Cieľ: Cieľom štúdie bolo posúdiť bolesť, funkčný stav, úzkosť, depresiu, sociálne aktivity a sociálnu oporu u seniorov s reumatoidnou artritídou (RA) a ich vzájomné vzťahy, posúdiť možné rozdiely vzhľadom na pohlavie, rodinný stav, vek, trvanie ochorenia a komorbiditu. Metódy: U 60 seniorov s RA bola posudzovaná intenzita bolesti vizuálnou analógovou škálou (VAS), funkčná disabilita Stanfordským dotazníkom hodnotiacim zdravie indexom disability (HAQ-DI), úzkosť Beckovým inventárom úzkosti (BAI), depresia Zungovým sebahodnotiacim dotazníkom depresie (SDS) a sociálna interakcia škálou sociálnych aktivít (SA) a sociálnej opory (SO) nástroja Škály merania vplyvu chorôb kĺbov 2 (AIMS2). Výsledky: U seniorov s RA bolo zistené pociťovanie priemerne silnej bolesti, stredná až ťažká funkčná disabilita, prežívanie stredne silnej úzkosti a depresie, obmedzovanie v spoločenských aktivitách. Vo vnímaní sociálnej opory bolo zistené najlepšie skóre. Medzi sledovanými premennými boli Pearsonovou koreláciou zistené väčšinou signifikantné (P ≤ 0,05) kladné slabé až silné vzťahy. Medzi pohlaviami neboli zaznamenané rozdiely. Horšie skóre (P ≤ 0,05) bolo zistené v oblasti prežívania úzkosti a vo vnímanej sociálnej opore u osamelo žijúcich seniorov oproti seniorom žijúcim v manželskom zväzku. Štatisticky významný pozitívny vzťah (P ≤ 0,05) sa potvrdil medzi vekom a prežívaním úzkosti, medzi trvaním ochorenia a depresiou, medzi komorbiditou a funkčným stavom a depresiou. Záver: Ako naznačujú výsledky, prioritou v starostlivosti o túto skupinu seniorov by nemalo byť iba zmierňovanie bolesti a zlepšovanie/udržiavanie funkčných schopností, ale aj redukcia úzkosti a depresie, a to o to viac, čím sú seniori starší, čím u nich trvá ochorenie dlhšie, s komorbiditou a tiež u osamelo žijúcich., Aim: The aim of this study was to assess pain, functional status, anxiety, depression, social activity, and social support and their interactions in older adults with rheumatoid arthritis (RA), and to assess possible differences by gender, marital status, age, duration of disease, and co-morbidity. Methods: Pain intensity was assessed by the Visual Analogue Scale (VAS), functional disability by the Stanford Health Assessment Questionnaire – Disability Index (HAQ-DI), anxiety by the Beck Anxiety Inventory (BAI), depression by the Zung Self-rating Depression Scale (SDS), social activity by the Arthritis Impact Measurement Scales 2 (AIMS2) with scale of Social Activity (SA), and social support (SO) by AIMS2 with scale Support from family and friend in 60 elderly with RA. Results: There were found average strong pain, moderate to severe functional disability, moderate anxiety and moderate-to-marked depression, and limitation in social activity in elderly with RA. The best score was found in scale of social support. Significant (p ≤ 0.05) mild to severe relations were confirmed between explored objectives by Pearson’s correlations. Between genders no significant differences were recorded. Worse score (p ≤ 0.05) was detected in anxiety and social support in elderly living alone compared to married elderly. Between age and anxiety, duration of disease and depression, co-morbidity and functional disability, and depression were confirmed significant (p ≤ 0.05) positive relationships. Conclusion: According to results, not only pain reduction and improving/maintaining of functional status is the priority of care in elderly with RA, but also reduction of anxiety and depression is important, mainly in older, with longer duration of disease, co-morbidity and also for elderly living alone., Mária Sováriová Soósová, Renáta Suchanová, Libuša Tirpáková, and Literatura
