Závažným zdravotním problémem rozvinutých zemí jsou chronická neinfekční onemocnění, na jejichž komplexní etiologii se významně podílí životní styl. Ovlivnění chování formujícího životní styl má proto velký preventivní potenciál. Kognitivní teorie a modely chování ozřejmují psychologické faktory participující na behaviorální změně a umožňují vytváření efektivních preventivních strategií, které jsou v souladu s bio-psycho-sociálním pojetím zdraví a nemoci. Behaviorální intervence se uplatňují v primární i sekundární prevenci, mají efekt na individuální a populační úrovni, zvyšují kvalitu života a snižují náklady na zdravotní péči. Chování směřující ke zdraví a způsoby jeho ovlivnění mají věková specifika., Chronic non-infectious diseases are a major health problem in the developed countries. Lifestyle plays an important role in their complex aetiology. Affecting the behaviour forming the lifestyle therefore has a strong preventive potential. Cognitive theories and behavioural models illustrate psychological factors participating in the behavioural change and enable to create effective preventive strategies that are consistent with the bio-psycho-social concept of health and disease. Behavioural interventions are used in both primary and secondary prevention, have effects on the individual and population levels, enhance the quality of life and reduce healthcare costs. Health behaviour and ways of affecting this behaviour are age specific., Šárka Kunzová, Drahoslava Hrubá, Pavel Řimák, Ondřej Sochor, and Literatura
The article is focused on the key problems of long-term care provided to disabled seniors above 65 years of their age and disabled children in the Czech Republic from informal carers' point of view. The research is based on 25 semi-structured interviews with informal carers. The results show a serious shortage of (social and health care) services generally as well as for informal carers alone, shortage of useful information and medical devices. In some cases, insufficient coordinative and informative role of general practitioners and paediatricians is also a problem. The informal carers also criticised poor coordination of medical and social care in the Czech Republic., Dobiášová Karolína, Kotrusová Miriam, Hošťálková Jitka, and Literatura
Cíl studie: Na základě soudobých studií podat přehled o hlavních biologických funkcích lipoproteinů o vysoké hustotě (HDL), zejména ve vztahu k reverznímu transportu cholesterolu a k jejich protizánětlivému působení. Popsat pravděpodobné mechanismy vzniku dysfunkčních prozánětlivých HDL a uvést některé parametry asociované s tímto procesem. Podat přehled o laboratorních metodách stanovení kvantitativních, strukturních a funkčních vlastností HDL, včetně moderních metod založených na hmotové spektrometrii. Typ studie: přehledový článek Závěr: V případě systémového zánětu a/nebo oxidačního stresu dochází ke vzniku dysfunkčních HDL akumulujících oxidanty. Probíhá strukturní modifikace apolipoproteinu AI, což vede mimo jiné k inhibici reverzního transportu cholesterolu a tvorbě prozánětlivých HDL. Na ztrátě příznivých vlastností HDL se podílí modifikace proteinové i lipidové složky HDL. Izolované měření HDL cholesterolu nemusí u některých syndromů bezvýhradně korelovat s mírou kardiovaskulárního rizika a v některých situacích je vhodné stanovit markery mapující strukturu a funkci HDL., Objective: On the basis of recent studies to make an overview concerning the crucial biological functions of high density lipoproteins (HDL), with emphasis on the role in reverse cholesterol transport and their antiinflammatory traits. The aim was to describe probable mechanisms of dysfunctional proinflammatory HDL formation with introduction some of associated parameters. To present laboratory methods for determination of quantitative, structural and functional qualities of HDL, including advanced mass spectrometry techniques. Study design: review Conclusion: In the case of systemic inflammation and/or oxidative stress, the formation of dysfunctional HDL accumulating oxidants takes place, including apo AI structural modifications. This process can lead to the inhibition of reverse cholesterol transport and proinflammatory HDL generation, among others. Loss of beneficial qualities results from modification of both lipid and protein components of HDL. In some cases, an isolated quantitative measurement of HDL cholesterol may not fully correlate with cardiovascular risk and it is eligible to determine some of structural and/or functional markers of HDL., Novotný D., Karásek D., Vaverková H., Malina P., and Literatura
