conducted at the Úhošť mesa by Zdeněk Smrž. The article addresses the site’s natural parameters, the issue of fortifications and the man-made hilltop, and also places Úhošť in the context of other mesas in Central Europe that have produced evidence of their use from the Bronze Age to the Middle Ages.
Celobronzové komponenty ochranné zbroje jsou fenoménem, který se ve středoevropském nálezovém fondu objevuje poprvé počátkem doby popelnicových polí. Na Moravě je dnes tato zbroj doložena kromě dvou částí bronzových přileb (Služín, Brno-Řečkovice) a starším nálezem náholenice (Kuřim) také zlomkem pancíře (Ivančice 4). Pouze u náholenice není znám nálezový kontext, ostatní artefakty pocházejí z depotů a jsou karpatské provenience. Typologicky i kontextem depotů jsou moravské nálezy bronzové zbroje datovány do rozpětí stupňů B D2 – Ha B1. Plech pancíře z depotu Ivančice 4 byl podle materiálové analýzy vyroben z klasického bronzu mechanickým tvářením s následným rekrystalizačním žíháním. V obvodovém lemu ramenního výkroje pancíře byla zakována tyčinka ze slitiny PbSn, která posloužila jako měkký podklad pro vykování ohybu okraje. Olovo bylo sice v době popelnicových polí vzácně již vyráběno a používáno, v technologické aplikaci při výrobě bronzového pancíře je však nálezem v depotu Ivančice 4 takto prokázáno poprvé. and Solid bronze armour components are a phenomenon that first appears in Central European find assemblages at the beginning of the Urnfield culture period. In addition to two parts of bronze helmets (Služín, Brno-Řečkovice) and an old find of a greave (Kuřim), this armour is also documented today in Moravia by a fragment of cuirass (Ivančice 4). The find context is unknown only in the case of the greave; the other artefacts come from hoards and are of Carpathian provenance. Typologically and based on the context of the hoards, the Moravian finds of bronze armour are dated to the period between stages B D2 and Ha B1. According to a material analysis, the sheet metal of the cuirass from the Ivančice 4 hoard is made from classic bronze that was mechanically shaped and subsequently treated by recrystallisation annealing. A bar from a PbSn alloy hammered into the edge of the shoulder cut-out of the cuirass served as a soft base for bending the edge. Although lead was occasionally made and used already in the period of the Urnfield culture, the find from the Ivančice 4 hoard marked the first time its technological application was demonstrated in the production of bronze cuirasses.
This work presents all known bronze and iron bracelets, armlets and leglets discovered in Czech Silesia and originating from the Lusatian culture, which chronologically corresponds to the end of the Bronze Age and beginning of the Iron Age., Jiří Juchelka., and Obsahuje seznam literatury
The basis of this paper is the expert processing of osteological material from several Moravian and one Bohemian Bronze Age settlement sites, selected in order that their durations covered the entire epoch. The aim of the work has been to describe domesticated animal husbandry in the Bronze Age in Moravia and Bohemia and to ascertain the changes in breeding methods that occurred during the same period. Emphasis was placed on three taxa of domesticated animals that appear important throughout the Bronze Age – the domesticated ox, small ruminants and the domesticated pig. While the breeding of domesticated oxen clearly predominated and the breeding of domesticated pig was by contrast somewhat peripheral in the Early Bronze Age, the rearing of pig expanded considerably during the Middle and Later Bronze Ages, and pork became an important source of animal protein for those living at the time. and Základem předložené práce je zpracování zvířecího osteologického materiálu doby bronzové z několika lokalit na Moravě a jedné v Čechách, které byly vybrány tak, aby dobou svého trvání dohromady pokrývaly celou dobu bronzovou. Práce si klade za cíl podle zjištěných dat popsat hospodaření s domácími zvířaty v době bronzové na Moravě a v Čechách a postihnout změny ve způsobu chovu, ke kterým v průběhu doby bronzové došlo. Důraz byl položen hlavně na tři taxony domácích zvířat, které se jeví pro dobu bronzovou jako stěžejní, jedná se o tura domácího, drobné přežvýkavce a prase domácí. Zatímco ve starší době bronzové byl ve sledovaných lokalitách chov tura domácího patrně dominantní a chov prasete domácího naopak víceméně okrajový, v průběhu střední a mladší doby bronzové se chov prasete domácího výrazně rozšířil a vepřové maso se stalo významným zdrojem živočišných bílkovin pro tehdejší obyvatele.