Cieľ: Cieľom práce bolo zistiť, aký vplyv má bolesť na vybrané dimenzie ţivota pacientov v domácom prostredí, medzi ktoré patrí nálada, vzťah k iným ľuďom, radosť zo ţivota, spánok. Metodika: Súbor tvorilo 144 respondentov (91 ţien a 53 muţov) v podmienkach domáceho prostredia vo veku od 29 do 97 rokov v siedmich samosprávnych krajoch Slovenska. Zber údajov prebiehal v období november 2008 aţ január 2009. V rámci realizácie zberu údajov bol pouţitý štandardizovaný dotazník BPI (Brief Pain Inventory). Výsledky boli vyhodnotené jednorozmernou deskriptívnou štatistikou. Výsledky: Prítomnosť bolesti v skúmanej vzorke negatívne ovplyvňuje náladu, spánok a radosť zo ţivota viac u muţov ako u ţien. U ţien viac ovplyvňuje bolesť vzťah k iným ľuďom ako u muţov. Štatistickým spracovaním nebola zistená signifikantná súvislosť medzi premennými: nálada – pohlavie (p = 0,387), vzťah k iným ľuďom – pohlavie (p = 0,876), spánok – pohlavie (p = 0,065), radosť zo ţivota – pohlavie (p = 0,238). Záver: Bolesť výrazne ovplyvňuje vybrané dimenzie ţivota pacientov v domácom prostredí, čo vedie k širokej škále negatívnych emocionálnych reakcií a prejavov, ktoré môţu zintenzívňovať bolesť. Pravidelné hodnotenie vplyvu bolesti na jednotlivé dimenzie ţivota pacientov prispieva veľkou mierou taktieţ ku kvalitnej komunikácií medzi sestrou pracujúcou v domácom prostredí a pacientom zaloţenou na vzájomnej dôvere., Aim: The aim of our work was to determine the impact on pain in selected domains of life of patients in home care in terms of their mood, relationship to other people, joy of life and sleep. Methods: 144 respondents (91 women and 53 men aged from 29 to 97) in home care were randomly selected to make up the sample in 7 Slovak municipalities. The data collection was gathered from November 2008 to January 2009 using brief Pain Inventory. The results were evaluated by one-dimensional descriptive statistics. Results: The presence of pain among the respondents negatively influences the spirits, sleep and joy of life; more among men than women. Pain affects relationship to other people more among women than men. Statistical analysis showed no significant correlation between variables: spirits - sex (p = 0.387), relationship to other people – sex (p = 0.876), sleep – sex (p = 0.065), the joy of life - sex (p = 0.238). Conclusion: Pain has a significant impact in selected domains of patient`s life in home care leading to a wide range of negative emotions and behavior that could intensify the pain. Regular assessment of the pain impact in selected dimensions of patient`s live influences the quality of communication between nurse working in home care and a patient that is based on mutual trust., Mária Kožuchová, and Literatura 24
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí., Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment., Taťána Kršíková, Radka Buţgová, and Literatura
Cieľ: Cieľom výskumu bolo u detí s bronchiálnou astmou zistiť vplyv ochorenia a stupňa kontroly astmy na kvalitu života dieťaťa a kvalitu života jeho rodičov. Metodika: Na zber empirických údajov sme použili štandardizované dotazníky na kvalitu života – Paediatric Asthma Quality of Life Questionnaire (PAQLQ) a Paediatric Asthma Caregiver´s Quality of Life Questionnaire (PACQLQ) a na hodnotenie kontroly astmy – Asthma Control Questionnaire (ACQ). Výsledky boli analyzované pomocou metód deskriptívnej a induktívnej štatistiky. Výsledky: Vo vzorke detí (n = 72) sme zistili, že 27 (37,5 %) detí malo astmu pod kontrolou a 28 detí (38,9 %) bolo v pásme nekontrolovanej astmy. Celkové skóre ACQ (1,24 ±1,07) potvrdilo stredný stupeň kontroly astmy. Celkové skóre dotazníka PAQLQ u detí bolo 5,34 ±1,16, čo indikuje, že deti s astmou vyjadrujú dobrú kvalitu života. U detí ochorenie viac vplývalo na aktivity ako na emocionálne prežívanie a výskyt symptómov. Celkové skóre dotazníka PACQLQ u rodičov bolo 4,53 ±1,07, u rodičov nebol zaznamenaný rozdiel v doménach emocionálne prežívanie a aktivity. Výskum potvrdil, že stupeň kontroly astmy štatisticky významne ovplyvňuje kvalitu života dieťaťa aj jeho rodičov, pričom čím je vyššia kvalita života dieťaťa, tým je vyššia kvalita života rodičov. Záver: Cieľom komplexného manažmentu liečby je dosiahnuť čo najoptimálnejší stupeň kontroly astmy, a tým vytvoriť predpoklady k vyššej kvalite života dieťaťa a jeho rodičov. Využívaním posudzovacích nástrojov na hodnotenie kvality života je možné identifikovať