Nádory oblasti hlavy a krku představují v Evropě u mužů čtvrté nejčastější nádory. Nejvyšší výskyt je pozorován v zemích okolo Středozemního moře. Incidence nádorů orofaryngu v České republice je 0,91/100 000 obyvatel s mortalitou 0,65/100 000 obyvatel, nejvíce zastoupeným klinickým stadiem nádoru je klinické stadium IV (58,9 %). U nádorů patra je incidence 0,34/100 000 obyvatel s mortalitou 0,15/100 000 obyvatel. Nejvíce zastoupeným klinickým stadiem je také stadium IV (26,7 %). Postižení žen je výrazně nižší než u mužů, v ČR je poměr mužů k ženám přibližně 4:1. Z hlediska rizikových faktorů hraje rozhodující vliv kouření a konzumace alkoholu. Průměrný věk pacientů se pohybuje mezi 50 a 60 lety. V kazuistikách bude představen pacient s nádorem orofaryngu a pacient s nádorem měkkého a tvrdého patra a patrové tonzily. V obou případech šlo o pokročilé lokální nálezy bez vzdálených metastáz u „typických“ pacientů mužského pohlaví s dlouholetým abúzem alkoholu a tabakizmem., Head and neck tumours are the fourth most common cancer among men in Europe. The highest incidence is in the Mediterranean countries. The incidence rate of oropharyngeal cancer in the Czech Republic is 0.91/100 000 inhabitants with a mortality rate of 0.65/100 000 inhabitants; the most prevalent clinical stage of the tumour is clinical stage IV (58.9%). In palatine cancer, the incidence rate is 0.34/100 000 inhabitants with a mortality rate of 0.15/100 000 inhabitants. The most prevalent clinical stage is also clinical stage IV (26.7%). Women are significantly less affected than men, with the ratio of women to men being 4:1 in the Czech Republic. In terms of risk factors, smoking and alcohol consumption play a crucial role. The mean age of patients ranges from 50 to 60 years of age. The case reports present a patient with oropharyngeal cancer and another patient with cancer of the soft and hard palate and cancer of the palatine tonsil. In both cases, there were advanced local findings without distant metastases in “typical” male patients with a long-term alcohol and tobacco abuse., Tomáš Pokrivčák, and Lit.: 1
Onkologická léčba je často spojena s výskytem nežádoucích účinků, z nichž nejzávažnější jsou účinky pozdní. Mohou se vyskytovat po chemoterapii, hormonální léčbě, ale zejména po radioterapii. Na zhodnocení pozdních vedlejších efektů biologické léčby není ještě dostatečný časový odstup. Pozdní vedlejší účinky léčby se vyskytují u nemocných, kteří dlouhodobě přežívají, jsou většinou obtížně řešitelné a zhoršují kvalitu života., The treatment of cancer is often linked with the occurrence of unwanted side effects, the most serious of which are the late effects. They can develop after chemotherapy, hormonotherapy, but especially after radiotherapy. It is still too early to evaluate the side effects of biological treatment more deeply. The late side effects of the treatment occur at long-term survivors, they are mostly difficult to solve and make the quality of life worse., Hana Šiffnerová, and Literatura 20
Hodgkinův lymfom (HL) je jedním z nejlépe léčitelných nádorových onemocnění. Moderními léčebnými strategiemi je vyléčeno 85–95 % pacientů. Do popředí začaly vystupovat pozdní následky léčby, především kardiotoxicita a sekundární malignity, na které 15 let po skončené terapii umírá více pacientů než na HL. Cílem výzkumu je najít takovou terapii, která by zajistila maximální kontrolu tumoru při minimalizaci akutní a dlouhodobé toxicity. German Hodgkin Study Group (GHSG) prokázala ve studii HD10 pro počáteční stadia HL možnost redukce chemoterapie i radioterapie, bez snížení účinnosti léčby. Studie pro pokročilá stadia HD9 prokázala výborné výsledky chemoterapie BEACOPP eskalovaný oproti konvenční terapii ABVD, ale s vyšší akutní a dlouhodobou toxicitou. Cílem dalších studií GHSG pro pokročilá stadia (HD12, HD15 a nyní aktivní studie HD18) je snížit intenzitu chemoterapie a posoudit, zda je nutná následná radioterapie. Pozitivní výsledky přináší hodnocení studie HD15, kde je testován význam FDG – PET při indikaci radioterapie. Současná studie HD18 sleduje pomocí FDG – PET i časnou odpověď tumoru po 2 cyklech chemoterapie. Další naděje jsou vkládány do nových biologických léků, které cílí přímo na receptory maligních buněk (monoklonální protilátky, inhibitory)., Hodgkin lymphoma (HL) is one of the best curable malignant diseases. Modern therapeutic strategies can cure 85–95 % of patients. Late effects have become increasingly important, especially cardiotoxicity and second tumors, that cause more deaths than HL 15 years after completion of treatment. The goal of the research is to find the therapy that maximizes tumor control and minimizes acute and longterm toxicity. German Hodgkin Study Group (GHSG) proved the possibility to reduce chemotherapy and radiotherapy without reducing the effectiveness of treatment in the HD10 study for early stages of HL. HD9 study for advanced stages demonstrated excellent results of BEACOPP escalated chemotherapy compared to the conventional therapy ABVD, but BEACOPP escalated induced higher acute and long-term toxicity. The goal of subsequent GHSG studies for advanced stages (HD12, HD15 and ongoing active HD18 study) is to reduce the intensity of chemotherapy and to evaluate the significance of subsequent radiotherapy. The HD15 study tests the significance of FDG-PET for indication of radiotherapy. Current HD18 study tests by FDG-PET the early response of tumor after 2 cycles of chemotherapy. New biological drugs that target receptors on malignant cells (monoclonal antibodies, inhibitors) are awaited., Jana Marková, and Lit.: 19