Depot měděných žeber objevený v r. 2012 v Kučeři na Písecku umožnil díky odborně dokumentovaným nálezovým okolnostem položení několika významných otázek. Vedle typologického rozboru artefaktů z depotu v kontextu zachyceného rozdělení jednotlivých žeber do celkem čtyř svazků byly provedeny archeobotanické analýzy i radiokarbonové datování. Za důležitou považujeme otázku vztahu depotu k sídlišti, jehož existence byla potvrzena v několika drobných sondách a které nabízí možnosti analýzy vztahu hromadných nálezů starší doby bronzové k soudobým rovinným sídlištím v širším středoevropském prostoru. Palynologická analýza a analýza rostlinných makrozbytků nabízejí zamyšlení nad charakterem lidských aktivit v sídelním areálu. Komparace archeobotanických a radiokarbonových dat z depotu a z kulturní vrstvy pak umožňuje rozvahu nad vzájemným vztahem obou těchto komponent. and Thanks to a professionally documented find context, a hoard of ribs discovered in 2012 in Kučeř in the Písek region (Czech Republic) allowed several important questions to be raised. Besides a typological analysis of artefacts from the hoard in a context in which individual ribs were divided into a total of four groups, archaeobotanical analyses and radiocarbon dating were also performed. One important question is the relationship between the hoard and the settlement whose existence was confirmed in several small trenches, making it possible to analyse the relationship between Early Bronze Age mass finds and contemporary flatland settlements in the broader territory of eastern Europe. Palynological analysis and an analysis of plant macro-remains allow for thought on the character of human activities in the settlement area. A comparison of archaeobotanical and radiocarbon data from the hoard and the occupation layer then enable deliberation on the mutual relationship between these two components.
Příspěvek je věnován systémům váhových jednotek v pravěké Evropě a ve Středomoří. Během střední a počátku pozdní doby bronzové (16.–13. stol. př. Kr.) platily po většině Evropy v podstatě váhové jednotky mykénské, ve 12.–11. století př. Kr. předovýchodní šekely a na začátku doby železné existoval větší počet měrných systémů lokálních. Tvary závaží jsou mnohdy různé, společné jsou váhové systémy. Jejich studium je jednou z cest, jak přejít od archeologie objektů k archeologii idejí. and This paper is devoted to the systems of weight units in prehistoric Europe and the Mediterranean. During the Middle Bronze Age and the beginning of the Late Bronze Age (16th – 13th centuries BC) Mycenaean weight units were used for metals in most parts of Europe. In the 12th – 11th centuries BC these were replaced by Near Eastern shekels, and a number of local weight systems existed in the Early Iron Age Europe. While the weight units are the same, the shapes and materials of the weights differ. A study of weight systems is one approach to enlarging the field of study from archaeology of objects to archaeology of ideas.
Looting of archeological sites using metal detectors poses the greatest problem for contemporary archeology. The scale of the resulting damage often lies beyond our imagination. This study brings to attention three new bronze hoards looted from “Tabulová hora” site, which were revealed to archeologists at the Regional Museum of Mikulov. These hoards together with unofficial information from looters themselves, and other such known cases, testify to the dramatic differences between the “known” and the “unknown” in the world of archeological metal artefacts. This paper suggests, that the estimate of about one hundred hoards looted from “Tabulová hora”, may not to be unrealistic., Aleš Navrátil., and Obsahuje seznam literatury
Hradiště Vladař u Žlutic (okr. Karlovy Vary) unikalo až donedávna bližší pozornosti archeologů. Článek shrnuje současný stav našich poznatků o této lokalitě a o jejím zasazení do přírodního prostředí. Zároveň upozorňuje na potenciální význam hradiště v mladším pravěku Čech. Vladař se nedávno stal předmětem detailních průzkumů a sondáží v narušených místech. Z popisu dosavadního postupu výzkumu a základní charakteristiky nálezů (především zlomků keramiky) jsou vyvozeny závěry o osídlení v období Ha a LT. and Vladař hillfort, situated close to the town Žlutice, western Bohemia, has attained only little attention from archaeologists until very recently. This contribution provides a description of the current stage of our knowledge of the site, its environmental setting and possible significance in the Bohemian later prehistory (Bronze Age, Hallstatt and La-Tène periods). Vladař hillfort became a focus site for a currently running research project; its actual progress, basic description of the finds – mainly pottery fragments – and some outline of preliminary results about Ha and LT periods settlement are given.