závažný dopad choroby na každodenný život detí aj rodičov., Aim: The aim of the research was to find out the impact of the disease and the degree of asthma control on quality of life in children with bronchial asthma and quality of life in their parents. Methods: To collect empirical data we have used standardized questionnaires concerning quality of life – Paediatric Asthma Quality of Life Questionnaire (PAQLQ) and Paediatric Asthma Caregiver’s Quality of Life Questionnaire (PACQLQ) and for the assessment of asthma control we have used questionnaire Asthma Control Questionnaire (ACQ). The results were analysed using the methods of descriptive and inductive statistics. Results: In the sample of children studied (n = 72) we have found that 27 children (37.5%) have their disease under control and 28 children (38.9%) were in the range of uncontrolled asthma. Total ACQ score (1.24±1.07) confirmed medium degree of asthma control (partially controlled asthma). Total score of PAQLQ questionnaire in children (5.34±1.16) indicates that children with asthma represent good quality of life. Bronchial asthma in children had more significant influence on activities than on emotions and incidence of symptoms. Total score of PACQLQ questionnaire in parents was 4.53 ±1.07 and we have not registered differences between domains of emotions and activities. The research has proved that degree of asthma control has statistically significant influence on the quality of life of the child and his parents, whilst the higher the quality of life of the child, the higher the quality of life of parents. Conclusion: The aim of comprehensive management of asthma therapy is to achieve the most optimal level of asthma control and thus to establish conditions for higher quality of live of the child and his parents. Making use of assessment tools to evaluate the quality of life it is possible to identify a significant impact of the disease on the everyday lives of children as well as parents., Anna Ovšonková, Iveta Plavnická, Miloš Jeseňák, and Literatura 17
Cíl: Cílem práce bylo zjistit a následně porovnat kvalitu života žen s přirozeným otěhotněním s kvalitou života žen po umělém oplodnění. Kvalita života byla u těchto dvou skupin žen hodnocena během těhotenství dvakrát, a to ve 20. – 28. týdnu těhotenství a před termínem porodu. Metodika: Ke sběru empirických dat byl použit standardizovaný dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL – BREF. Výzkumný vzorek tvořilo 160 těhotných žen, z nichž bylo 80 žen po spontánním otěhotnění a 80 žen po umělém oplodnění. Výzkum byl realizován ve Fakultní nemocnici v Ostravě, Gyncentru v Ostravě a Gyncentru v Opavě. Výsledky: Těhotné ženy po spontánním i po umělém oplodnění hodnotily kvalitu života v těhotenství jako dobrou při prvním (20. – 28. týden těhotenství) i při druhém hodnocení (před termínem porodu). Spokojenost se zdravím hodnotily oba soubory žen při prvním i druhém hodnocení v průměru jako dobrou. Největší rozdíl v hodnocení byl v první doméně posuzující fyzické zdraví. Ve 20. – 28. týdnu těhotenství hodnotily ženy po spontánním otěhotnění své fyzické zdraví lépe než před termínem porodu (p < 0,001). Naproti tomu u žen po umělém oplodnění nedošlo k tak významnému rozdílu mezi prvním a druhým hodnocením. Při hodnocení dalších tří domén těhotnými ženami ať už po spontánním nebo umělém oplodnění nedošlo k výrazným rozdílům v hodnocení. Závěr: Kvalita života přímo nezávisí na způsobu otěhotnění, ale je velmi individuální, stejně tak i výskyt nepříjemných pocitů provázejících těhotenství., Objective: The aim of the work was to find out and consequently compare the quality of life of women who got pregnant naturally with those who underwent artificial insemination. Quality of life was evaluated twice during the pregnancy, between the 20th and 28th week and just before actual childbirth. Methods: A standardized questionnaire WHOQOL – BREF was used for empirical data collection. The sample was made up of 160 pregnant women divided into two groups: 80 women who had got pregnant