Možnost využití vitaminu C v onkologii se objevila přibližně před 30 lety a stala se předmětem odborných diskuzí. Až nedávné objevy ve farmakokinetice a farmakodynamice této látky a laboratorní a klinický výzkum ukázaly, že vitamin C vykazuje duální vlastnosti (antioxidační a prooxidační) v závislosti na podané dávce a na podmínkách mikroprostředí, ve kterém působí. Na základě těchto nových poznatků se ukazuje, že k protinádorovému účinku je třeba vysokých plazmatických hladin askorbátu (milimoly na litr), kterých lze dosáhnout jen parenterálním podáním dávek v řádu gramů. V milimolárních plazmatických koncentracích je vitamin C selektivně cytotoxický pro mnoho nádorových buněčných linií. Požadovaná post-infuzní plazmatická koncentrace je stanovena na 18–22 mmol/l. Tomu odpovídající dávka intravenózně podaného vitaminu C byla v recentních studiích ustanovena na rozmezí 0,75–1,75 g/kg tělesné hmotnosti. V klinických studiích fáze I, které proběhly v posledních letech, se prokázala bezpečnost intravenózního podání gramových dávek vitaminu C a možnost jeho kombinace se standardní chemoterapií. Studie ukázaly, že intravenózní vitamin C (IVC) patří do základní protinádorové léčby, jelikož zlepšuje kvalitu života onkologických pacientů a snižuje intenzitu nežádoucích účinků chemo/radioterapie., The possibility of use of vitamin C in oncology emerged about 30 years ago and became topic of expert discussions. Recent discoveries in pharmacokinetics and pharmacodynamics of ascorbate and laboratory and clinical research demonstrated that vitamin C has dual properties (antioxidant and prooxidant) depending on the dose and on the conditions of the microenvironment in which operates. Based on these new findings, it appears that for antitumour effect high concentrations of ascorbate is needed (mmol/l), which is attainable only by administration of doses of the gram order. Milimolar plazmatic concentration of ascorbate is selectively cytotoxic for many tumor cell lines. The desired post-infusion plazma concentration is established to 18–22 mmol/l. Appropriate dose of vitamin C was established in recent studies within the range from 0.75 to 1.75 g/kg of body weight. Phase I clinical studies organized in recent years proved safety of intravenous vitamin C in gram order and possibility of combination of the substance with standard chemotherapy. The studies showed that application of intravenous vitamin C (IVC) belongs to the basic anti-tumor therapy, becuase it improves quality of life of oncological patients and reduces intensity of undesirable effects caused by chemo/radiotherapy., Joseph John Cullen, Martina Kubecová, Martin Majirský, Pavel Kostiuk, Lucie Kotlářová, Zdeněk Procházka, Jiří Slíva, and Literatura
Význam péče o výživu je neoddiskutovatelný. Malnutrice provází vysoké procento onkologicky nemocných, může zásadně zhoršit výsledky onkologické léčby a ovlivňuje kvalitu života pacienta, proto její léčba i prevence musí být součástí podpůrné péče v onkologii. Stav výživy pacientů je nutné sledovat v průběhu celého onemocnění a jeho léčby. V článku je předvedena kazuistika padesátiletého pacienta s druhou recidivou karcinomu hrany jazyka, který díky podpůrné péči, jejíž součástí je i péče o výživu, absolvoval reiradiaci kombinovanou s cetuximabem a nyní je bez známek choroby. Kazuistika je také dokladem vývoje nutriční péče na našem ústavu v průběhu několika let., The significance of nutritional care is undeniable. Malnutrition is seen in a high proportion of cancer patients, may substantially deteriorate the outcome of oncological treatment, and affects the quality of life of the patient; therefore, its treatment and prevention must be a part of supportive care in oncology. The nutritional status of patients needs to be monitored throughout the disease course and treatment. The paper presents a case report of a fifty-year-old patient with a second recurrence of carcinoma of the margin of the tongue who owing to supportive care, a part of which is nutritional care, underwent reirradiation combined with cetuximab and is currently free of symptoms of the disease. The case report also documents the evolution of nutritional care at our department during the course of several years., Petra Holečková, and Literatura 5