Increasing policy feasibility is a frequent argument for policy relevance of research on public attitudes to policies. Therefore, this text discusses the interlinkage of public opinion and the policy-making process. The text focuses on the role of public opinion surveys as a source of information about public attitudes towards policies and policy instruments. Following a discussion of conditions of policy responsiveness related to poll measures of public support, public support is argued to emerge from public opinion as a communication process or a process of social organization, rather than to reflect a collective state of mind. As such, public support constitutes one of many possible results of the public opinion communication process – a result which is temporary and thenceforth subject to the ongoing process. It is not reducible to survey responses as expressions of individual attitudes toward policies, which present an oversimplified and partial picture of reality. Surveys, however, constitute an important source of information for researchers and policy makers. Therefore, we need to use and interpret them accordingly. Some recommendations are proposed to improve the current practice. and Zvýšení šancí, že bude politika realizována (feasibility) je častým argumentem v obhajobě relevance výzkumu postojů k politickým opatřením i politikám v širším slova smyslu. Tento přehled proto diskutuje propojení veřejného mínění a politických procesů a zaměřuje se především na průzkumy veřejného mínění jako zdroj informací o postojích veřejnosti k politickým opatřením a nástrojům. Na základě závěrů z diskuse podmínek, za kterých politika reaguje na veřejnou podporu politik, jak je měřena v průzkumech veřejného mínění, je veřejná podpora vymezena jako průběžně vznikající v rámci veřejného mínění jako procesu komunikace a sociální organizace, spíše než kolektivní stav nebo názor. Veřejná podpora politických opatření je jen jedním z možných výsledků procesů veřejného mínění, a to výsledek dočasný, který je nadále součástí těchto procesů. Veřejná podpora proto není redukovatelná na manifestace individuálních postojů. Takto redukovaný koncept veřejné podpory představuje značně zjednodušenou a pouze částečnou reflexi reality. Výzkumy veřejného mínění nicméně představují důležitý zdroj informací jak pro výzkumníky, tak pro politiky a úředníky, pročež je nutné hledat přístupy k měření a interpretaci, které realitu zkreslují co nejméně. V textu jsou proto formulována doporučení.
Stať převážně empirického charakteru čerpá z archivních dat, ze zdrojů Centra pro výzkum veřejného mínění a z první fáze realizace projektu Grantové agentury ČR s názvem „Sociologický výzkum historického vědomí obyvatel České republiky”. Teoretická část textu vychází z konceptu kolektivní paměti, zejména z myšlenky selektivity a proměnlivosti obsahů uložených v paměti. Článek dále prezentuje kvantitativní data týkající se veřejného mínění o české historii a kvalitativní zjištění výzkumu o historickém vědomí získaná prostřednictvím metody focus groups., The article of a mostly empirical character is drawn from archive data, from the sources of the Centre for Public Opinion Research, and from the first phase of the undertaking of a project of the Grant Agency of the Czech Republic entit - led „The Sociological Research of the Historical Consciousness of Inhabitants of the Czech Republic“. The theoretical part of the text is based on the concept of collective memory, especially on the idea of the selectivity and changeability of contents saved in the memory. This article also presents quantitative data concerning the perspective held by public opinion on Czech history, and qualitative perspectives on historical consciousness attained through the use of focus groups., and Jiří Šubrt, Štěpánka Pfeiferová.