naturally and 80 women who underwent artificial insemination. The research was realized at the Faculty hospital Ostrava, Gyncentre Ostrava and Gyncentre Opava. Results: Both groups confirmed quality of life as good during the first and the second evaluation and satisfaction with one's health was on average good as well. The biggest difference was related to physical health. Between the 20th and 28th week of pregnancy women who got pregnant naturally determined their physical health as better than before actual childbirth (p < 0,001). However, not so for women who were artificially inseminated, where differences were not so significant. In the other areas of the study no significant differences were found between either groups. Conclusion: Quality of life does not directly depend on the means of getting pregnant but is very much individual, as well as the occurrence of any unpleasant feelings during the pregnancy., Bohdana Dušová, Markéta Tulisová, and Literatura
Cieľ: Cieľom práce bolo zistiť, aká je kvalita života žien s karcinómom maternice vo vzťahu k veku a dosiahnutému vzdelaniu. Metodika: Súbor tvorilo 300 pacientiek, u ktorých bolo diagnostikované nádorové ochorenie maternice a bola u nich vykonaná hysterektómia. Výskum bol realizovaný prostredníctvom štandardizovaného dotazníka Quality of Life in Adult Cancer Survivors (QLASC). Výsledky: Ženy vo veku nad 50 rokov mali lepšie prežívanie kvality života ako ženy do 50 rokov. Priaznivejšie výsledky u pacientiek vo veku do 50 rokov sa preukázali len v doméne benefit z choroby. Vo vzťahu k vzdelaniu sme podľa priemerného skóre zistili v ôsmich doménach priaznivejšie výsledky u žien s vyšším vzdelaním. Zaujímavé bolo aj zistenie, že v doménach negatívne emócie a distres z opakovania mali ženy so stredoškolským vzdelaním bez maturity lepšie prežívanie faktorov kvality života než ženy so stredoškolským vzdelaním s maturitou. Záver: Na prežívanie kvality života žien s nádorovým ochorením maternice po hysterektómii vplýva biologický vek a stupeň dosiahnutého vzdelania., Aim: The aim of the paper was to ascertain the quality of life of women with uterine cancer in relation to their age and educational level. Methods: The sample consisted of 300 patients who were diagnosed with uterine cancer and underwent hysterectomy. The research was using a standardized questionnaire - Quality of Life in Adult Cancer Survivors (QLASC). Results: Women aged over 50 years reported better quality of life than women aged under 50 years. More favorable results recorded in patients under 50 years of age were only shown in the domain of Benefit of disease. In relation to educational attainment, more favorable results were recorded in women with higher education based on the average scores in eight domains. Interesting was the finding that in the domains Negative emotions and Distress of recurrence, women with lower education were experiencing better quality of life than women with higher education. Conclusion: The quality of life experienced by women with uterine cancer is influenced by their biological age and educational attainment., Ľuba Palková, Lucia Dimunová, and Literatura 15
Cíl: Cílem tohoto příspěvku je prezentovat výsledky pilotního šetření testování dotazníku PNAP „Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči“ provedeného na onkologické klinice Fakultní nemocnice v Ostravě. Dále pak prezentovat zjištěnou důležitost bio-psycho-sociálně-spirituálních potřeb pacientů s ukončenou onkologickou léčbou. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 52 pacientů onkologické kliniky FN Ostrava, u nichž byla ukončena onkologická léčba v důsledku léčebně neovlivnitelné progrese onkologického onemocnění. Pro hodnocení potřeb byl použit dotazník - Hodnocení potřeb pacientů v paliativní péči (PNAP), který se skládá ze 42 položek sdružených do 5 domén. Výsledky: Za nejdůležitější považovali onkologičtí pacienti potřeby v doméně autonomie a fyzické potřeby. Nejméně byli respondenti spokojeni se saturací psychických a spirituálních potřeb. Pacienti mladší 60 let považovali sociální potřeby za signifikantně důležitější a současně byli méně spokojeni s jejich saturací (p<0,05). Ženy považovaly za důležitější psychické a spirituální potřeby. Se saturací těchto potřeb byly však více spokojeny (p<0,05) než muži. Z jednotlivých položek považovali respondenti nejčastěji za důležité: řešení bolesti, únavy, dušnosti, vyrovnat se s nemocí, komunikaci se zdravotníky a jejich podporu, rozhodování, respekt a úctu při ošetřování, vnitřní klid, naději a smysl života. Za nedostatečně saturované potřeby uvedli únavu, bolest, vyrovnanost s nemocí, strach ze závislosti, pokračování v obvyklých aktivitách, pozitivní náhled na život a naději. Závěr: Dotazník PNAP vychází z holistického pojetí péče. Zjištěné nedostatečně saturované potřeby by se měly stát předmětem ošetřovatelských intervencí., Aim: The aim of this contribution is to present the results of pilot research into a testing of the PNAP questionnaire “Patient needs assessment in palliative care“ implemented at the oncological clinic of the University Hospital Ostrava, as well as to present an established significance of bio-psycho-social-spiritual needs of patients with terminated oncological treatment. Methods: The sample was made up of 52 patients of the oncological clinic of the University Hospital Ostrava, whose oncological treatment was terminated as a result of an incurable progression of oncological disease. For needs assessment the questionnaire Patient needs assessment in palliative care (PNAP) was used, consisting of 42 items clustered into five domains. Results: Oncological patients considered the needs in the domains of autonomy and physical needs as the most important. They were the least satisfied with the saturation of psychological and spiritual needs. Patients under 60 years considered social needs as significantly more important and at the same time they were less satisfied with their saturation (p<0.05). Women considered psychological and spiritual needs as more important. However, they were more satisfied with the saturation of these needs than men (p<0.05). The following individual items were considered the most often as important: treating the pain, fatigue, dyspnoea, coming to terms with an illness, communication with health workers and their support, decision making, respect and dignity while being treated, inner peace, hope and the meaning of life. Insufficiently saturated needs were reported: fatigue, pain, reconciliation with an illness, fear from dependence, continuation in common activities, positive opinion of life and hope. Conclusion: The questionnaire PNAP is based on a holistic conception of care. Established insufficiently saturated needs should be a subject of nursing interventions., Radka Bužgová, Erika Hajnová, Lucie Sikorová, Radka Kozáková, and Literatura
Ve studii byly sledovány dvě skupiny experimentální (řízené skupinové cvičení a individuální cvičení, edukace v oblasti zdravého životního stylu) a skupina kontrolní (pouze edukace v oblasti zdravého životního stylu). Všechny skupiny absolvovaly v rámci edukace přednášky zaměřené na pohybovou aktivitu, zdravou výživu a duševní zdraví. Anamnestické údaje, údaje o stravovacích zvyklostech, údaje subjektivního hodnocení vlastního zdraví a dalších vybraných ukazatelů kvality života byly zjišťovány pomocí dotazníků. Pro posouzení vlivu edukace a pohybové aktivity na oblast psychiky byly použity otázky orientované na vyjádření pozitivních nebo negativních pocitů. U otázek vyjadřujících pozitivní/negativní pocit či pozitivní/negativní stanovisko bylo hodnoceno zvýšení/snížení frekvence výskytu pozitivních/negativních pocitů. Po edukaci a desetiměsíční intervenci pohybovou aktivitou došlo u skupiny 1 (skupinová pohybová aktivita) k významnému pozitivnímu posunu v oblasti hodnocení vlastního zdraví a v oblasti zapojení do společenského života. Celkové skóre u pozitivně orientovaných otázek bylo významné u obou experimentálních skupin (skupina 1 p<0,001, skupina 2 p<0,05). Celkové skóre u negativně orientovaných otázek bylo u obou