Talcott Parsons wrote this paper as a basic for discussion at the General Session: Analysis of the Sociological Profession organized within the frame of annual meetig of the American Sociological Society in Chicago. He sketched here some of the most urgent problems facin sociological profession. These problems can be broken down into four basic questions. THe most central of these concerns the extent to which the cannos of scientific objectivity have come to be establisched as the working code of the profession in dealing with defined intellectual subject matters. The second concerns the present clarity of the differentiation form and relation to neighboring cientific disciplines, so that we can speak with certain definiteness about what, as distinct from other scientists, a socioligst does. The third question concerns the differentiation of sociology as a science from sociological "practice" and its proper relation to applied field. Finally, there is a problem of sociology´s differentiation as a scientific discipline and a raltion to the non-scientific aspect of the general culture., Talcott Parsons., and Z anglického originálu "Some problems confronting sociology as a profession" (in American Sociological Review, roč 24, 1959, č. 4, s. 547-569) přeložila Karolína Prýmková.
This article examines the critique of materialism in the work of Noam Chomsky which treats the doctrine as lacking in any clear content. It is argued that Chomsky’s critique is a coherent one drawing on an understanding of the Newtonian revolution in science, on a modular conception of the mind, and on the related conception of epistemic boundedness. The article also seeks to demonstrate the limits of Chomsky’s position by drawing attention to his use of the third-person point of view in considering the mental and his resulting failure to make good sense of consciousness. Finally, a dual-aspect theory is recommended which would incorporate Chomsky’s agnosticism about the nature of matter., Článek zkoumá a hodnotí kritiku materialismu v díle Noama Chomského, podle níž je materialismus doktrínou bez jasného obsahu. Ukazuje se, že Chomského kritika je koherentní v tom, že uvádí do souladu interpretaci newtonovské revoluce v přírodní vědě s modulárním pojetím mysli a související teorií kognitivní omezenosti. Dále se tento článek snaží poukázat na problematický rys Chomského kritiky, spočívající v tom, že uznává při zkoumání mysli pouze hledisko třetí osoby. Toto omezení vede k podcenění úlohy a významu vědomí. Závěrem autor navrhuje, že tento nedostatek by bylo možné opravit tím, že bychom Chomského agnostické stanovisko vůči hmotě propojili s teorií dvou aspektů (dual-aspect theory)., and James Hill.
In this article we introduce the notion of non-home as an attempt of meaningful insight into the migrants’ dwelling constructed from elements of diff erent provenance (family homes, social housing institutions, etc.), depending on tenants housing experiences, defi nitions (knowledge) and the very materiality of a living space. In developing the idea of a non-home we refer to the theoretical concepts of non-places and heterotopias., V tomto článku představujeme pojem ne-domova jako pokus o smyslupný náhled do bydlení migrantů, jenž je zkonstruováno z prvků různé provenience (rodinné domovy, instituce sociálního bydlení apod.) v závislosti na obyvatelských zkušenostech nájemníků, defi nicích (vědění) a samotné materialitě prostoru obydlí. Při rozvíjení myšlenky ne-domova se odvoláváme na teoretické koncepty ne-míst a heterotopií., and Magdalena Łukasiuk, Marcin Jewdokimow.
This work presents an analysis of the analogy between scientific and ethical theories with respect to their testability, explanatory potential and the causal relevance of the entities they postulate. Critics of ethical theories often claim that ethical theories are in fundamental contrast to scientific theories as they cannot be tested by empirical methods. While scientific facts are objective and open to empirical investigation, moral facts are mere expressions of subjective attitudes towards objective facts, and thus fall out of the scope of legitimate, scientific knowledge. We believe that this picture of such a deep contrast between science and ethics is based on a naïve conception of both types of theories. If we accept a more sophisticated view of scientific activity, interesting anal- ogies begin to turn up. This paper attempts to assess critically some of the analogies., Tato práce představuje analýzu analogie mezi vědeckými a etickými teoriemi s ohledem na jejich testovatelnost, vysvětlující potenciál a příčinnou relevanci subjektů, které postulují. Kritici etických teorií často prohlašují, že etické teorie jsou v základním kontrastu k vědeckým teoriím, zatímco oni nemohou být testováni empirickými metodami. Zatímco vědecká fakta jsou objektivní a otevřená empirickému zkoumání, morální fakta jsou pouhým vyjádřením subjektivních postojů k objektivním skutečnostem, a proto nespadají do rozsahu legitimních vědeckých poznatků. Věříme, že tento obraz tak hlubokého kontrastu mezi vědou a etikou je založen na naivní koncepci obou typů teorií. Pokud přijmeme sofistikovanější pohled na vědeckou činnost, začnou se objevovat zajímavé analýzy., and Radim Bělohrad ; Zdeňka Jastrzembská
Cílem článku je v historickém kontextu analyzovat základy, na nichž stojí dnešní vědní obor kybernetika, a nabídnout takovou definici kybernetiky, která by odpovídala jak jejím původním kořenům, tak i aktuální institucionalizované vědeckovýzkumné a vývojové praxi. Článek klade důraz na hluboce zakořeněnou inženýrskou motivaci kybernetiky, kybernetickou metaforu člověk-stroj, na spřažení mezi člověkem a strojem a na kybernetiku jako diskurzivní praktiku. Historický kontext je zaměřen na rané období americké kybernetiky a proto-kybernetiky., The aim of this article is to analyse in historical context the foundations of contemporary cybernetics and to offer such a definition of cybernetics that corresponds both with cybernetics' original roots as well as its actual institutionalised research and development form. The article stresses deeply rooted engineering motivation of cybernetics, cybernetical man-machine metaphor, man-machine coupling and cybernetics as a discursive practice. The historical context is focused on the early period of American cybernetics and proto-cybernetics., and Jan Romportl.