Studie představuje příspěvek k poznání procesu výroby cínového bronzu v době bronzové na základě výpovědi kovových slitků. Jedná se o doklady metalurgické aktivity jak ve formě materiálových polotovarů/ingotů, tak odpadu vznikajícím při výrobní činnosti. Kovové slitky se vyskytují po většinu doby bronzové v různých kontextech. Mají rozmanitou povahu, funkci a původ. Kromě materiálových analýz nebyla dosud slitkům původem z Čech věnována komplexní systematická pozornost, a to zejména z hlediska jejich podrobné deskripce a z ní vyplývajících dat k posouzení druhu produktů. Výzkum se zaměřil na studium formálních vlastností slitků, kategorií hutnických a slévačských produktů v rámci operačního řetězce metalurgie bronzu a vzorců organizačního a technologického zacházení v rámci různého prostoru a času. Využity a komparovány byly jak klasické archeologické metody dokumentace, tak přírodovědné analytické metody. and The study contributes to knowledge of the Bronze Age tin bronze production process based on the testimony of metal raw materials. This concerns evidence of metallurgical activities both in the form of semi-finished products/ingots and waste generated during production activities. Metal raw materials of a diverse nature, function and provenance occur in various contexts throughout most of the Bronze Age. Besides material analyses, metal raw materials originating in Bohemia have not yet received comprehensive systematic attention, especially in terms of their detailed description and the resulting data to assess types of products. The research focused on a study of the formal properties of metal raw materials, categories of smelting and casting products within the operational chain of bronze metallurgy and patterns of organisational and technological treatment in various space and time contexts. Both classical archaeological methods of documentation and scientific analytical methods were used and compared.
V roce 2001 jsme odebrali vzorky pro fosfátovou půdní analýzu přímo z řezů pravěkým kulturním souvrstvím a zahloubenými objekty z mladší a pozdní doby bronzové (Ha A1 – Ha B2) v Praze 10 – Záběhlicích. Na vertikálních řezech uloženinami antropogenního původu bylo možné pomocí fosfátové půdní analýzy jednoznačně odlišit vrstvy kontaminované od nekontaminovaných, a pokusit se tak vymezit jednotlivé horizonty lidských aktivit, i když od sebe nebyly výrazněji vizuálně odlišitelné. Podařilo se dále prokázat, že vrstvy obohacené fosforem byly ve výplních jam alochtonní. Jámy proto nesloužily k odhazování odpadu obohaceného fosfáty. Ani jedna jáma také nezůstala po svém vyprázdnění (po vyčerpání zásob?) dlouho prázdná. Všechny byly relativně rychle zasypány materiálem, který nepocházel z jejich bezprostředního okolí, z okolního kulturního souvrství, ale z větší vzdálenosti (až několik desítek metrů). Naše výsledky ukazují široké možnosti využití geochemických metod, např. jinak hojně využívané fosfátové půdní analýzy, i v tomto směru. and Samples for soil phosphate analysis were withdrawn directly from sections through prehistoric cultural stratigraphy and Late and Final Bronze Age (Ha A1 – Ha B2) sunken features at Prague 10 – Záběhlice in 2001. In the vertical section of deposits of anthropological origin it was possible, with the aid of soil phosphate analysis, to clearly distinguish the contaminated from the uncontaminated layers, and attempt in this way to delimit particular horizons of human activity – even though the layers were conspicuously distinguishable visually. Further, it was possible to demonstrate that the layers enriched with phosphorus were allochthonous to the pit fills, and therefore that the pits had not been used for the clearance of phosphate-enriched waste. Having been emptied (after its contents had been used?) not a single pit long remained empty; all were filled relatively quickly with material that did not come from their immediate area, from the surrounding cultural stratigraphy, but from greater distances (up to several dozen metres). These results exemplify the broad potential of the application of geochemical methods, such as the otherwise widely used soil phosphate analysis, even in this regard.