experimentálních skupin shodné a představovalo hladinu statistické významnosti p<0,05. Zdá se, že změny v pohybovém režimu, vlivem pravidelné dlouhodobé a především řízené pohybové aktivity i o relativně nízkém objemu a intenzitě, mohou hrát pozitivní roli nejen ve zdravotní prevenci, ale též ve zlepšeném vnímání vlastního zdraví a kvality života., Two experimental groups (an instructed group exercise program and an individual exercise program, healthy lifestyle education) and a control group (healthy lifestyle education only) were observed in our study. Healthy lifestyle education included lectures on physical activity, healthy diet and mental health and was undergone by all the groups. Questionnaires were used to obtain participants' anamnestic data, data on eating habits, self-reported health status and other selected indicators of quality of life. To assess the influence of education and physical activity on mental state, questions focused on expressing positive and negative feelings were applied. Increases/decreases in the incidence frequency of positive/negative feelings or attitudes were examined. After the education program and the 10-month physical activity program, group 1 (group exercise program) demonstrated a significant positive shift in self-reported health status and in participation in social life. The total score of positively oriented questions changed significantly in both experimental groups (p<0.001 in group 1, p<0.05 in group 2) whilst the total score of negatively oriented questions was equal in both experimental groups (p<0.05). It seems that regular, long-term and, most importantly, instructed physical activity, despite its low volume and intensity, can have beneficial effect not only on disease prevention but also on self-reported health status and quality of life., Dana Fialová, Věra Vlastníková, and Literatura
Cíl: Cílem studie bylo zhodnotit míru subjektivně vnímaných potíží osob s poruchou čichu. Výsledky porovnat s 2 standardizovanými olfaktometrickými testy. Materiál: Celkem bylo vyšetřeno 134 osob (59 mužů a 75 žen) průměrného věku 53 let. Se sinonazální poruchou čichu bylo vyšetřeno 58 osob (průměrný věk 50 let). 21 osob s poúrazovou poruchou čichu (průměrný věk 39 let), 19 osob s povirovou poruchou čichu (průměrný věk 58 let) a 36 osob s jinou etiologií poruchy čichu (průměrný věk 54 let). Metodika: Subjektivní hodnocení závažnosti čichové poruchy a její vnímání v každodenním životě bylo zjišťováno formou dotazníku. K vyšetření čichu byl použit Test parfémovaných fi xů (Odorized Markers Test – OMT) a Sniffi n’Sticks test (16 složkový identifi kační test). Výsledky: Subjektivně udalo potíže s čichem 134 osob, které byly zařazeny do studie. Potíže s čichem trápí pacienty ve 42 % výrazně, ve 43 % mírně a 15 % osob poruchu čichu nevnímá vůbec. V každodenním životě vnímá poruchu čichu 62 % respondentů. Závěr: Ženy trápí potíže s čichem výrazněji než muže. Souvislost mezi mírou vnímání tíže poruchy čichu a vlivem na kvalitu života nebyla zjištěna. Výstup studie bude sloužit k vytvoření dotazníku pro hodnocení kvality života osob s poruchou čichu., Aim: Th e aim of study was to determine the degree of subjectively perceived problems in people with smell disorders. Th e results were compared with two standardized smell identifi cation tests. Methods: Th e total of 134 persons (59 men and 75 women) aged 53 years on average were examined. 58 persons with sinonasal disease (aged 50 years on average), 21 persons aft er head trauma (aged 39 years on average), 19 persons with smell loss due to upper respiratory tract infection (aged 58 years on average), and 36 persons with other etiology of smell disorders (aged 54 years on average). Subjective assessment of severity of olfactory disorders and its perception in daily life was examined by questionnaire. Th e sense of smell was tested by Odorized Markers Test (OMT) and Sniffi n’Sticks test (16 – items identifi cation test). Results: All 134 persons who were included to the study reported diffi culty with smell. Th e problems with smell were perceived in 42 % of patients strongly, 43 % mildly and 15 % of patients did not smell anything at all. 62 % of respondents realized their smell disorder in everyday life. Conclusion: Women suff ered from problems with smell more strongly compared to men. Th e relationship between the level of perception of severity of smell disorders and the eff ect on life was not confi rmed. Th e output of the study will be used to create a questionnaire for assessing the quality of life for patients with smell disorders., Pavlína Brothánková,Tereza Fuksová, Jan Vodička, and Literatura