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit důležitost spirituálních potřeb pacientů v paliativní péči a jejich saturaci na onkologické klinice FN Ostrava. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 93 pacientů, u nichž byla ukončena onkologická léčba s kurativním záměrem a vzhledem k negativní prognóze nemoci jim byla poskytována paliativní péče na onkologické klinice FN Ostrava. Do souboru byli zařazeni pacienti s Karnofského skóre KI ≤ 60 %. Ke sběru dat byly použity otázky z domény spirituální potřeby dotazníku pro měření potřeb PNAP (Patient Needs Assessment in Palliative care) a dotazník EORTC QoLC-30. Pro hodnocení rozdílu v důležitosti a saturaci potřeb dle jednotlivých faktorů byl použit párový t-test a t-test pro dva výběry. Výsledky: V oblasti spirituálních potřeb považovali respondenti nejčastěji za důležité „nenáboženské“ duchovní potřeby a to „být naplněn klidem“ (95 %), „mít smysl života“ (92 %) a „mít pozitivní náhled na život a naději“ (91 %). Pacienti byli nejčastěji nespokojeni s nemožností účasti na bohoslužbě (44 %, 56 % u druhého měření). Spirituální potřeby považovali signifikantně častěji za důležité pacienti starší 65 let a pacienti bez náboženského vyznání (p<0,05). V hodnocení saturace duchovních potřeb nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Závěr: Identifikace pro pacienta důležitých spirituálních potřeb by se měla stát součástí ošetřovatelské péče., Aim: The aim of the research was to find the importance of the patient´s spiritual needs in the palliative care and their saturation at the Clinic of Oncology at University hospital Ostrava. Methods: The research file consisted of 93 patients whose oncological treatment with curative intention was finished and according to the negative prognosis of illness the palliative care was given to these patients at the Clinic of oncology at University hospital Ostrava. Patients registered in this file were registered the Karnofsky score KI ≤ 60 %. The questions from domain of spiritual needs assessment for measurement of needs PNAP - Patient Needs Assessment in Palliative care were used for the data collection. To evaluate the differences in the importance and saturation according to the needs of individual factors used paired t-test and t-test for two samples. Results: In relation to spiritual needs the respondents found as most important the „no-religion“ spiritual needs and the fact „to be peaceful“ (95%), „to have the meaning of life“ (92%) and to have the positive view of life and hope (91%) most often. The patients were dissatisfied with impossibility of their presence at church service (44%, 56% in case of second measurement) most often. The patients older than 65 years and the non-religious patients (p<0.05) found the spiritual needs as important more often. Statistically the significant difference was not known in the evaluation of the spiritual needs saturation. Conclusion: Identification of spiritual needs which are important for patient should be the part of nursing care., Erika Hajnová, Radka Bužgová, and Literatura
V našem kazuistickém sdělení je popsán mikroskopicky verifikovaný případ IgG4 asociované pankreatitidy s přidruženým postižením žlučových cest u pacienta léčeného ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. IgG4 asociovaná pankreatitida a cholangoitida patří mezi nemoci spojené s IgG4 (1). Tato skupina onemocnění může napodobovat nádorové nebo zánětlivé afekce pankreatu, plic, slinných žláz, ledvin, retroperitonea aj., In our case report there is the histologically verified case of the IgG4 associated pancreatitis and cholangitis described at the patient treated in University hospital Hradec Králové. IgG4 associated pancreatitis and cholangitis belongs to the IgG4 related disease (IgG4-RD). This group of diseases may mimic tumorous or inflamatory affection of pancreas, lungs, salivary glands, kidneys, retroperitoneum atc., Jiří Vaňásek, Petr Hoffmann, Jan Laco, Dimitar Hadži-Nikolov, Rudolf Repák, Tomáš Vaňásek, and Literatura