Cieľ: Práca má design prierezovej, deskriptívnej štúdie, ktorej cieľom bolo zhodnotiť, aký je vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Metodika: Vzorku respondentov tvorilo 78 sestier pracujúcich v NsP v Levoči a Spišskej Novej Vsi. Na meranie psychickej záťaže bol použitý Meisterov dotazník neuropsychickej záťaže, na meranie výskytu depresie skríningový nástroj Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9) a na meranie subjektívnej pohody Personal Well-Being Index (PWI) pre zdravú dospelú populáciu. Výsledky: Bol potvrdený významný vzťah medzi psychickou záťažou, výskytom depresívnej symptomatológie a subjektívnou pohodou u sestier. Vyššia frekvencia výskytu depresívnej symptomatológie sa u nich spájala s vyššou psychickou záťažou a nižšou subjektívnou pohodou. Významným a zároveň alarmujúcim zistením bolo, že len 28 % sestier uvádzalo nevýznamnú depresívnu symptomatológiu. Až u 50 % sestier bola podľa PHQ 9 prítomná ľahká depresia. Štatisticky významné korelácie boli identifikované medzi všetkými tromi faktormi Meisterovho dotazníka, ako aj jeho hrubým skóre a PHQ 9. Najsilnejšie korelácie boli medzi Faktorom I (preťaženie) a PHQ 9. Záver: Výsledky poukazujú na skutočnosť, ţe práve aspekty pracovného preťaţenia (časová tieseň, problémy a konflikty, vysoká zodpovednosť) môžu u sestier viesť ku častejšiemu prežívaniu jednotlivých symptómov depresie (predovšetkým k únave a zníženému záujmu). V ďalšom výskume navrhujeme sa zamerať na sledovanie vzťahu troch premenných: depresia, burnout a psychická záťaž sestier., Aim: The study has a design of descriptive cross-sectional survey. The aim of this study was to investigate relationship between psychological load, depressive symptomatology and subjective well-being of nurses. Methods: Sample of respondents consisted of 78 nurses from two public hospitals (Levoča and Spišská Nová Ves). To measure the psychological load was used the Meister questionnaire of neuro-psychological load. To measure the incidence of depression was used the screening tool Patient Health Questionnaire 9 (PHQ 9). To measure subjective well-being was used Personal Well-Being Index (PWI) for a healthy adult population. Results: The results indicated that there is a significant correlation between psychological load, depressive symptomatology and subjective well-being of nurses. The higher frequency of depressive symptomatology was associated with higher level of psychological load and lower subjective well-being level. The depressive symptomatology has a significant relation with neuropsychological strain and subjective well-being. Important and at the same time alarming finding was that only 28% of nurses reported insignificant depressive symptomatology. According to PHQ 9 was present mild depression in up to 50% of nurses. Statistically significant correlations were identified between all three factors of Meister questionnaire, as well as his gross score and the PHQ 9. The strongest correlations were between Factor I (overload) a PHQ 9. Conclusion: The results show that mainly aspects of work overload (time constraints, problems and conflicts, high accountability) can lead in nurses to more frequent survival of individual symptoms of depression (especially the fatigue and reduced interests). In further research we propose to focus on monitoring the relationship of three variables: depression, burnout and psychological load of nurses., Elena Gurková, Slávka Macejková, and Literatura 19