Karcinom prsu patří mezi nejčastější nádorová onemocnění seniorského věku. Navzdory tomu existuje jen málo studií, o něž by bylo možné opřít rozhodování v péči o starší pacientky s karcinomem prsu v každodenní klinické praxi. Článek stručně shrnuje dosavadní poznatky a doporučení o této poněkud podceňované tematice., Breast cancer is one of the most common malignancies of the elderly. Despite that, only limited number of studies provide evidence base for decision-making in elderly patients with breast carcinoma in everyday clinical practice. The article provides an overview of current knowledge and recommendations for clinical management of this patient population., Jana Hornová, Tomáš Büchler, and Literatura
Chemoterapií indukovaná periferní polyneuropatie (CIPN) se vyskytuje až u 40 % pacientů, kteří podstupují chemoterapii na bázi taxanů či platinových derivátů. Následující klinická kazuistika poukazuje na možnost podání nízké dávky tapentadolu, spolu s dalšími koanalgetiky, za účelem úspěšného managementu CIPN, bez nutnosti změny dlouhodobně nastavené chronické léčby bolesti., Chemotherapy-induced peripheral polyneuropathy (CIPN) occurs in up to 40% patients undergoing taxane-based or platinum-derived chemotherapy. The present case report highlights the possibility of administering a low dose of tapentadol along with other coanalgesics for successful management of CIPN without a need to change a long-term adjustment of chronic pain management., and Luboš Holubec, Michal Deus, Jindřich Fínek
V posledních letech se udály významné změny v léčbě chronické lymfocytární leukemie (CLL). K pokroku došlo kombinací konvenční chemoterapie s monoklonálními protilátkami. Režim FCR (fludarabin, cyklofosfamid a rituximab) je nyní zlatým standardem v léčbě mladších a fyzicky zdatných pacientů. Starší a komorbidní nemocní, kteří tvoří většinu CLL populace, nejsou zpravidla schopni podstoupit intenzivní léčbu z důvodu vysokého rizika nepřijatelných nežádoucích účinků. U této skupiny nemocných lze tedy dosud považovat chlorambucil jako hlavní léčebnou volbu. Nízkodávkované fludarabinové režimy stejně jako kombinace chlorambucilu s monoklonálními anti-CD20 protilátkami jsou nyní zkoušeny v randomizovaných klinických studiích. Další léčebné možnosti, u kterých zatím chybí podrobnější data pro skupinu starších a komorbidních nemocných a které musí být přísně individualizovány, představují použití bendamustinu v 1. linii, alemtuzumabu, vysokodávkovaných glukokortikoidů či ofatumumabu v léčbě relapsu/refrakterní CLL. Přidružené choroby, tělesná výkonnost a biologický věk jsou důležitými prognostickými faktory, které ovlivňují rozhodování o volbě léčby. Článek poskytuje přehled současných a budoucích léčebných možností u starších a komorbidních pacientů s CLL., The management of chronic lymphocytic leukemia (CLL) has recently undergone major changes. The progress was achieved by combining conventional chemotherapy with monoclonal antibodies. Chemoimmunotherapy, FCR (fludarabine, cyclophosphamide, rituximab) is currently established as a gold standard in younger and physically fit patients. However, elderly and/or comorbid patients, who represent the majority of CLL population, may not benefit from such an intensive approach due to high risk of unacceptable toxicity. Chlorambucil therefore remains the preferred treatment of choice in these patients. Dose-reduced fludarabine-based combinations as well as protocols containing chlorambucil with anti-CD20 monoclonal antibodies are currently evaluated in randomized clinical trials. Further treatment options include bendamustine in 1st line and high-dose glucocorticoids, alemtuzumab or ofatumumab in refractory CLL; however, experience in older/comorbid patients is still limited and the use of these agents has to be strictly tailored. Comorbidity, performance status, biological age are important prognostic factors that influence decision-making process of treament choice. Overview of the current and future possibilities in the treatment of elderly and comorbid patients with CLL is provided in this article., Martin Šimkovič, Lukáš Smolej, and Literatura